Praha: Poslední křížové výpravy. Rytířské cesty na Západě v pozdním středověku Loïca Cholleta – nejnovější svazek edice Medievistika (Karolinum)

Když v roce 2010 vyšla v Nakladatelství Lidové noviny kolektivní monografie „Křížové výpravy v pozdním středověku. Kapitoly z dějin náboženských konfliktů“, jednalo se o první knihu v češtině, která přibližovala pozdní fázi křížových výprav. Celkem čtrnáct historiků z Francie, České republiky, Německa, Rumunska a Velké Británie se ve svých textech věnovalo pozdně středověkým kruciátám jako fenoménu své doby.

Křížové výpravy jako takové ale trvaly půl tisíciletí. V povědomí je zejména období prvních výprav do Svaté země (1095–1291), jemuž je věnována neustálá pozornost. Křižácké myšlenky ale „nezemřely“ s posledními křižáky, kteří v roce 1291 opustili Svatou zemi, nýbrž žily v křesťanském společenství dál a přizpůsobily se jen změnám situace.

Právě pozdní fáze křížových výprav se od osmdesátých let minulého století těší velkému zájmu historiků. Kruciáta již není jen tažením za osvobození Jeruzaléma od nevěřících, nýbrž válkou za víru, kterou vyhlásil papež a jejímž symbolem se stal kříž. Tematicky se studium pozdních kruciát rozšířilo a významné místo v něm zaujímají i „česká“ témata. Vždyť právě české země byly v 15. století významnou oblastí spjatou s náboženskými konflikty. Křížové výpravy nebyly namířeny pouze proti nevěřícím, Turkům a Arabům, ale i proti nepřátelům uvnitř církve. Křižákem byl tedy i bojovník s kacíři a politickými odpůrci katolické církve.

Pozdní středověk byl rovněž obdobím teorie křížových výprav, postupně vznikaly různé křižácké projekty. Kruciáta, přesněji boj proti nevěřícím, se stala též důležitou součástí šlechtického hodnotového systému. Již se ale nepodařilo uskutečnit velké křižácké tažení. 

Nakladatelství Karolinum Univerzity Karlovy vydalo jako zatím poslední, v pořadí dvanáctý svazek edice Medievistika knihu „Poslední křížové výpravy. Rytířské cesty na Západě v pozdním středověku“ švýcarského medievisty Loïca Cholleta. Ve francouzském originále vyšla kniha v roce 2021. Po patnácti letech tak máme k dispozici český překlad práce, která se na danou problematiku dívá z mnoha nových a odlišných úhlů a nabízí ucelený pohled na období pozdních křížových výprav v období od pádu Akkonu roku 1291 do dobytí Konstantinopole v roce 1453.

V rámci knižní řady Medievistika jsou jak odborné veřejnosti, tak i všem laickým zájemcům o středověk představovány překlady aktuálních a výjimečných zahraničních děl, která se zabývají nejen středověkými dějinami, ale i kulturou. Jedná se převážně o překlady z francouzštiny, což vůbec není na škodu, protože ne každý medievista či zájemce o středověk vládne francouzštinou.

Jedná se o jednu z posledních knih, u jejíhož vzniku, přesněji u jejího překladu do češtiny stál nedávno zesnulý profesor Martin Nejedlý, který celou edici od roku 2014 řídil. Při jejím čtení si pak místy vzpomeneme na jeho četné studie a jedinečné knihy, které podobně jako Cholletova práce hojně čerpaly z dochovaných literárních pramenů.

Navíc mezi Cholletovými zdroji najdeme hned dva, které se i zásluhou profesora Nejedlého dočkaly vydání v češtině. Prvním je překlad cestopisných zápisků burgundského šlechtice, diplomata, špeha, básníka a „zjezdilce“ v jedné osobě, Guilleberta de Lannoy (1386–1462). Tomu se v 15. století podařilo procestovat téměř celou Evropu a zavítal dokonce do Egypta a dvakrát do Jeruzaléma. Jako diplomat se pak osobně zúčastnil významných dobových jednání a bojů. Jeho „cestopis“ vyšel pod názvem „Cesty a poselstva“ (Centrum medievistických studií a Scriptorium, 2009).

Druhý pramen vyšel pod názvem „Zámořská cesta. Burgundský zvěd 15. století v muslimských zemích“ (Nakladatelství Lidové noviny, 2016). Jedná se o překlad velice zajímavého cestopisného díla burgundského dvořana Bertrandona de la Broquière (asi 1390–1459), jenž to dotáhl až na dvorního kráječe vévody Filipa Dobrého. Vynikl však také jako odvážný bojovník, schopný diplomat a cestovatel. V letech 1432–1433 podnikl dlouhou cestu, která původně byla pojata jako náboženská pouť do Svaté země. Ve skutečnosti měl však zjistit možnosti uskutečnění křížové výpravy proti mocné Osmanské říši v čele s „Velkým Turkem“, jak označuje sultána Murada II.

To jsou ale jen dva z pozdně středověkých pramenů, s nimiž Chollet pracoval. Autor se prezentuje jako skutečný znalec dochovaných písemných, hlavně literárních a historiografických pramenů (i když jen francouzských), jejichž prostřednictvím seznamuje čtenáře se světem pozdních kruciát.

Chollet se nejprve věnuje prvním křížovým výpravám od 11. do konce 13. století a upozorňuje, že již v tomto období se neomezovaly jen a pouze na Svatou zemi, ale byly namířeny také např. do Pobaltí nebo na Pyrenejský poloostrov. Křížové výpravy byly zaměřeny nejen proti pohanům, ale i kacířům.

Poté se plně soustřeďuje na období 14. a 15. století. Bohatě čerpá z dobové rytířské literatury, mezi jejímiž autory najdeme např. i „u nás známé“ Guillauma de Machaut nebo Jeana Froissarta. Tito i další autoři podněcovali k boji za víru a k výpravám za hodnotami a ctí.

Autor následně zavádí čtenáře do jednotlivých oblastí, kam byly jednotlivé výpravy, příp. plavby namířeny. Postupně s ním „procestujeme“ Blízký východ a kus Středomoří (a nejen ono) a seznámíme se jak s jednotlivými vybranými křížovými výpravami, z nichž většina nedosáhla větších úspěchů, tak i s jejich hlavními aktéry – šlechtici a veliteli, jejichž činy byly ve své době prezentovány často v mnohem lepším světle.

Chollet se poté přesouvá více na sever, hlavně do Pruska a Litvy, což je mu velice blízké, protože právě o křížových výpravách k Baltu napsal svou, úspěšně obhájenou disertační práci. Všímá si ale i dalších oblastí, a tak stranou neponechává ani křížové výpravy proti husitům.

Třetí „zastávkou“ je Pyrenejský poloostrov a pro mnohé překvapivě i Kanárské ostrovy, přičemž výpravy na ně byly mnohem více spjaty s obchodními a kolonizačními záměry. Na samotném poloostrově pak pečlivě rozlišuje jednotlivá království (Kastilie, Aragonie, Portugalsko) a představuje jejich různorodé cíle, které se týkaly mimo jiné i severní Afriky.

Rozsáhlou pozornost věnuje také Balkánskému poloostrovu, kde se většinou marně pokoušeli křesťané vzdorovat Osmanům. Všímá si především dvou zásadních mezníků. Prvním je rok 1396 a katastrofální porážka křesťanů v bitvě u Nikopole, za kterou podle všeho mohla i ješitnost a nedisciplovanost francouzských a burgundských účastníků výpravy. Druhým pak poslední velká křížová výprava, která skončila v roce 1444 další drtivou prohrou u Varny. V bitvě zahynul i jeden z hlavních velitelů, polský a uherský král Vladislav.

Poslední dvě kapitoly jsou svým způsobem objevné. Nejprve autor nechává promlouvat dochované písemné prameny, které se vyjadřují (většinou kriticky) k počínání účastníků křížových výprav. Důležitou roli tehdy navíc sehrávala i propaganda. Nejvíce je pak „slyšet“ neúnavný zastánce křížových výprav, rytíř a spisovatel Philippe de Mézières, jenž se snažil zorganizovat znovudobytí Svaté země a své plány opakovaně předkládal jednotlivým vladařům. Bohužel jeho myšlenkám již nebyla nakloněna doba.

