Praha: Pražská katedrála očima Karla IV. – výstava Matka a syn, gotické madony a veraikony z katedrály sv. Víta (Gothic Paintings of the Madonna and Veronica Images from St. Vitus Cathedral in Prague)

V květnu 2016 si připomeneme 700 let od chvíle, kdy se narodil Karel IV., asi nejslavnější panovník na českém trůně. K jeho osobě se vztahuje výstava, kterou připravila historička umění Ivana Kyzourová a pod názvem Matka a syn ji najdeme v Císařské konírně na Pražském hradě.

Shromážděná umělecká díla představují císařův záměr učinit z pražské katedrály sv. Víta středoevropské centrum kultu Panny Marie a Krista. Karel IV. si během cest do Itálie opatřil v Římě kopie dvou kultovních obrazů: madony z římské baziliky Santa Maria in Aracoeli a tzv. veraikonu, čili otisku Kristovy tváře. Obě středověké kopie jsou představeny na pražské výstavě a většina diváku je uvidí poprvé. Po několik desetiletí pak sloužily jako vzory českým gotickým malířům.

Kyzourová také prezentuje Karla IV. jako sběratele relikvií – hmotných památek po Kristovi a Marii. Středověký člověk jim přikládal značný význam a Karel IV. věřil, že jejich vlastnictvím nejen posiluje svou pozici panovníka z boží milosti, ale také že relikvie mohou ochránit České království od všech pohrom, válkou počínaje a morem konče.

Předmětem, který Karel IV. získal do svých sbírek, byla třeba rouška Marie potřísněná krví, jež vytryskla z Kristova boku, když visel na kříži. A na výstavě jsou četné příklady, kdy tato relikvie začala být cíleně propagována na obrazech českých malířů.

Kyzourová krok za krokem dokumentuje, že katedrála sv. Víta tak nebyla jen nádhernou architektonickou kulisou pro královské korunovace a pohřby, že nesloužila jen k slavnostním bohoslužbám a uctívání zemských patronů, ale byla i pokladnicí předmětů a obrazů, které z Prahy měly učinit svaté město podobné Římu. A tomu Karel IV. věnoval stejnou pozornost jako založení univerzity nebo stavbě Karlštejna.

„Dnes si většina lidí spojuje katedrálu na Pražském hradě především se jmény zemských patronů sv. Víta, Václava a Vojtěcha, ale katedrála byla, podobně jako většina gotických katedrál, zasvěcená také Panně Marii a mariánská úcta pro ni byla vždy klíčová. Horlivým mariánským ctitelem byl i kancléř Václava IV. a třetí pražský arcibiskup Jan z Jenštejna. Snad právě on objednal do katedrály nejvýznamnější a nejkrásnější obraz naší výstavy – Svatovítskou madonu, symbol pouta mezi Matkou a Synem,“ uvádí Ivana Kyzourová.

Vztah mezi křesťanskými relikviemi a uměleckými díly, ať už to byly obrazy, sochy nebo vitraje, je pro světové historky umění již po mnoho let atraktivním tématem, což dokládají mnohé publikace a studie na toto téma. Kyzourové patří v Čechách prvenství, že tomu věnovala v Praze speciální výstavu, připravenou atraktivně pro každého, kdo se chce dozvědět něco nového o Karlovi IV. i katedrále sv. Víta.

Škoda jen, že katalog k této výstavě není větší a obsáhlejší.

Peter Kováč

Matka a syn, gotické madony a veraikony z katedrály sv. Víta v Praze, Císařská konírna na Pražském hradě, do 15. března, denně 10–18 hodin

Na tuto výstavu organizujeme exkurzi!

http://stavitele-katedral.cz/umelecke-vikendy-s-klubem-pratel-internetovych-stranek-stavitele-katedral/

Internet:

http://www.kulturanahrade.cz/cs/vystavy/program/program/matka-a-syn-525.shtml

Oficiální tisková zpráva:

Gothic Paintings of the Madonna and Veronica Images from St. Vitus Cathedral in Prague

This exhibition marks the first time that an internationally unique collection has been assembled in one place featuring the St. Luke Madonna paintings (Aracoeli Madonnas) and veronica images (veronica – a true representation of the face of Jesus, made without human hands) created in the 14th century for St. Vitus Cathedral. Together with this ensemble, paintings and sculptures portraying the Virgin and Child are on display that have been preserved either in the cathedral or elsewhere. The collection is complemented by related artefacts, especially reliquaries, that used to play an important role in the spiritual life of people in the time of Charles IV.

