Praha: Pražští biskupové a arcibiskupové. Zakladatelé, stavebníci a objednavatelé uměleckých děl (973–1421) (NLN)

Letos si připomínáme 1050. výročí založení pražského biskupství (973) a při této příležitosti vydalo Nakladatelství Lidové noviny monografii nazvanou „Pražští biskupové a arcibiskupové. Zakladatelé, stavebníci a objednavatelé uměleckých děl (973–1421)“, jejímž autorem je náš přední historik umění, profesor Jiří Kuthan, který patří v posledních deseti letech k nejplodnějším autorům publikací o středověkém umění.

Aby výročí nebylo málo, uplyne příští rok 680 let od doby, kdy bylo pražské biskupství „povýšeno“ na arcibiskupství. Jak založení biskupství, tak i vznik arcibiskupství v roce 1344 jsou významnými mezníky nejen v dějinách křesťanství na našem území, ale patří též k nejdůležitějším událostem české historie.

Působení některých pražských biskupů a později arcibiskupů mělo vliv nejen náboženský a politický, ale bezpochyby i umělecko-historický, o čemž má čtenáře – všechny milovníky historie a umění – „přesvědčit“ samotná publikace.

Profesor Kuthan představuje vybrané církevní hodnostáře jako zakladatele a budovatele biskupských měst, klášterů, kostelů a hradů, a také jako přední objednavatele uměleckých děl (nástěnných a deskových maleb, soch, rukopisů, relikviářů apod.). O jejich zakladatelských, stavebních i dalších „uměleckých“ počinech máme většinou více písemných pramenů, než dochovaných hmotných svědectví, přesto si můžeme udělat představu o tom, jak významnou roli v této oblasti pražští biskupové a arcibiskupové hráli.

Možná někoho zarazí časové vymezení tématu. Rok 973 je jasný, ale někomu může vrtat hlavou, proč byl jako mezník vybrán právě rok 1421. S autorovým vymezením však musíme souhlasit, protože právě v tomto roce se pražský arcibiskup Konrád z Vechty přihlásil ke čtyřem artikulům pražským, které byly základem husitského programu. O pár let později byl pak zbaven svého úřadu a byla na něj dokonce uvalena papežská klatba. Arcibiskupský stolec byl pak dlouho neobsazen (ponechme stranou Jana Rokycanu).

Samotnou práci, máme na mysli text, můžeme vnímat ze dvou různých pohledů: z historického a umělecko-historického. Z textu je zcela zřejmé, že autor je historik umění se zaměřením na architekturu. V knize se však prolínají pasáže věnované historii pražského biskupství, případně arcibiskupství s kapitolami, které jsou zasvěceny biskupům a arcibiskupům jako zakladatelům, mecenášům a objednavatelům uměleckých děl.

V ryze historických pasážích narazíme na několik nepřesností, kterých si ale možná méně zasvěcený čtenář ani nevšimne. I tak je to ale škoda. Text je doplněn poznámkovým aparátem a je docela zarážející, že profesor Kuthan stále „vychází“ ze starších prací (např. Českých dějin Václava Novotného) a ze soudobých pramenů, o jejichž skutečné vypovídací hodnotě se již dlouhá léta diskutuje. Je na škodu, že nevychází z (nej)novějších poznatků. V poznámkách pak ani neodkazuje na aktuálnější práce. Je to sice možná dáno tím, že nechtěl poznámkový aparát zahltit, ale obdobně je tomu i v seznamu pramenů a literatury.

V pasážích věnovaných jednotlivým biskupům a arcibiskupům jako zakladatelům a objednavatelům si je Jiří Kuthan mnohem jistější. Je uznávaným odborníkem na architekturu, ale tentokrát ještě navíc mile překvapil, protože na rozdíl od svých předchozích prací věnuje zvýšenou pozornost i nástěnné a deskové malbě, sochařství a dokonce iluminovaným rukopisům! Tím získává „výsledný obrázek“ přínosu jednotlivých vysokých duchovních mnohem ucelenější podobu. Odborníci ale budou zklamáni, protože rozsah samotné publikace neumožňuje podrobnější analýzu vybraných děl. Proč tomu tak je? Bezesporu i proto, že kniha má podle všeho oslovit co nejširší čtenářskou obec se zájmem o historii a dějiny umění.

