Praha: Přemyslovci. Panovnická dynastie a její doba – působivá výstava v Národním muzeu

Přemyslovci. Panovnická dynastie a její doba je název velkolepé výstavy, která je otevřena do 15. října 2026 v Národním muzeu v Praze. Do muzea jsem šel s jistou obavou. Trochu mě zarazil údaji o 900 exponátech. Takže jsem čekal stovky a stovky obyčejných předmětů tzv. „hmotné kultury“, zbraněmi počínaje a řemeslným náčiním konče. Tak nějak totiž v Národním muzeu před časem vypadala výstava o Keltech.

Výstava o Přemyslovcích je však velkým překvapením. Nabízí četná sochařská díla, vynikající ukázky zlatnictví, příklady špičkového uměleckého řemesla, dobovou módu i řadu bohatě iluminovaných rukopisů. Prostě poklady středoevropského románského a raně gotického umění.

Některé exponáty jsou zastoupeny jen vědecky přesnými kopiemi a odlitky, ale cenných originálů je na výstavě naprostá většina. Užasně působivé je představení fresek přemyslovských panovníků a legendy o Přemyslu Oráčovi z rotundy ve Znojmě!

Divák k prohlídce potřebuje dobré dvě hodiny. Tajně jsem doufal, že tam bude i Závišův kříž z Vyššího Brodu, Kříž Přemysla Otakara II. z Řezna nebo třeba unikátní byzantský křížek, který se nalezl v hrobě královny Dagmar, jak bývá v Dánsku nazývána manželka krále Valdemara II.a dcera Přemysla Otakara I. Ale chápu, že dostat tyto unikáty do Prahy na tak dlouhou dobu (akce trvá šest měsíců od jara do podzimu) by bylo velmi obtížné.

Jinak v Národním muzeu nacházím mnohé z toho, co by si každý zájemce o středověké umění přál vidět v historických a estetických souvislostech. Pro diváky je to skutečná podívaná. Organizátorům za to patří obrovský dík!

Trochu mi vadí stísněné muzejní prostory. Jak to tady bude vypadat až sem dorazí davy lidí? A že přijdou, o tom není pochyb. Taková výstava o Přemyslovcích u nás totiž dlouho nebyla. Ještě jedna výtka: mnohé popisky jsou žel málo čitelné a musel jsem si na ně občas posvítit mobilním telefonem.

K výstavě vychází levnější průvodce za 260 Kč a dražší velký katalog za 740 Kč. Cena není nijak přehnaná, spíše naopak. Velký katalog nabízí slušnou bilanci současného bádání (texty jsou česky a anglicky), ale myslím si, že z hlediska objevnosti zůstává tato publikace za legendárním „hadbuchem“ Umění doby posledních Přemyslovců, který připravil v roce 1982 Jiří Kuthan ke stejnojmenné výstavě ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy.

Peter Kováč

Internet:

https://www.nm.cz/navstivte-nas/program/vystavy/premyslovci-panovnicka-dynastie-a-jeji-doba

Oficiální tiskové zpravodajství NM:

Příběh dynastie, která proměnila české knížectví v království a zásadně ovlivnila podobu střední Evropy, ožívá v největší letošní výstavě Národního muzea. Na jednom místě soustřeďuje více než 900 mimořádných exponátů z téměř sedmdesáti institucí z Česka i zahraničí a představuje nejrozsáhlejší projekt věnovaný Přemyslovcům v českém i evropském kontextu.

Ve výstavě uvidíte unikáty vystavené jen výjimečně. K nejvýznamnějším exponátům patří románský sarkofág tzv. svatého Longina, který je poprvé vystaven mimo prostory Vyšehradu a pravděpodobně ukrýval tělo jednoho z panovníků, královskou korunu ze Slezské Středy, textilie z hrobu svaté Ludmily, pohřební klenoty Přemysla II. Otakara, jeho meč nebo osobní prsten Přemysla I. Otakara.

Výstava umístěná v přízemí Historické budovy vypráví dějiny jako strhující příběh moci, ambicí, rodinných konfliktů i proměn světa. Sleduje osudy knížat a králů od legendárních počátků až po zánik rodu a ukazuje jejich vliv na české země i tehdejší Evropu – provede vás čtyřmi sály od počátků dynastie přes knížecí a královskou éru až po její odkaz v době Lucemburků. Sleduje tak nejen vývoj panovnického rodu, ale i proměnu Čech a Moravy od pozdního 8. do počátku 14. století v širším evropském kontextu.

Příběh dynastie začíná legendou o kněžně Libuši a oráči Přemyslovi. Jde o vyprávění na pomezí mýtu a historické paměti. Libušino rozhodnutí povolat prostého rolníka na knížecí stolec patří k nejznámějším motivům českých dějin a symbolizuje vznik přemyslovské moci. Výstava tento příběh přibližuje prostřednictvím středověkých iluminací i románské výmalby znojemské rotundy, které ukazují, jak byl motiv Libuše a Přemysla po staletí vnímán a interpretován. Spolu s nimi jsou prezentovány také archeologické nálezy z přemyslovských hradišť, které zasazují legendární počátky rodu do konkrétního historického prostředí.

Jedním ze silných momentů výstavy je konflikt mezi svatou Ludmilou a její snachou Drahomírou. Boj o vliv nad mladým Václavem nebyl jen rodinným sporem, ale střetem dvou hodnotových světů, křesťanského a pohanského. Vyústil v dramatickou vraždu Ludmily na Tetíně, která otřásla celou zemí. Textilie z jejího hrobu, vystavené ve výstavě, představují mimořádně autentické svědectví tohoto příběhu a patří k nejvzácnějším raně středověkým památkám v Čechách.

Na tento příběh navazuje osud jejího vnuka, knížete Václava. I jeho život a smrt jsou spojeny s rodinným konfliktem, tentokrát mezi bratry. Václavova vražda ve Staré Boleslavi patří ke klíčovým momentům českých dějin. Výstava ukazuje, jak se z politického boje o moc stal silný symbol. Panovník byl po smrti uctíván jako světec a ochránce země. Relikvie a liturgické předměty spojené s jeho kultem dokumentují proměnu historické osobnosti v nadčasový symbol české státnosti.

Přemyslovské dějiny nejsou pouze příběhem tragédií, ale i vzestupu moci. Přemysl I. Otakar dokázal v komplikovaném prostředí evropské politiky prosadit dědičný královský titul a upevnit postavení českých zemí. Jeho osobní prsten připomíná nejen konkrétního panovníka, ale i okamžik, kdy se z knížectví stalo království.

Vrchol přemyslovské moci představuje vláda Přemysla II. Otakara, panovníka evropského významu, jehož říše sahala od Čech až k Jadranu. Jeho vláda je však zároveň příběhem pádu. Ambice vyústila v tragický konec na Moravském poli roku 1278. Pohřební klenoty pocházející z jeho hrobu, koruna, žezlo a jablko, patří k nejpůsobivějším exponátům výstavy a připomínají pomíjivost i té největší světské moci.

Významnou roli v přemyslovských dějinách hrály také ženy, které dokázaly ovlivňovat chod země i bez formální moci. Osud svaté Anežky České ukazuje jiný typ vlivu založený na víře, vzdělání a sociální péči. Závěr přemyslovského příběhu patří dramatickému zavraždění Václava III. roku 1306, které dodnes nebylo objasněno a uzavřelo jednu z nejvýznamnějších kapitol českých i středoevropských dějin.

Vedle předmětů spojených s panovnickou dynastií výstava přibližuje také každodennost raného a vrcholného středověku. Ukazuje víru, vznik hradišť a měst, obchod, řemeslnou výrobu, umění i vzdělanost. Budete si tam moci prohlédnout šperky, liturgické předměty, zbraně, mince i mincovní poklady, knihy a další exponáty, které dokládají proměnu společnosti a její rostoucí propojení s okolními zeměmi