Praha: Praha Husova a husitská. 1415-2015 – zajímavá publikace k stejnojmenné výstavě

Až do 24. ledna 2016 je v Clam-Gallasově paláci v Praze k vidění poslední výstava k loňskému šestistému výročí upálení mistra Jana Husa nazvaná „Praha Husova a husitská. 1415-2015“, kterou připravil Archiv hlavního města Prahy společně s Muzeem hlavního města Prahy. Výstava představuje na základě nových vědeckých poznatků hlavní Husovo působiště. Přibližuje nejen Husovu a husitskou Prahu, ale i pražské působení Jana Husa a jeho „druhý život“.

Mezi téměř čtyřmi sty exponáty najdeme řadu skutečných skvostů, např. modlitební knížku „Hodinky Václava IV.“, která byla zapůjčena z Oxfordu z McGowin Library z Pembroke College. Další významným exponátem je Stížný list české a moravské šlechty kostnickému koncilu ze dne 2. září 1415 s protestem proti Husovu odsouzení a upálení zapůjčený z Univerzitní knihovny v Edinburgu. A ve výčtu by se dalo pokračovat.

V Clam-Gallasově paláci se již v květnu 2015 konala mezinárodní vědecká konference „Jan Hus – husitství – husitská Praha. Od reality k mýtu a zpět k realitě“, která předcházela samotné výstavě, jež má zhodnotit Husovo pražské působení a význam husovské a husitské tradice nejen v dějinách Prahy.

SCRIPTORIUM, Spolek pro nekomerční vydávání odborné literatury, vydalo k výstavě stejnojmennou doprovodnou publikaci, kterou ke kulatému výročí připravily obě výše zmíněné instituce. Populárně vědecká publikace přináší příspěvky celkem dvaceti dvou autorů nejrůznějších historických specializací. Velkým kladem je, že jedním z nich je Petr Čornej, největší znalec Husovy a husitské Prahy.

Vedle pozornosti věnované Husově a husitské Praze je hodně prostoru vymezeno „druhému životu“ Jana Husa, který je doveden až do současnosti. Zároveň je přiblížen Husův postupný přerod z církevního reformátora v ideální a idealizovaný vzor, k němuž se pražská i česká společnost v pozitivním i negativním pohledu vztahovala.

Texty jsou rozděleny do celkem devíti oddílů a jasně ukazují, že Praha, přesněji pražská města, která byla do roku 1400 rezidencí panovníků Svaté říše římské, se stala místem zrodu a ideovým i politickým centrem husitského hnutí.

Prostřednictvím čtivých textů se seznamujeme nejprve s Prahou Husovy doby, která je neodmyslitelně spjata s vládou římského a českého krále Václava IV. Přestože za jeho vlády procházely země Koruny české, ale i Evropa zásadní krizí (papežské schizma, stoletá válka), musíme konstatovat, že např. z hlediska výtvarného umění byla Praha jedním z nejvýznamnějších evropských uměleckých center. O životě „Pražanů“ v Husově době pak podávají velice významné svědectví i archeologické nálezy.

Středobodem zájmu prvních oddílů je samozřejmě Jan Hus, ale docela velká pozornost je věnována též jeho učitelům, přátelům i odpůrcům a nepřátelům. V Husově životě najdeme řadu zásadních mezníků, z nichž převážná většina je spjata s Prahou, kde žil a působil. Zásadní vliv na formování jeho osobnosti měla nejprve univerzita a poté kazatelna (v Betlémské kapli). Do současnosti se dochovala i velká část jeho spisovatelského díla. Hus psal převážně latinsky, česky začal psát až po svém nuceném odchodu z Prahy na venkov.

Husovou smrtí v Kostnici pak započal jeho „druhý život“. Praha se stala centrem husitského hnutí a byla to i Praha, kde defenestrací začala i samotná husitská revoluce. Během ní prošla Praha řadou, především politických a společenských změn. Výrazně se do popředí dostávali někteří kněží a kazatelé, z nichž asi nejznámější jsou Jan Želivský a Jan Rokycana.

Husův kult, který postupně vykrystalizoval v několika letech následujících po jeho smrti, byl živý i po revoluci. V jagellonské době byl pak proces jeho kanonizace v kališnické společnosti dokončen. Došlo i k vývoji kališnické ikonografie, s níž bylo úzce spjato i vypodobňování samotného Husa, který se postupem doby stal oním vysokým, štíhlým mužem s bradkou, jak jej známe z jeho pomníku na Staroměstském náměstí. Zajímavý je i pohled na Husa a husitství v dílech nekatolických a katolických dějepisců.

Za velký zlom v našich dějinách je považována Bílá hora. Přesto se Praha stala v době protireformace místem přetrvání stop husovské a husitské tradice, což se odráželo nejen v literatuře, ale i výtvarném umění. V 19. a 20. století se pak stala hlavním ohniskem obnovy a nového vzestupu této tradice. Hus se během 19. století zařadil mezi přední velikány našich dějin, což se opět zásadním způsobem odrazilo v umění.

Po vzniku Československa se Jan Hus stal symbolem samostatné republiky, jedním z pilířů jejích tradic. Šestý červenec byl jako svátek slaven spontánně již od roku 1919. Svým životem žila i husitská tradice, což se projevilo např. po druhé světové válce, kdy se k husitskému odkazu začali hlásit i komunisté. I díky tomu došlo kupř. k obnovení Karolina a Betlémské kaple.