Dochovaná umělecká díla, především architektura, ale i další (sochy, nástěnná a knižní malba, výtvory uměleckého řemesla) se zásadní měrou spolupodílela na prezentaci a sebeprezentaci nejvyšších představitelů církve, ale i církve samotné. I když se do současnosti dochoval jen zlomek v textu zmíněných staveb a uměleckých děl, máme před sebou jedinečná svědectví, která společně s dochovanými písemnými prameny různé povahy vypovídají i o minulosti českého státu.

Velkým kladem publikace je její převážně barevný obrazový doprovod, který je, jak jsme u prací profesora Kuthana zvyklí, nedílnou součástí textu. Obrazový doprovod tvoří nejen fotografie jednotlivých památek a jejich detailů, ale i mapy, kresby, půdorysy a rekonstrukce.

Součástí příloh je posloupnost pražských biskupů a arcibiskupů ve sledovaném období, na níž navazuje především z písemných pramenů „vyčtený“ přehled statků a fundací pražských biskupů a arcibiskupů (hrady, města, kláštery, kostely).

Monografie „Pražští biskupové a arcibiskupové. Zakladatelé, stavebníci a objednavatelé uměleckých děl (973–1421)“ je i přes výše uvedené výtky zajímavým, a dá se říci, i podnětným čtením, dílem, které nejen slovem, ale částečně též obrazem přibližuje umělecko-historický význam a přínos vybraných pražských biskupů a arcibiskupů, kteří se do našich dějin zapsali významně i jako zakladatelé, stavebníci a objednavatelé uměleckých děl.

Marek Zágora

Jiří Kuthan, Pražští biskupové a arcibiskupové. Zakladatelé, stavebníci a objednavatelé uměleckých děl (973–1421), Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2023, 247 stran, doporučená cena 449 Kč

Obsah:

PŘEDMLUVA arcibiskupa pražského a primase českého Jana Graubnera

ÚVODEM

I. PRAŽŠTÍ BISKUPOVÉ ZA VLÁDY RODU PŘEMYSLOVCŮ

Počínající christianizace a zrod a počátky přemyslovského knížectví

Vznik pražského biskupství a jeho první biskup Thietmar (Dětmar)

Svatý Vojtěch, druhý pražský biskup

Od konce episkopátu sv. Vojtěcha do sklonku 12. století

Pražští biskupové ve 13. století

II. PRAŽSKÉ BISKUPSTVÍ V DOBĚ LUCEMBURSKÉ

Jan IV. z Dražic, předposlední biskup pražský (1301–1343)

Arnošt z Pardubic, poslední biskup a první arcibiskup pražský (1343/4–1364)

Jan Očko z Vlašimi, druhý arcibiskup pražský (1364–1378)

Jan z Jenštejna, třetí arcibiskup pražský (1378–1396), patriarcha alexandrijský (1399–1400)

III. OD REZIGNACE JANA Z JENŠTEJNA DO HUSISTSKÉ REVOLUCE

IV. EPILOG: PRAŽSKÉ BISKUPSTVÍ A ARCIBISKUPSTVÍ V ČESKÉM STÁTĚ

Ediční poznámka

Posloupnost pražských biskupů a arcibiskupů

Statky a fundace pražských biskupů a arcibiskupů: hrady, města, kláštery, kostely

DOSLOV emeritního arcibiskupa pražského Dominika kardinála Duky

Internet:

https://www.nln.cz/knihy/prazsti-biskupove-a-arcibiskupove-zakladatele-stavebnici-a-objednavatele-umeleckych-del-973-1421/