Praha: Prima ZOOM – premiérový „historický“ červen!

Tematické premiérové bloky: „Po stopách historie“ vždy v úterý od 20.00 do 22.00 hod. a „Odkazy dávných civilizací“ vždy v sobotu od 22.00 do 24.00 hod.

2. 6. 21.00 – Bitva u Little Big Hornu

Slavná bitva u Little Big Hornu je opředena mnoha tajemstvími. Legenda, která se díky ní zrodila, přežila už několik staletí. Skoro každý viděl nejznámější obraz s dlouhovlasým generálem oděným v jelenici, který se na vrcholku kopce brání armádě domorodých Američanů. Přesně takto si většina z lidí představuje bitvu u Little Big Hornu. A právě toto se s největší pravděpodobností vůbec nestalo. Díky kočovnému představení George Armstronga Custera a Buffalo Billa z Divokého západu a také tomu, jak ho popisovaly tehdejší bulvární plátky, se z šokující porážky americké kavalérie stal nesmrtelný mýtus. Bitva u Little Big Hornu je nečekanou tragédií, velkolepým příběhem o zkáze a cennou lekcí o špatné vojenské strategii. Zatímco donekonečna pečlivě rozebíráme a zkoumáme naprosto bezvýznamné detaily, dochází k úmyslnému přehlížení drsné a nekompromisní pravdy. Historický film Bitva u Little Big Hornu odhaluje, jak se jednoho odpoledne roku 1876 nečekaně zrodil velký americký mýtus.

9. 6. 21.00 – Zánik impéria (Tamerlán)

Dokumentární film Zánik impéria nabízí inovativní a spolehlivý pohled na dějiny královských dynastií, které postihl velkolepý pád. Historik a filmař David Adams představuje dramatické příběhy velkých králů a císařů, jako byli Karel Veliký, Šáhdžahán nebo Attila, Bič Boží, ale i jejich nicotných rodinných příbuzných. Odhalte málo známá tajemství celosvětových dějin Francie, Velké Británie, Uzbekistánu, Gruzie, Číny a Indie. Vychutnejte si jedinečné filmařské techniky, které nejsou pro dokumentární historické filmy úplně typické, a užijte si dokonce i virtuální muzeum!

13. 6. 22.00 – Neobjasněná akta Egypta (Budování supervelmoci)

Starověký Egypt byl jednou z nejvíce rozvinutých civilizací světa. Jeho historie přesahuje 3000 let. Ale i v dnešní době zůstává obestřený tajemstvím. Během posledních dvou století, od chvíle, kdy jsme poprvé smetli písek z Velké sfingy, archeologové a historikové pomalu odhalují jednu záhadu za druhou. Přesto si odborníci myslí, že některé z nejdůležitějších objevů tohoto starověkého světa stále leží pohřebné pod pouští. Nové technologie nyní úspěšně luští některé z nejstarších egyptských hádanek, odhalují dlouho skrytou pravdu a přepisují dějiny lidstva. Seriál Neobjasněná akta Egypta představuje právě tato mystéria. Odborná vědecká analýza i samotní archeologové vrhají světlo na tajuplný svět starověku.

16. 6. 20.00 – Fenomén Vinnetou

Fenomén Vinnetou zachycuje příběh spisovatele a humoristy Drewa Haydena Taylora z indiánského kmene Odžibvejů, který se snaží zjistit, z čeho koření posedlost Němců domorodými Američany. Tisíce Němců se nechaly inspirovat dobrodružnou sérií románů o statečném indiánském náčelníkovi Vinnetouovi, kterou napsal Karel May už v 19. století. Oblékají se a snaží se žít stejně jako lidé Prvních národů Severní Ameriky. Díky těmto „indiánským nadšencům“ se zrodil celý průmysl živých představení, filmů, „autentických“ sběratelských předmětů a indiánských táborů. Ale jejich obliba všeho indiánského nutně vyvolává otázku, jaký je rozdíl mezi oblibou a přivlastňováním.