Dvacáté století bylo i obdobím zvýšeného vědeckého zájmu o Husa, jeho dobu a husitskou revoluci. Pravdou je, že faktograficky nejobjevnější práce vznikly ještě před vznikem samostatného Československa, přesto množství českých i zahraničních studií a monografií, které vyšly během čtrnácti let 21. století, dokazuje, že výše uvedená témata jsou pro badatele stále atraktivní. V současnosti jde však zejména o výzvu vyrovnat se s Husem z hlediska nových badatelských přístupů.

Důležitou součástí pěkné publikace je bohatý, převážně barevný obrazový doprovod, který nejen doplňuje jednotlivé texty, ale dokumentuje i proměny husovské a husitské tradice v pražských městech.

Výstavu „Praha Husova a husitská / 1415-2015“ stejně jako doprovodnou publikaci k ní můžeme bezpochyby vnímat jako jedny z nejvýznamnějších příspěvků k šestistému výročí upálení Jana Husa. Zároveň jsou dalším důkazem, že badatelsky má mistr Jan Hus i jeho „druhý život“ stále co nabídnout.

 

Marek Zágora

 

Petr Čornej - Václav Ledvinka a kol., Praha Husova a husitská. 1415-2015, SCRIPTORIUM, Praha 2015, 332 stran, doporučená cena 363 Kč

 

Internet:

http://www.scriptorium.cz/

 

Obsah:

Předmluva

I. Praha Husovy doby

Petr Čornej, Lesk a stíny říšské metropole

Milada Studničková, Výtvarné umění Husovy doby

Jan Hrdina, Církevní struktury předhusitské Prahy a jejich hierarchie

Jan Kypta – Jaroslav Podliska, Archeologické doklady každodenního života pražských měšťanů na počátku 15. století

Petr Čornej, Vnitřní život pražských měst v letech 1378-1412

II. Ideový svět Husovy doby – příznaky krize

Dušan Coufal, Církev a společnost v pražských městech v době dvojpapežství

Dušan Coufal, Ideový svět pražské univerzity a spory o učení Johna Wyclifa

Dušan Coufal, Husovi „předchůdci“ a učitelé, souputníci, odpůrci, protivníci a nepřátelé

III. Jan Hus a Praha

Dušan Coufal, Husův životní příběh a otázky kolem jeho pražského působení (do roku 1412)

Dušan Coufal, Hus mezi univerzitou, kazatelnou a veřejností

Václav Ledvinka, Jan Hus a pražská městská správa

Dušan Coufal, Husovo kostnické drama

IV. Kolébka a středisko husitského hnutí

Petr Čornej, Pražské souměstí v předvečer revoluce

Petr Čornej, Praha v čele revolučního dění

Petr Čornej, Politický význam husitské Prahy

Petr Čornej, Proměny husitské Prahy

Petr Čornej, Kněží a kazatelé husitské Prahy

V. Husovská tradice v kališnické a protestantské Praze

Ota Halama, Husův kult u pražských příslušníků nekatolických církví od poloviny 15. století do 17. století

Olga Fejtová – Jiří Pešek, Husův kult a tradice v knihovnách a kultuře pražských měšťanů

Milada Studničková, Kališnická ikonografie a dobová zpodobení M. Jana Husa

Ota Halama, Husův Betlém a Husova kaple

Ivana Hrušková – Jaromír Žegklitz, Husovská a husitská tradice v hmotné kultuře každodenního života pražských měst 15.-17. století

Petr Čornej, Hus a husité v české nekatolické historiografii pozdního středověku a počátků novověku

Petr Čornej, Husitství v pojetí katolických dějepisců od revoluce do Bílé hory

VI. Kacířská tradice v rekatolizované metropoli

Ivana Čornejová, Jan Hus v době pobělohorské

Ivana Čornejová, Husova obhajoba z pera českých emigrantů i zahraničních nekatolíků

Ivana Čornejová, Barokní příběh Betlémské kaple

Vít Vlnas, Vztah pobělohorských katolíků a racionalistů 18. století k Husovi a husitství – odraz v ikonografii a výtvarném umění

VII. Husitská a husovská tradice v obrozenecké a postobrozenecké Praze

Václav Petrbok, Jan Hus a husitství v době osvícenství

Václav Petrbok, Jan Hus v literatuře českých zemí první poloviny 19. století

Věra Brožová, Jan Hus a husitství v česky psané romantické obrozenecké literatuře

Václav Petrbok, Cesta mezi národní velikány

Věra Brožová, Jan Hus a husitství v české literární tvorbě druhé poloviny 19. století

Vít Vlnas, Jan Hus a husité ve výtvarném umění 19. století

Jan Škoda, Husitská a husovská tradice v postobrozenecké Praze a na pražských předměstích – Karel Hartig a Žižkov

Jan Baláček, Jan Hus ve výzdobě pražské architektury od šedesátých let 19. století do období první republiky

VIII. Druhý život Jana Husa na sklonku 19. a v první polovině 20. století

Jiří Pokorný, Kult Jana Husa v rámci české národní agitace let 1868-1918

Pavel Helan, Jan Hus – symbol samostatné republiky

Václav Petrbok, Hus a husité v literatuře českých Němců

Dušan Coufal, Vědecké bádání o Janu Husovi

Robert Novotný, Jan Hus v učebnicích dějepisu

Jan Randák, Husovská a husitská tradice v odboji a národně osvobozeneckém boji za první a druhé světové války

IX. Epilog: osudy husovské a husitské tradice po druhé světové válce

Petr Čornej, Komunisté a husitství

Jan Randák, Obnova Karolina a Betlémské kaple v poválečné době

Petr Čornej, Od kritické revize k postmoderně

Petr Čornej, Husitství v postmoderním chaosu