praha: peníze ve středověku - historicko-antropologická studie francouzského medievalisty jacquese le goffa
Světově uznávaný francouzský medievalista Jacques Le Goff je i ve svém pokročilém věku stále velice plodným a podnětným autorem, jehož práce se vždy setkávají s velkým ohlasem. Zatím poslední Le Goffova kniha nazvaná „A la recherche du temps sacré. Jacques de Voragine et le Légende dorée" vyšla na podzim roku 2011. V současné době pak pracuje na kolektivní publikaci s lákavým názvem „Muži a ženy středověku".
Před dvěma roky vyšla ve Francii jeho historicko-antropologická esej nazvaná „Le Moyen Age et l'argent" a letos vydala Mladá fronta její překlad pod názvem „Peníze ve středověku" jako sto devadesátý osmý svazek v rámci edice Kolumbus.
Le Goff navazuje na výsledky svých dřívějších bádání, jež postupně publikoval hned v několika knihách. Některé z nich se dočkaly i překladu do češtiny, i když autor řadu svých závěrů v nich uvedených následně opravil, resp. doplnil. Jedná se zejména o zajímavý esej „Peníze a život" (česky 2005).
Autor dále často odkazuje k světoznámému „Zrození očistce" (česky 2003). Jacques Le Goff se vrátil i k osobnosti jednoho z nejvlivnějších světců, sv. Františka z Assisi, jemuž věnoval několik studií (česky 2004 pod názvem „Svatý František z Assisi").
Úplně první prací, v níž se téma peněz objevilo, byla kniha „Marchands et banquiers du Moyen Age", kterou Le Goff publikoval již v roce 1956. V ní se věnoval středověkým obchodníkům a bankéřům a zatím do češtiny přeložena nebyla.
V esejisticky psané knize „Peníze ve středověku" nastiňuje autor složitý vývoj vztahu středověké společnosti k penězům, jenž byl zcela odlišný od toho současného. Středověký člověk chápal peníze jinak a také jejich používání bylo odlišné. Vždyť kupci a bankéři, lidé, kteří „pracovali" s penězi nejčastěji, viděli na prvním místě spásu své duše a teprve až pak zisk, i když samozřejmě existovaly výjimky potvrzující pravidlo.
Člověk raného středověku neznal peníze ještě jako platební prostředek. Stále fungoval výměnný obchod, který lidem více vyhovoval. Pro většinu raně středověké společnosti byly peníze i neznámou „věcí", protože se s nimi nedostávali do běžného kontaktu.
Zlomovým obdobím bylo „velké" a zároveň dlouhé 13. století peněz, které je časově vymezeno od 60. let 12. století do 30. let století čtrnáctého. Do popředí se dostala města, jež se stala významnými obchodními centry a do nichž směřovaly mnohé „investice".
Města chtěla navenek prezentovat své nové významné postavení a jednou z možností, jak se „ukázat", byla stavba reprezentativní katedrály, která ale spolykala takové množství financí, až se města časem dostala do finanční nouze, a i proto stavby katedrál trvaly i několik staletí. Ve stejném období se dá hovořit i o vzniku světového obchodu.
Le Goff si některých problémů všímá více než ostatních. Podrobněji se věnuje např. vývoji pojmů „chudý" a „bohatý", který původně nebyl spojován s penězi. Pojem „bohatý" dlouho znamenal „mocný", než bohatý majetkem. Pojmu chudoby se pak věnuje především v souvislosti se žebravými řády v čele s františkány, u nichž podrobněji přibližuje jejich vyhraněný vztah k penězům (dobrovolná chudoba).
Zamýšlí se i nad tím, zda můžeme ve středověku hovořit o kapitalismu. Kapitalismus podle něj nevznikl ve středověku a ani nemůžeme mluvit o předkapitalistickém období. Vzniku kapitalismu bránila hlavně nouze o drahé kovy a také roztříštěnost trhů. Kapitalismus je proto především „výdobytkem" 16. a 17. století.
