Praha: Praktická příručka Historická chronologie profesorky Marie Bláhové – druhé, přepracované vydání (Karolinum)

 

V roce 2001 vydalo nakladatelství Libri téměř tisícistránkovou „knihu o počítání času“ – encyklopedii a příručku nazvanou „Historická chronologie“ historičky a archivářky Marie Bláhové, kterou autorka „navázala“ na podobné, starší práce, zejména pak na „Rukověť křesťanské chronologie“ Gustava Friedricha, která vyšla poprvé v roce 1934 a roku 1997 ji vydalo nakladatelství Paseka jako reprint.

 

Dnes již klasická příručka profesorky Bláhové se záhy po svém vydání stala nejen pro historiky a archiváře základní a nepostradatelnou pomůckou pro práci s historickými prameny.

Náklad prvního vydání byl již před mnoha lety zcela rozebrán, a proto je velice potěšující, že se nedávno dočkala tato praktická a spolehlivá příručka svého druhého, opraveného a doplněného vydání, které iniciovalo a nakonec i připravilo nakladatelství Karolinum.

Marie Bláhová chtěla původně jen doplnit zastaralý Friedrichův text (a prodloužit tabulky), ale brzy se ukázalo, že domácí i zahraniční bádání pokročilo natolik, že je nutné napsat příručku zcela novou. Navíc se ještě rozhodla, že přiblíží v rámci obsáhlého tématu i řadu doposud opomíjených problémů.

Druhé vydání své „Historické chronologie“ doplnila o nejnovější poznatky o dějinách kalendářů a datování. Zároveň zohlednila mnohé změny „v počítání času“, k nimž došlo za více než dvacet let od původního vydání.

Samotnou publikaci můžeme rozdělit na několik částí. Po „úvodních“ kapitolách, které jsou systematicky věnovány např. měření času, přehledům vývoje kalendářů a datovacím systémům, následují základní chronologické tabulky, které umožňují převádět všechny způsoby datování užívané v dějinách českých zemích na dnešní způsob. Nechybí samozřejmě ani přehledné pokyny, jak s nimi pracovat. A některé údaje v nich nezastarají, protože některé přepočty sahají až do roku 2203!

Další důležitou částí knihy jsou přehledné soupisy světských hodnostářů a představitelů katolické církve v českých zemích až do roku 2024, které autorce pomáhali zpracovat Pavel R. Pokorný a Miloslav Martínek. Navíc k nim připojila obdobné přehledy týkající se celé střední Evropy, protože se v nich často jedná o jména a důležité základní údaje, s nimiž se mnozí badatelé setkávají při práci s dochovanými, především písemnými prameny k našim dějinám.

Samotný závěr velice přínosné příručky pak přináší podrobný abecední soupis svátků a odborných chronologických termínů.

Druhé, opravené a doplněné vydání „Historické chronologie“ profesorky Marie Bláhové je velice záslužným počinem. I když si je autorka i po letech velice dobře vědoma, že se při práci na podobných „příručkách“ není možné zcela vyvarovat nepřesností či chyb, jedná se již od prvního vydání o skutečné „veledílo“, jehož obsah ocení badatelé i po mnoha letech, ba dokonce desetiletích. Určitě by pak nemělo chybět v příruční knihovničce žádného historika či archiváře.

Marek Zágora

Marie Bláhová, Historická chronologie, Univerzita Karlova – Nakladatelství Karolinum, Praha 2025, 826 stran, doporučená cena 990 Kč

Z obsahu:

Předmluva k prvnímu vydání

Předmluva k druhému vydání

1.       NAUKA O MĚŘENÍ ČASU

1.1     Čas jako historická kategorie

1.2     Historická chronologie

2.       VÝVOJ STUDIA HISTORICKÉ CHRONOLOGIE V EVROPĚ LATINSKÉHO KULTURNÍHO OKRUHU

2.1     Středověká komputistika

2.2     Vědecké základy studia chronologie

2.3     Chronologie jako pomocná věda historická

2.4     Vývoj studia chronologie v českých zemích

3.       VÝVOJ KALENDÁŘE V EVROPĚ

3.1     Uspořádání času

3.2     Základní předpoklady měření času a sestavení kalendáře

3.3     Základní typy kalendářů

3.4     Vznik a vývoj současného evropského kalendáře

3.5     Grafické znázornění kalendáře

4.       VELIKONOCE A POMŮCKY K URČOVÁNÍ DATA VELIKONOC

4.1     Velikonoce

4.2     Určování data Velikonoc

4.3     Pomůcky k určování data Velikonoc

5.       ČÁSTI ROKU; DĚLENÍ DNE

5.1     Roční období a části roku

5.2     Den

5.3     Části hodiny

6.       ZPŮSOBY DATOVÁNÍ

6.1     Označování let

6.2     Označování dní

7.       MIMOEVROPSKÉ KALENDÁŘE

7.1     Izraelský státní kalendář

7.2     Arabský kalendář lunární hidžry

7.3     Turecké kalendáře

7.4     Kalendáře dalších maloasijských zemí

7.5     Koptský kalendář

7.6     Čínský kalendář

7.7     Tibetský kalendář

7.8     Indické kalendáře

7.9     Kalendáře středoamerických předkolumbovských civilizací

8.       SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY

8.1     Soupis použitých zkratek

8.2     Archivní prameny, rukopisy a staré tisky

8.3     Tiskem vydané prameny a odborná literatura

9.       CHRONOLOGICKÉ TABULKY; POKYNY K PŘEVÁDĚNÍ DAT

9.1     Sluneční kruh

9.2     Nedělní písmena

9.3     Týdenní dny kteréhokoli data

9.4     Konkurenty juliánského kalendáře

9.5     Zlaté číslo

9.6     Epakty juliánského kalendáře

9.7     Gregoriánské epakty

9.8     Věčný kalendář juliánský

9.9     Věčný kalendář gregoriánský

9.10   Měsíční písmena: novoluní

9.11   Měsíční písmena: rozmístění

9.12   Stáří Měsíce v prvních dnech měsíců devatenáctiletého cyklu

9.13   Epakty juliánského a gregoriánského kalendáře, tzv. juliánské epakty, klíče roků, velikonoční reguláry, velikonoční úplňky juliánského kalendáře

9.14   Velikonoční neděle juliánského kalendáře

9.15   Velikonoční neděle gregoriánského kalendáře

9.16   Přehled pohyblivých svátků

9.17   Přijetí gregoriánského kalendáře ve vybraných zemích a územích

9.18   Poměr nestejných hodin k současným hodinám SEČ

9.19   Stejně dlouhé hodiny italské („české“) – průměrný začátek první hodiny

9.20   Změny časů

9.21   Indikce

9.22   Římský kalendář

9.23   Bononské datování

9.24   Datování podle zvěrokruhu

9.25   35 kalendářů

9.26   Čísla kalendářů

9.27   Cisiojány

9.28   Francouzský revoluční kalendář

9.29   Juliánské datování

10.     SOUPISY SVĚTSKÝCH A CÍRKEVNÍCH PŘEDSTAVITELŮ VE STŘEDNÍ EVROPĚ

10.1   Panovníci a představitelé státu a katolické církve v České republice a v jejich historických zemích

10.1.1          Panovníci a představitelé státu

10.1.1.1       Panovníci Staré Moravy

10.1.1.2       Knížata a králové čeští

10.1.1.3       Prezidenti Československé republiky

10.1.1.4       Státní prezident protektorátu Čechy a Morava

10.1.1.5       Prezident Slovenského státu (republiky)

10.1.1.6       Prezidenti České republiky

10.1.1.7       České kněžny a královny

10.1.1.8       Údělná knížata a markrabí moravští

10.1.2          Vlády a jejich představitelé 1848–2024

10.1.2.1       Kabinety rakouského císařství 1848–1918

10.1.2.2       Společná ministerstva rakousko-uherské monarchie

10.1.2.3       Vlády pro království a země na říšské radě zastoupené (tzv. Předlitavsko, 1867–1918)

10.1.2.4       Vlády Československé republiky 1918–1938

10.1.2.5       Vlády tzv. druhé republiky 1938–1939

10.1.2.6       Slovenské autonomní vlády 1938–1939

10.1.2.7       Autonomní vlády Podkarpatské Rusi 1938–1939

10.1.2.8       Vlády protektorátu Čechy a Morava

10.1.2.9       Vlády Slovenského státu 1939–1945

10.1.2.10     Československé vlády v emigraci 1939–1945

10.1.2.11     Vlády Československé republiky 1945–1960

10.1.2.12     Vlády Československé socialistické republiky 1960–1968

10.1.2.13     Pověřenci SNR 1944–1968

10.1.2.14     Vlády Československé socialistické republiky (po přijetí zákona o federálním uspořádání ČSSR) a České a Slovenské federativní republiky (1968–199)

