knižní novinky detailpraha: pražský evangeliář cim 2. rukopis mezi zeměmi a staletími středověké evropy – další objevná monografie kateřiny kubínové (artefactum)

Praha: Pražský evangeliář Cim 2. Rukopis mezi zeměmi a staletími středověké Evropy – další objevná monografie Kateřiny Kubínové (Artefactum)

Ústav dějin umění Akademie věd České republiky vydal ve svém nakladatelství Artefactum reprezentativní monografii Kateřiny Kubínové nazvanou „Pražský evangeliář Cim 2. Rukopis mezi zeměmi a staletími středověké Evropy“, v níž jsou přiblíženy nejen osudy jednoho z nejvzácnějších rukopisů, který je dnes uložen na našem území.

Kateřina Kubínová je uznávanou odbornicí, která širší veřejnost zaujala již svými dvěma předchozími pracemi. V roce 2006 vyšla pod názvem „Imitatio Romae. Karel IV. a Řím“ její disertační práce, v níž představila Řím jako zdroj inspirace pro římského císaře a českého krále Karla IV. V roce 2012 pak přibyla druhá zajímavá kniha „Emauzský cyklus. Ikonografie středověkých nástěnných maleb v ambitu kláštera Na Slovanech“. Kubínová v ní navázala na své dřívější studie a svou diplomovou práci „Ikonografie Emauzského cyklu“. Hlavním tématem knihy byl rozbor ikonografie rozsáhlého cyklu nástěnných maleb z doby Karla IV., které se dochovaly v ambitu pražského benediktinského kláštera Na Slovanech. Obě práce můžeme považovat za jedny z nejvýznamnějších příspěvků k době Karla IV. za posledních patnáct let.

Nejnovější monografie Kateřiny Kubínové rovněž navazuje na její dřívější studie, tentokrát o jednom z nejcennějších manuskriptů na našem území, který je dnes uložen pod signaturou Cim 2 v knihovně pražské metropolitní kapituly. Jedná se o bohatě iluminovaný karolínský evangeliář obsahující celkem 244 pergamenových listů o rozměrech 35 x 26 cm. Rukopis vznikl přibližně na konci 70. let 9. století a dosud o něm nebylo komplexně pojednáno, a i když byl znám, v odborné literatuře byl spíše přehlížen.

Autorka se pokusila tuto mezeru zaplnit a výsledkem je nádherná, moderní monografie, která představuje pozoruhodný rukopis ze všech možných úhlů pohledu. Manuskript tak přibližuje jako výtvor karolínských skriptorií, jako vzor pro další malíře, jako liturgický předmět, ale i jako umělecké dílo, které se dostalo ze severní Francie, přes saský klášter Corvey až do Čech. Provedla komplexní analýzu nejen knižního bloku, ale i jeho drahocenné vazby, která byla od knižního bloku oddělena.

Manuskript Cim 2 je skutečným pokladem. Je výjimečný především svou úžasnou výzdobou, kánonovými tabulkami počínaje a celostrannými figurálními iluminacemi konče. Jednotlivé iluminace navíc zaujmou i svou jedinečnou ikonografií.

Kubínová na rozdíl od jiných monografií středověkých manuskriptů nepřináší v úvodu přehled a zhodnocení dosavadní literatury, k významným poznatkům svých předchůdců se vrací v rámci jednotlivých kapitol, kdy hledá odpovědi na zásadní otázky. Ve svém úvodu naopak seznamuje s karolínskou knižní produkcí za vlády Karla Holého (843-877) a hlavně s franko-saskou školou, s níž je rukopis úzce spjat.

Největší pozornost je věnována komplexnímu rozboru manuskriptu, který autorka srovnává s dalšími dochovanými kodexy. Nejprve se věnuje jeho fyzické podobě, následně textům, ale nejvýznamnější částí díla je jeho výzdoba, která je analyzována téměř do nejmenších detailů.

Nejvíce zaujmou celostranné figurální iluminace, které předcházejí textům jednotlivých evangelií. Na první iluminaci je vždy zobrazena scéna z evangelistova života, na druhé pak evangelista píšící evangelium. Velká pozornost je zaměřena hlavně na pozoruhodnou ikonografii se scénami povolání apoštolů. Nádherná je ale i výzdoba jednotlivých incipitů a iniciál, které následují hned po figurálních iluminacích. Právě jejich výzdoba zařadila rukopis do skupiny manuskriptů tzv. franko-saské školy, pro kterou jsou typické insulární vlivy. Poslední částí výzdoby jsou texty evangelií ve zlatých rámech, psané stříbrem na purpurovém pozadí.

Mimořádnou pozornost věnuje Kubínová i dochované zdobené vazbě rukopisu, která však vznikla až v pohusitské době. Samotné dubové desky jsou ale původní. Autorka nahlíží vazbu novou optikou a srovnává ji s dochovanými vazbami franko-saské a corveyské produkce. Pokusila se i o rekonstrukci původní podoby. Vedle přední a zadní strany přibližuje i podobu přídeští, které bylo polepeno hedvábnou látkou s ve své době velice oblíbeným motivem lovu perského krále Bahráma Góra.

Nejvýznamnější součástí výzdoby přední strany vazby je slonovinová destička se sv. Petrem, na něhož byl různými zásahy upraven konzul z jednoho z křídel konzulského diptycha z první poloviny 5. století. Výzdoba zadní desky se nedochovala.

