knižní novinky detailpraha: počátky avignonského papežství a české země – nejnovější kniha zdeňky hledíkové

Praha: Počátky avignonského papežství a české země – nejnovější kniha Zdeňky Hledíkové

Nakladatelství Karolinum vydalo knihu „Počátky avignonského papežství a české země“ medievistky Zdeňky Hledíkové, která je mimo jiné výsledkem autorčina pobytu v Římě ve funkci ředitelky tamního Českého historického ústavu a zároveň studia ve Vatikánském archivu.

Hledíková se ve své nejnovější knize soustředila na období necelé první poloviny 14. století, kdy papežové přesídlili do Avignonu. Text vychází především z dochovaného diplomatického materiálu, hlavně pak z opisů písemností, které se dochovaly v různých řadách papežských register. Hlavním cílem je přiblížení vztahu papežské kurie k českým zemím v době vlády českého krále Jana Lucemburského.

Nejprve jsou představeny osobnosti a pontifikát tří papežů, s nimiž jsou počátky avignonského papežství spjaty. Byli jimi Kliment V. (papežem v letech 1305-1314), Jan XXII. (1316-1334) a Benedikt XII. (1334-1342). Postupně vznikla zcela nová forma komunikace mezi papežem a různými evropskými teritorii. Významnou osobností byl hlavně Jan XXII., který byl především politikem a právníkem, teprve až pak teologem. Jeho nástupce, Benedikt XII., který navazoval na Janovu činnost, byl hlavně teologem, jako politik byl spíše neúspěšný.

Zajímavá kapitola je věnována samotnému Avignonu. Kliment V. nebyl ještě typickým „avignonským“ papežem, nikdy nenavštívil Řím a pohyboval se po pouze francouzském území. Město Avignon bylo původně vybráno jen za přechodné papežské sídlo, o čemž svědčí i fakt, že město na to nebylo připraveno.

Autorka věnuje větší pozornost vývoji stavby papežského paláce, který byl postupně rozšiřován, aby vyhovoval všem požadavkům. Hledíková se mu věnuje jako místu, kde se soustřeďovala hlavní aktivita papežského dvora a kurie, místu, kde papež rozhodoval o důležitých věcech a kde docházelo k přímému nebo k zprostředkovanému styku s příchozími k jeho dvoru. Tomu všemu pak byly podřízeny také jednotlivé části avignonského papežského paláce, jak dosvědčují i jednotlivé plánky paláce, resp. celého Avignonu.

Papežský palác nebyl schopen pojmout všechny osoby úzce propojené s fungováním papežského dvora. V Avignonu tak vznikl propracovaný systém librat, jejichž uspořádání a prostorové rozložení nám dnes umožňuje kupř. interpretovat záznamy v ubytovacích seznamech.

Velkou pozornost věnuje autorka osobnostem z českých zemí, které dlouhodobě žily a působily v Avignonu. První osobností je Friedrich z Pernštejna, jehož mládí bylo spjato ještě s Římem, později se stal arcibiskupem v Rize, ale od roku 1325 žil trvale v Avignonu. Zároveň jsou představeny i osobnosti „přicházející“ za ním z českých zemí, s nimiž úzce spolupracoval. Druhou osobností byl Heřman z Prahy, učený právník, jenž se nakonec stal warmijským biskupem. Hledíková přibližuje i jeho dochované literární dílo.

Další osobností, která strávila v Avignonu dlouhou dobu, je pražský biskup Jan IV. z Dražic, který při kurii prožil celkem jedenáct let. Přijel do Avignonu, aby se hájil z pomluvy, že ve své diecézi chrání a podporuje kacířství. Postupně byl ale i v Avignonu pověřován určitými úkoly a dokonce hájil na dálku zájmy pražského biskupství.

Ještě jedna osobnost stojí za povšimnutí a tou je vyšehradský probošt a pozdější olomoucký biskup Jan Volek, nemanželský syn českého krále Václava II. Jan Volek do Avignonu často jezdil a dlouhodoběji se tam zdržoval. Měl blízký vztah k Janu XXII., který mu důvěřoval. Pouze jednou jel do Avignonu jako královský vyslanec, jinak jezdil pouze za svou osobu, většinou pak v zájmu vlastního životního postupu.

Zajímavá je pasáž věnovaná personálnímu zprostředkování vztahů mezi kurií a českými zeměmi. Vyplývá z ní např., že královými vyslanci byli hlavně cizí diplomaté pocházející především z oblasti Lucemburska a že české země nebyly oblastí, kterou by hojně navštěvovali papežští nunciové a kolektoři.

Zdeňka Hledíková představuje také typy masově vydávaných listin a uvádí, kolik jich bylo vydáno pro příjemce z českých zemí. Zajímavá je např. problematika dispensí, jež nebyly určeny pouze laikům (manželské dispense), ale často také klerikům.

Poslední kapitola pojednává o opatech nejvýznamnějších českých a moravských klášterů jako exekutorech papežských listin, z níž jasně plyne, že stěžejní místo zaujímali opati blízcí biskupskému sídlu, především břevnovský a zbraslavský pro pražskou diecézi a hradišťský pro diecézi olomouckou. Kniha Zdeňky Hledíkové je určena především odborníkům, přesto se jedná o velice zajímavé a podnětné čtení. Čtenář se obeznámí nejen s formováním a fungováním papežského dvora v Avignonu, ale i s tím, jaké byly vztahy avignonských papežů k českým zemím za vlády Jana Lucemburského.

 

Marek Zágora

 

Zdeňka Hledíková, Počátky avignonského papežství a české země, Karolinum, Praha 2013, 296 stran, doporučená cena 320 Kč

 

Internet:

http://cupress.cuni.cz/ink2_stat/index.jsp?include=podrobnosti&id=10067&zalozka=1

 

Obsah:

Uvedení

Papežové

Kliment V. (Bertrand de Got); 5. června 1305 - 14. dubna 1314

Jan XXII. (Jakub Arnoldův Deusa (Duése); 7. srpna 1316 - 4. prosince 1334

Benedikt XII. (Jacques Fournier); 20. prosince 1334 - 25. dubna 1342

 

Avignon - nové sídlo papežů

Papežský palác

Město a systém librat

Návaznost uspořádání papežského centra v Avignonu na římské období; papežský dvůr

Správní struktura kurie

 

Osobnosti z českých zemí, jež žily dlouhodoběji u kurie

Friedrich z Pernštejna a jeho okruh Heřman z Prahy

Jan IV. z Dražic

Další obyvatelé Českého království, kteří přechodně či opakovaně u kurie žili

Častější návštěvy z českých zemí u kurie - Jan Volek

 

Personální zprostředkování vztahů mezi kurií a českými zeměmi

Legáti a delegace. Nunciové a kolektoři

Královi vyslanci a diplomaté u kurie

 

Písemné zprostředkování mezi kurií a českými zeměmi

Prokurátoři

 

Obsahově vymezené typy masově vydávaných listin

a) Rezervace, provize a exspektance

b) Dispense pro kleriky a další listiny, jimž předcházela povinná cesta ke kurii

c) Dispense určené laikům (manželské dispense)

d) Osobní milosti a další příbuzné licence

e) Společensko-osobní milosti

f) Konservatoria

 

Opati nejvýznamnějších českých a moravských klášterů jako exekutoři papežských listin

 

Závěry a výhledy


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru