Praha: Podnětná kolektivní monografie Ženy a děti ve dvorské společnosti

Historický ústav Akademie věd ČR vydal nedávno zajímavou kolektivní monografii nazvanou „Ženy a děti ve dvorské společnosti“. Jak naznačuje její název, pozornost je v ní zaměřena na doposud spíše opomíjená témata naší historiografie.

Čeští historici se v posledních letech začali více věnovat zejména ženám, a to nejen ve spojení s dvorskou společností. Co se týče problematiky dětí a rodiny, jedná se bohužel o témata, která stála téměř zcela mimo zájem historiků. Přesto bylo napsáno již několik prvních studií, které jasně ukazují, že téma žen a dětí je velice nedoceněné a určitě má badatelům co nabídnout.

Kniha je rozdělena do celkem pěti oddílů, v nichž najdeme celkem deset studií o postavení žen a dětí v rámci rodiny a dvorské společnosti od středověku až po raný novověk.

V prvním oddíle – Otázky a přístupy k bádání - najdeme pouze text Dany Dvořáčkové-Malé, která se v posledních letech hodně zabývá životem na dvoře vládců z rodu bájného Přemysla Oráče. Její příspěvek je jakýmsi úvodem do celé problematiky, z něhož vyplývá, že při studiu dnes tolik populární každodennosti a dějin mentalit mají ženy a děti nezastupitelnou roli. Neměly by proto být vnímány pouze jako okrajové problémy.

Druhý oddíl nazvaný Výchova dětí obsahuje nejvíce příspěvků. Velice zajímavý je hned první text Lenky Blechové o výchově dětí podle knížecích zrcadel, v nichž je věnována největší pozornost výchově chlapců jako budoucích vladařů. Přiblížena je ale i výchova budoucích obchodníků a řemeslníků, menší prostor je vymezen výchově dívek. Příspěvek Sylvie Stanovské je sondou, přesněji třemi sondami do zobrazení dítěte či mladíka ve středověkých literárních textech. Je jasné, že tyto texty jsou významným pramenem, který nesmí být vynechán. Martin Holý načrtává ve své stati hlavní změny ve výchově a vzdělávání, k nimž došlo na počátku novověku.

Prostřední oddíl – Osud nebo úděl? – je zaměřen nejprve na děti jako „předměty“ sňatkové (dynastické) politiky. Lenka Bobková se věnuje Lucemburkům, zejména pak jejich pokusům o navázání příbuzenství s rodinou norimberských purkrabí z rodu Zollernů. Bożena Czwojdrak přináší trošku odlišný pohled na život královen. Ve své studii přibližuje podoby a složení dvora manželek a dětí polského krále Vladislava II. Jagella.

V oddíle nazvaném Ženy versus dvůr přibližuje slovenská historička Daniela Dvořáková, jak se ženy ve středověku stávaly obětmi dvorských intrik, čemuž věnovala velkou pozornost i ve své nedávno vydané krásné monografii „Čierná kráľovná. Barbora Celjská (1392-1451). Životný príbeh uhorskej, rímsko-nemeckej a českej kráľovnej“ (2013). Robert Šimůnek, specialista na život šlechtických dvorů nazval svou stať „Žena na dvoře a žena ve dvoře“, čímž postihl dvojí význam slova dvůr a zároveň dvojí postavení žen v jeho rámci, na jedné straně jako příslušnic rodiny hradního pána, na straně druhé jako služebnic.

Poslední část monografie – Věna a léna – je zasvěcena dvěma tématům, která mají rovněž co nabídnout, ale zatím jim nebyla věnována speciální pozornost. Prvním tématem jsou věnná města českých královen, jejichž význam jako „majetku“ stoupl od počátku 14. století (Božena Kopičková). Jan Zelenka se pak věnuje otázce lenní držby žen a podobám lenního institutu v diplomatických pramenech saské provenience z období 12. až počátku 14. století. Dotýká se nejen lenní držby, ale i problematiky jejich dědičnosti.

Všechny texty jsou velice zajímavé a je jasné, že ne všechna možná témata spojená se ženami a dětmi byla představena. Je škoda, že poznámkový aparát je až za všemi studiemi, zájemce musí často listovat. Orientaci v poznámkách pak navíc komplikuje fakt, že jsou všechny poznámky pohromadě a ne pro každý text zvlášť.

Hlavním cílem podnětné publikace „Ženy a děti ve dvorské společnosti“ bylo představit pestrost tématu v pokud možno co největší šíři a zároveň ukázat různé možnosti dalšího výzkumu. To se autorům povedlo.

Marek Zágora

Dana Dvořáčková-Malá – Jan Zelenka a kol., Ženy a děti ve dvorské společnosti, Historický ústav AV ČR, 2015, 198 stran, doporučená cena 364 Kč, na stránkách Historického ústavu 270 Kč

Internet:

http://www.hiu.cas.cz/cs/nakladatelstvi/novinky.ep/

Obsah:

Slovo úvodem

OTÁZKY A PŘÍSTUPY K BÁDÁNÍ

Dana Dvořáčková-Malá, Žena a dítě z pohledu dvorského výzkumu v českých zemích

VÝCHOVA DĚTÍ

Lenka Blechová, Výchova dítěte podle knížecích zrcadel. Jiljí Římský a Konrád z Megenberku

Sylvie Stanovská, Dítě ve dvorské literatuře. Tři sondy do zobrazení chlapeckého hrdiny v literárních textech středověku

Martin Holý, Mezi tradicí a modernou. Výchova a vzdělávání dětí v zemích Koruny české na prahu novověku

OSUD NEBO ÚDĚL?

Lenka Bobková, Dítě jako objekt sňatkové politiky. Sňatková aliance mezi Lucemburky a Zollerny

Bożena Czwojdrak, Dvory manželek a dětí Vladislava II. Jagelly

ŽENY VERSUS DVŮR

Daniela Dvořáková, Ženy jako obete dvorských intríg

Robert Šimůnek, Žena na dvoře a žena ve dvoře

VĚNA A LÉNA

Božena Kopičková, Věnná města a jiné majetky českých královen ve 14. a 15. století

Jan Zelenka, Žena a léno. Podoby lenního institutu v diplomatických pramenech