V posledním velkém oddíle přemítá autorka nad osudy rukopisu Cim 2, např. nad tím, jak se stal v 10. století vzorem pro skupinu corveyských kodexů. Hlavní otázkou ale je, kdy a jak se dostal z Corvey do Čech. Kubínová přichází hned s několika variantami, z nichž všechny mají nějakou slabinu, a asi již nezjistíme, jak tomu ve skutečnosti bylo. Jisté ale je, že se rukopis nedostal do Prahy zásluhou Karla IV.

Poslední otázkou, kterou se autorka zabývá, je role evangeliáře v rámci svatovítského pokladu. Nemohl třeba sloužit k přísahám českých panovníků? Na některé otázky je ale třeba ještě hledat odpovědi…

V přílohách najdeme popis knižního bloku, popis desek knižní vazby a grafické zobrazení všech složek rukopisu Cim 2 a jejich obsahu. Poslední příloha pak přináší přehled plenářů v pokladnici Svatovítské katedrály od roku 1354 (v té době se tam evangeliář Cim 2 již nacházel) do roku 1740, který byl sestaven podle editovaných inventářů.

Vskutku fascinující je obrazový doprovod textu, který je jeho nedílnou součástí, a tak si každý může srovnat u nás uchovávaný rukopis s dalšími dochovanými kodexy v zahraničí. V téměř originální velikosti jsou představeny kánonové tabulky, všechny figurální iluminace i ostatní zdobené stránky, které patří k tomu nejkvalitnějšímu, co v té době vzniklo a nakonec se dochovalo až do současnosti. Nechybí ani výběr čistě textových stran, na nichž autorka názorně dokládá svá tvrzení.

Kniha „Cim 2. Pražský evangeliář Cim 2. Rukopis mezi zeměmi a staletími středověké Evropy“ Kateřiny Kubínové je reprezentativní monografií, která ukazuje, jak by měly vypadat práce věnované významným památkám středověké knižní kultury. Navíc je napsána čtivým a srozumitelným způsobem, což u prací z dějin umění není vždy pravidlem.

 

Marek Zágora

 

Kateřina Kubínová, Pražský evangeliář Cim 2. Rukopis mezi zeměmi a staletími středověké Evropy, Ústav dějin umění Akademie věd, Praha 2017, ve skutečnosti 2018, 375 stran, doporučená cena 990 Kč

 

Obsah:

Předmluva

I. ÚVOD

I.1 Doba vlády Karla Holého a karolínská knižní produkce

I.2 Franko-saská škola a problém zařazení evangeliáře Cim 2

II. ROZBOR RUKOPISU

II.1 Materiál, složky a písmo

II.2 Texty rukopisu

II.2.a Předmluvy

II.2.b Kánonové tabulky

II.2.c Seznamy kapitol

II.2.d Tituli

II.2.e Evangelia

II.2.f  Kapitulář

II.3 Výzdoba rukopisu

II.3.a Kánonové tabulky

Soulad evangelií – Ikonografie kánonových tabulek

II.3.b Celostranné figurální iluminace

Typologie evangelistů

Ikonografie

Matouš – celník povolaný Ježíšem a Ježíšova lidská přirozenost

Marek – žák Petrův a Ježíšova královská role

Lukáš – žák Pavlův a Ježíšovo kněžství

Jan, miláček Páně, a Ježíšovo božství

Symboly čtyř evangelistů – Dvě Ježíšovy podstaty a dvě Ježíšovy role

Čtyři vyvolení

II.3.c V zajetí ornamentu – Výzdoba celostranných incipitů a iniciál

II.4 Pokus o nalezení provenience

III. ZMIZELÁ A OBNOVENÁ KRÁSA. VAZBA KODEXU A JEHO VÝZDOBA

III.1 Původní vazba evangeliáře Cim 2

III.1.a Vazba v kontextu franko-saské a corveyské produkce

III.1.b Výzdoba původní vazby – pokus o rekonstrukci

III.2 Perský král v evangeliáři. Hedvábná látka na přídeští

III.3 Konzul či sv. Petr? Slonovinová destička na přední straně vazby

III.3.a Destička pod drobnohledem

III.3.b Imitace nebo originál

III.3.c Datace destičky a její proměny

III.4 Zlato, polodrahokamy a relikvie. Pohusitská obnova výzdoby

III.4.a Oprava výzdoby desek rukopisu a pražská katedrála

IV. OSUDY EVANGELIÁŘE CIM 2

IV.1 Saská epizoda evangeliáře Cim 2

IV.1.a Corvey a evangeliář Cim 2

IV.1.b Saští následovníci evangeliáře Cim 2

IV.2 Z Corvey do Čech

IV.2.a První pražští biskupové a cherchez la femme?

IV.2.b Litoměřický probošt Lanc a kapitulní chrám sv. Štěpána

IV.2.c Bibliofilové 12. století – Jindřich Zdík a Daniel

IV.2.d Arcijáhen Radoslav a děkan Vít, dobrodinci pražské katedrály

IV.2.e Sběratel Karel IV.

IV.3 Rukopis v katedrále sv. Víta

IV.3.a Pod ochranou sv. Víta – Evangeliář mezi cennostmi Svatovítské pokladnice

IV.3.b Svědectví evangeliáře Jana z Opavy

IV.3.c Liturgická funkce rukopisu

V. ZÁVĚR

PŘÍLOHY

 

Internet:

https://www.udu.cas.cz/cs/nakladatelstvi-artefactum/


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru