Praha: Příběhy dávného času. Staré pověsti české dnes historika a archeologa Petra Charváta (Vyšehrad)

V nakladatelství Vyšehrad vyšlo již několik knih historika a archeologa, profesora Petra Charváta. V roce 2004 vyšla jeho „biografie“ českého knížete Boleslava II. O tři roky později pak následovala monografie „Zrod českého státu 568–1055“ a v roce 2011 vyšla práce nazvaná „Václav, kníže Čechů“. Nedávno vydalo nakladatelství jeho další knihu. Práce nazvaná „Příběhy dávného času“ s podtitulem „Staré pověsti české dnes“ vyšla v rámci edice Historica.

Jak naznačuje název knihy, zabývá se autor ve své nejnovější práci tradičními českými pověstmi, jak je zachytil svatovítský děkan Kosmas ve své proslulé Kronice Čechů. Petr Charvát se pokouší poodhalit jejich historické pozadí a zasadit je následně do širších souvislostí. Mystické počátky českých dějin lákají svými četnými tajemstvími řadu odborníků, kteří se je snažili a stále snaží „rozšifrovat“. Často jsou však jejich závěry velice problematické. Podobně je tomu i u práce profesora Charváta.

Východiskem pro Petra Charváta, znalce dochovaných pramenů různé povahy a také bohaté sekundární literatury, jsou skupiny obyvatel (a nebylo jich málo), které jsou v době předpokládaného vzniku pověstí doloženy na našem území. Autor pak přemýšlí nad tím, jak se jejich přítomnost promítla do jejich konečné podoby.

Některým pověstem věnuje větší, jiným pak menší pozornost. Začíná praotcem Čechem, jehož Kosmas pravděpodobně „vytvořil“ jako „praotce české pospolitosti“. Vedle Kroka se pak autor zaměřuje především na jeho tři „dcery“ Kazi, Tetu a Libuši. Podle Charváta se ale původně jednalo o jména mužů, předáků českých obcí neslovanského jazyka, z nichž až Kosmas učinil ženy. Autor stranou neponechal ani Bivoje, Dívčí válku nebo příběh o Neklanovi a Durynkovi.

Motivy jednotlivých vyprávění hledá mezi Kelty, Langobardy, Alamany, ve Skandinávii a rovněž v oblasti antické (řecké a římské) kultury. Velký vliv ale přikládá indoevropskému kulturnímu dědictví, což se odráží zejména v pasážích, které Petr Charvát věnuje indoevropskému božstvu jménem Mithra.

Autor tvrdí a snaží se to i podpořit různými doklady, že před příchodem křesťanství byl prostor, kde se dnes nachází Pražský hrad, spjat s obřadem původně perského boha Mithry, v čemž „měli prsty“ elity avarského kaganátu. Byl to prý pak až kníže Václav, který Mithru, jemuž se říkalo „Mir“ a jenž sídlil v kameni stolce, na který usedali čeští vládci, „zkrotil a podrobil křesťanskému náboženství“. Od té doby se stal symbolem vlády přemyslovských knížat „mír (Mir) svatého Václava“, který pronikl dokonce až na panovnické pečetě.

Autor opírá svá tvrzení nejen o dochované písemné prameny, ale hojně též o archeologické nálezy. Další důkazy pak hledá i v oblasti lingvistiky, religionistiky nebo dokonce genetiky.
Podobně jako jeho předchůdci, kteří se věnovali pověstem, případně nejstarším českým dějinám, se snaží opřít i o pouhé náznaky, na nichž pak staví své, často velice překvapivé a místy i „pobuřující“ hypotézy, které snad přimějí odborníky k další diskuzi. Klade si také řadu provokativních otázek, např. jakým jazykem by hovořil praotec Čech? Je však zřejmé, že se často jedná o otázky, na které již nikdy nenajdeme uspokojivou odpověď. Přesto je to pro další badatele výzva.

Kronikáři Kosmovi se podařilo vytvořit soubor bájí, z nichž se časem staly Staré pověsti české, které známe nejen prostřednictvím Aloise Jiráska. Tyto pověsti, jak uznává profesor Charvát a musíme s ním souhlasit, žijí dodnes, a zřejmě, jak dále uvádí, tu budou s námi, „dokud bude existovat česká kulturní pospolitost“.

Poslední kniha Petra Charváta - Příběhy dávného času. Staré pověsti české dnes – není vůbec jednoduchým čtením. Čtenář se musí soustředit na jednotlivé autorovy hypotézy a zejména pak „cesty“, jimiž se k nim dobral. A i když s ním nebudeme v řadě věcech souhlasit, je dobře, že tato kniha vznikla, protože nás nutí o těch „známých“ bájných příbězích zase a hlavně trochu jinak přemýšlet.

Marek Zágora

Petr Charvát, Příběhy dávného času. Staré pověsti české dnes, Vyšehrad, Praha 2022, 224 stran, doporučená cena 349 Kč

Obsah:

Několik slov úvodem

Poděkování

Nejprve pohled zpět: „senum fabulosa relatio“ – bájné podání starců

A k čemu to celé?

PŘÍBĚHY DÁVNÉHO ČASU

Čech

Krok

Krokovy dcery

Silný Bivoj

Libuše

Libuše a Přemysl

Dívščí válka

Lucká válka

Neklan a Durynk

Přemyslovský seznam vládců

SLOŽKY POVĚSTÍ – ODKUD?

Langobardi

Příchozí od jihozápadu: Alamani

Příchozí od jihozápadu: Keltové? Skandinávci?? Anglo-Irové???

Oblast kultury antické

Indoevropské kulturní dědictví

Epika a folklór středověku

OD ŠESTÉHO DO DVANÁCTÉHO STOLETÍ: JAK TO, ŽE SE NAŠE PŘÍBĚHY DOČKALY PÍSEMNÉHO ZACHYCENÍ?

CESTY - KUDY?

ČAS – KDY A JAK?

Čas příběhů

Čas vyprávění

Deváté a desáté století: příchod křesťanství

Čas zápisu

Závěry: A jak to tedy bylo?

Internet:

https://www.ivysehrad.cz/tituly/69892971/pribehy-davneho-casu/