10.1.2.15     Vlády České socialistické republiky a České republiky

10.1.2.16     Vlády Slovenské socialistické republiky a Slovenské republiky

10.1.2.17     Vlády České republiky 1993–2024

10.1.3          Představitelé katolické a kališnické církve v českých zemích

10.1.3.1       Arcibiskupové a biskupové Staré Moravy

10.1.3.2       Biskupové, arcibiskupové a administrátoři pražské arcidiecéze

10.1.3.2.1    Praha

10.1.3.2.2    Litomyšl

10.1.3.2.3    Litoměřice

10.1.3.2.4    Hradec Králové

10.1.3.2.5    České Budějovice

10.1.3.2.6    Plzeň

10.1.3.3       Biskupové a arcibiskupové olomoucké arcidiecéze

10.1.3.3.1    Olomouc

10.1.3.3.2    Brno

10.1.3.3.3    Ostrava-Opava

10.2   Panovníci a představitelé států a katolické církve s působností ve středoevropských zemích

10.2.1          Soupisy panovníků a představitelů států

10.2.1.1       Franská říše

10.2.1.2       Italské království

10.2.1.3       Římskoněmecká říše

10.2.1.4       Německo

10.2.1.4.1    Německá říše

10.2.1.4.2    Spolková republika Německo

10.2.1.4.3    Německá demokratická republika, hlavy státu

10.2.1.5       Polsko

10.2.1.5.1    Knížata a králové polští

10.2.1.5.2    Hlavy státu Polské republiky a Polské lidové republiky

10.2.1.6       Rakousko

10.2.1.6.1    Markrabí, vévodové, arcivévodové a císaři rakouští

10.2.1.6.2    Spolkoví prezidenti

10.2.1.7       Slovenská republika

10.2.1.7.1    Prezidenti Slovenské republiky

10.2.1.7.2    Předsedové vlády Slovenské republiky

10.2.1.8       Uhry; Maďarsko

10.2.1.8.1    Uherští králové

10.2.1.8.2    Maďarsko

10.2.2          Představitelé katolické církve

10.2.2.1       Papežové

10.2.2.2       Arcibiskupové a biskupové

10.2.2.2.1    Mohuč (Mainz)

10.2.2.2.2    Salcburk (Salzburg)

10.2.2.2.3    Řezno (Regensburg)

10.2.2.2.4    Pasov (Passau)

10.2.2.2.5    Vídeň (Wien)

10.2.2.2.6    Linec (Linz)

10.2.2.2.7    Svatý Hippolyt (Sankt Pölten)

10.2.2.2.8    Bamberk

10.2.2.2.9    Magdeburk

10.2.2.2.10  Míšeň (Meißen)

10.2.2.2.11  Naumburg (původně Žič/Zeitz)

10.2.2.2.12  Hnězdno (Gniezno)

10.2.2.2.13  Vratislav (Wrocław)

10.2.2.2.14  Krakov (Kraków)

10.2.2.2.15  Ostřihom (Ossztergom)

10.2.2.2.16  Jager (Eger)

10.2.2.2.17  Nitra

10.2.2.2.18  Banská Bystrica

10.2.2.2.19  Rožňava

10.2.2.2.20  Spiš

10.2.2.2.21  Košice

10.2.2.2.22  Trnava

10.2.2.2.23  Bratislava

11.     ABECEDNÍ SOUPIS SVÁTKŮ A ODBORNÝCH CHRONOLOGICKÝCH TERMÍNŮ

Internet:

 

https://karolinum.cz/knihy/blahova-historicka-chronologie-32119