23. 6. 20.00 – 1940: Tajemství příměří

Příměří mezi Francií a nacistickým Německem z 22. června 1940 tak, jako jste ho ještě nikdy neviděli. Díky nedávnému objevu více než dvou hodin unikátních a dosud nezveřejněných zvukových záznamů vyjednávání, které potvrdilo Hitlerovo ponižující vítězství nad Třetí Francouzskou republikou a zpečetilo osud francouzského lidu, se můžeme vrátit k fascinujícímu příběhu dějin druhé světové války. Vypráví o tom, jak Francie skončila v kritickém stavu a co to znamenalo pro budoucnost země. Vůbec poprvé uslyšíme napětí v hlasech vyjednávačů, jejich vzájemnou, psychologicky napjatou výměnu, a dokonce i zvuk letadel přilétajících nad jejich hlavami. Lépe porozumíme hlubokému významu tohoto katastrofálního dne francouzských dějin.

24. 6. 22.00 – Rusko: Sto let po revoluci

Podívejme se na osud kdysi velké říše, která prošla řadou proměn od Ruské revoluce 1917. Byla to vlastně série revolucí, které se odehrály v ruském impériu v průběhu roku 1917. Vyplynuly ze špatné situace v Rusku, trvající už od konce 19. století. První světová válka představovala pro ruskou říši vypětí všech sil a nespokojenost společnosti vyústila v revoluci. Sestávala se ze dvou odlišných fází: únorové revoluce a říjnové revoluce. Car Mikuláš II. abdikoval a byl nahrazen prozatímní vládou. Co všechno se změnilo a jaké je Rusko dnes? Revoluce bolševiků v roce 1917 stála u zrodu první komunistické supervelmoci. Sovětský svaz sehrál významnou roli ve vývoji světové politiky v průběhu celého 20. století. Ale před téměř třiceti lety SSSR zmizel ze světové scény. Co nám po něm zůstalo? O sto let později je Rusko agresivní, autokratická, anti-západní země. V každodenní politice hraje hlavní roli vojenská rétorika. Dnešní Rusko klade velký důraz na minulost Sovětského svazu, především na porážku nacistického Německa za druhé světové války. Na Stalina se už nevzpomíná jako na paranoidního diktátora, který poslal na smrt milióny sovětských občanů, ale jako na důmyslného vojevůdce a velkou hlavu státu. Jednu kapitolu sovětských dějin přesto kremelská propaganda úmyslně přehlíží: Velkou říjnovou revoluci. Vždyť pro Vladimira Putina je revoluce už ze své podstaty nevhodné slovo.

30. 6. 20.00 – Jak pivo změnilo svět (1. díl)

Vše, co jste chtěli vědět o pivu a báli jste se zeptat. Pivo je kvašený alkoholický nápoj hořké chuti vyráběný v pivovaru z obilného sladu, vody a většinou chmele pomocí pivovarských kvasinek, který se těší značné oblibě v Česku i v zahraničí. Na území Česka se jedná o nejkonzumovanější alkoholický nápoj. Pivo je považováno za jeden z českých symbolů a od roku 2008 je název České pivo chráněno jako zeměpisné označení. Pivo je vařeno již od nepaměti a je nemožné určit místo, kde bylo uvařeno první pivo. Jako země původu se uvádí Mezopotámie, a to přibližně již v 4. tisíciletí př. n. l. Ale možná Sumerové připravovali pouze kvas. Pivo je staroslověnské slovo, které označovalo „nápoj nejobyčejnější a nejrozšířenější“. V současnosti je pivo konzumováno prakticky na celém světě. Obyvatelé Česka drží přední pozici v průměrné spotřebě piva na osobu, která dosahuje v průměru 160 litrů na hlavu za rok. Avšak ve věkové skupině 35 až 44 let (s největší spotřebou) je týdenní spotřeba alkoholu mužů zhruba 9 litrů a žen 2 litry, což by odpovídalo ekvivalentu 450 litrů (10° piv), respektive 100 litrů ročně. Podle WHO to znamená průměrně přes 16 litrů čistého alkoholu celkem na dospělého (na neabstinujícího dospělého muže dokonce přes 26 litrů). Ale hlavní otázkou zůstává, jak pivo změnilo svět?

(Zdroj: Prima ZOOM)

www.prima-zoom.cz – unikátní on-line magazín: základní info, program, aktuality, fotografie, zajímavé články a ještě něco navíc.