The first section of the exhibition is devoted to Madonnas of the Aracoeli type, i.e. paintings depicting half-length figures of the Virgin Mary as intercessor, rendered with the gesture of the raised right hand. The Prague Aracoeli Madonna was modelled on the Madonna Avvocata from the Santa Maria in Aracoeli church on the Capitoline Hill in Rome, supposedly painted by the Evangelist St. Luke. Owing to its protective power, manifested, for example, when Rome was miraculously saved from the plague in 1348, it assumed the role of the city’s palladium. Charles IV probably obtained a copy of the Roman palladium in 1368 and donated it to St. Vitus Cathedral. Shortly afterwards, two more versions with the same theme were produced for the cathedral.

The Prague paintings of the Aracoeli Madonna differ from their Roman model in a number of details, the foremost being the drops of blood spattering the face and robe of the Virgin. Relatively frequent in Bohemian Gothic art, the motif of drops of blood reflected the strong cult of the Blood of Christ during the second half of the 14th century and the growing emphasis on the theme of Mary’s presence during Christ’s Passion. In the late 14th century, the Aracoeli Madonna was viewed not only in her role as intercessor, but also as the Mater Dolorosa – the mother grieving at the foot of her Son’s cross. By then a fraction of the Veil of the Virgin Mary, stained by the blood gushing from the wounds of the Crucified Christ, had been deposited in the St. Vitus Treasury, becoming one of the most precious relics of all, that was annually exhibited for public veneration.

The second part of the exhibition presents the veronica images from St. Vitus Cathedral. These works also derive from a Roman model, namely the celebrated veronica preserved until 1527 in St. Peter’s Basilica in Rome. Believed to be a miraculous imprint of Jesus’s face on a piece of cloth, not made by human hands, the image was shown to millions of pilgrims as the most valuable Christian relic. The image’s indistinct painterly manner was supposed to attest to its divine origin, showing only the face with no neck that gazes frontally at the viewer, who by contemplating the picture could find the answer to what Jesus looked like in his human form. The Roman veronica was copied countless times.

Each copy closely emulated its model as it was thought that the miraculous power of the first image was transferred only to faithful renderings. This is why all veronica images are so much alike. Charles IV acquired a copy of the Roman veronica either in 1355 or 1368. The imported copy then inspired the creation of other veronica images in the cathedral; not only those painted on paper or wooden panels, but also those carved in stone. There is even a version composed of tiny glass cubes, mounted at the apex of the mosaic featuring the Last Judgement over the cathedral’s Golden Gate. Veronica images were ubiquitous in religious architecture, for people believed in their protective power.

The exhibition’s third and final section displays Gothic paintings and sculptures of the Virgin and Child; surprisingly, only a few have survived in the Prague cathedral. Today, the cathedral is generally associated with the names of Bohemia’s patron saints – SS. Vitus, Wenceslas and Adalbert. Like most Gothic cathedrals, however, the Prague cathedral was also dedicated to the Virgin Mary, and the Marian cult always played a crucial role there. Jan of Jenštejn, the third Archbishop of Prague and Chancellor to King Wenceslas IV, was one of the many ardent Marian worshippers. It may have been Jenštejn who commissioned the cathedral’s most important and loveliest painting – The St. Vitus Madonna that symbolizes the bond between the Mother and her Son.

The Mother and the Son

Gothic Paintings of the Madonna and Veronica Images from St. Vitus Cathedral in Prague

Event: 10/12/2014–15/3/2015

Place of event: Imperial Stables, Prague