V poslední, velice podnětné části se pak autor zabývá důsledky kontaktů účastníků výprav a cestovatelů s druhou stranou, tedy s Řeky, Araby, Turky nebo Litevci. Není to ale jen o nenávisti či nepřátelství, ale naopak např. i o respektu a pochopení.

Čtivý text knihy „Poslední křížové výpravy. Rytířské cesty na Západě v pozdním středověku“ je doplněn mapovou přílohou a rozsáhlou bibliografií, která byla dodatečně doplněna o prameny a literaturu v češtině. O doslov k českému vydání se pak postaral jeden z předních světových medievistů a znalec pozdně středověkých kruciát Werner Paravicini.

Záměrem švýcarského medievisty Loïca Cholleta bylo přiblížit dobu a celkově „svět“ posledních křížových výprav, sledovat stopy rytířů a dalších účastníků, kteří se vypravili „často“ až na samé hranice křesťanského světa, a poskytnout ucelený pohled na jednotlivá bojiště. To se mu bezpochyby povedlo. Jedná se o velice podnětnou knihu, která je v mnoha ohledech objevnou sondou do tématiky pozdních kruciát. 

Marek Zágora

Loïc Chollet, Poslední křížové výpravy. Rytířské cesty na Západě v pozdním středověku, edice Medievistika, Univerzita Karlova – nakladatelství Karolinum, Praha 2025, 318 stran, doporučená cena 460 Kč

Obsah:

Poděkování

ÚVOD

Tam, kde dosud vane duch křížových výprav

I. NA SAMÉ HRANICE KŘESŤANSKÉHO SVĚTA

Od svaté války ke křížovým výpravám

Svatá země a vojenské řády

Rozšíření modelu kruciáty z Pyrenejského poloostrova do Pobaltí

Hrr na kacířské křesťany!

II. VÝSOSTNĚ RYTÍŘSKÁ ZÁLEŽITOST

Hledání kouzelného lesa Brocéliande, literatura, cestování a rytířský ideál

Křížová výprava jako náhrada války mezi křesťany

Vydat se do světa pro lásku… nebo pro slávu

III. VZHŮRU ZA MOŘE

Spory mezi Tureckem a Byzancí o východní Středomoří

Čas knížecích výprav

Útok Petra z Lusignanu na Alexandrii

Amadeus Savojský ve službách byzantského císaře

„Berberská výprava“ Ludvíka Bourbonského

Maršál Boucicaut, křižák a korzár

Putování Geoffreye de Thoisy od Bosporu až k Černému moři

IV. OD POHANSKÉ LITVY PO KACÍŘSKÉ ČECHY

Řád německých rytířů proti Litvě

Čestný stůl a „hluboké pruské lesy“

Obrácení Litvy na víru

Od Tannenbergu ke kostnickému koncilu

Boj na život a na smrt proti stoupencům Jana Husa

V. PYRENEJSKÝ POLOOSTROV A KANARSKÉ OSTROVY

Reconquista a válka proti Maurům

Španělská tažení Bertranda du Guesclin

Dobývání Afriky

Francouzští rytíři na Kanárských ostrovech

VI. KRVAVÉ VÁLKY NA BALKÁNĚ

Osmanská říše – nový hráč na evropské šachovnici

Válka v Bosně jako vedlejší produkt turecké kruciáty

Drtivá porážka u Nikopole

Dlouhá cesta do Varny

Burgunďané na Dunaji

VII. IDEÁL POD PALBOU KRITIKY

Ohlédnutí za jednou porážkou

Sen Philippa de Mézières o křížové výpravě

Ve jménu víry, cti nebo království?

„Atlet Kristův“ nebo zrádce z Orientu?

VIII. KŘIŽÁCI A TI DRUZÍ

Panovalo mezi křesťany, muslimy a pohany nutné nepřátelství?

Neobyčejná přátelství

Prapodivné zvyklosti

Pohledy do zrcadla neboli jak byli křižáci vnímání zvenčí

Mezinárodní rytířská sounáležitost

ZÁVĚR

Mapy

Bibliografie

Werner Paravicini, Doslov k českému vydání

Jmenný rejstřík

Internet:

https://karolinum.cz/knihy/chollet-posledni-krizove-vypravy-31039