Autor představuje i některé významné obchodníky a bankéře, kteří měli ve své době nejen velký vliv na svět „financí", ale významně ovlivňovali také dobovou politiku a také umění. Přibližuje významná centra středověkého obchodu i místa, kde se konaly významné a vyhledávané trhy. Zkoumá také vliv peněz na vznik národních „států", jako příklad mu pak slouží středověká Francie. Stranou neponechává ani vztah papežů k penězům.
Zajímavý je beze sporu i vývoj používání jednotlivých mincovních kovů. Nejvýznamnější místo zaujímalo z počátku stříbro. Zlato jako mincovní kov se prosazovalo docela pomalu a většinou se používalo zároveň se stříbrem (bimetalismus). Do popředí se pak dostalo hlavně ve 14. století (florény, dukáty).
Na drobné mince se používaly jiné, „levnější" materiály, např. měď, přesto jejich používání není možné přehlédnout, protože tyto mince se dávaly např. jako almužny a na venkově bylo jejich používání ještě běžnější. Autor přibližuje i nejvýznamnější a nepoužívanější peníze, jež byly ve své době oblíbené i v rámci „mezinárodního" obchodu.
Nebyl by to Jacques Le Goff, kdyby se nevěnoval lichvě a lichvářům a hlavně jejich postavení ve středověké společnosti. Pohled církve a tím i společnosti na lichvu prošel velkým vývojem. Byla to právě církev, jež zásadním způsobem ovlivňovala proměny pohledu na středověký svět peněz.
O penězích a jejich hodnotě vypovídají také zajímavé pasáže věnované cenám a platům. S penězi úzce souvisí vznik luxusu, jehož počátky lze klást zejména do 14. století. Středověk měl i své četné, štědré mecenáše. Nebyli jimi pouze panovníci, ale také šlechtici a později i bohatí měšťané, kteří se chtěli šlechtě vyrovnat.
Středověcí panovníci ale investovali velké peníze také do válek a ohromné množství mincí si pak vyžadovalo i vykupování významných zajatců.
Le Goff se věnuje tak jako ve svých dalších knihách a studiích především západní Evropě, s hlavním důrazem na Francii, ale uvádí i četné příklady z Evropy střední a východní. Několikrát narazíme i na zmínku o českých zemích.
Často cituje dochované písemné prameny, s jejichž pomocí pak dokládá svá tvrzení (např. listiny, směnky, účetní knihy, teoretické příručky pro obchodníky, dochovaná literární díla). Přináší i názory předních středověkých teologů, právníků a filozofů.
Historicko-antropologická studie „Peníze ve středověku" je velice podnětným čtením o docela aktuálním tématu, kterým peníze a jejich chápání a zároveň používání jistě jsou. I když Jacques Le Goff některé problémy pouze pojmenovává, resp. naznačuje, jedná se o text, jenž si zasluhuje pozornost.
Marek Zágora
Jacques Le Goff, Peníze ve středověku. Historicko-antropologická studie, Mladá fronta, Praha 2012, 184 stran, doporučená cena 269 Kč.
Obsah:
Úvod
1. Dědictví římského impéria a christianizace
2. Od Karla Velikého k feudalismu
3. Rozmach a měny a peněz na přelomu 12. a 13. století
4. Třinácté století na nakloněné penězům
5. Obchod, peníze a měna za obchodní revoluce 13. století
6. Peníze a vznikající státy
7. Půjčky, zadlužení, lichva
8. Nové bohatství, nová chudoba
9. Třinácté a čtrnácté století - peníze v krizi
10. Zdokonalení finančního systému na sklonku středověku
11. Města, státy a peníze na sklonku středověku
12. Ceny, mzdy a peníze ve 14. a 15. století
EXKURZ: Existoval ve středověku trh s půdou?
13. Žebravé řády a peníze
14. Humanismus, mecenášství a peníze
15. Kapitalismus, nebo caritas?
Závěr
Internet:
Copyright (c) 2008
stavitele-katedral.cz |
Tisk |
Kontakty |
XHTML 1.0 Strict |
Statistiky toplist |
Zpět nahoru