zaujalo nás detailpraha: prima zoom – premiérový historický říjen a listopad!

Praha: Prima ZOOM – premiérový historický říjen a listopad!

Tematické premiérové bloky: „Po stopách historie“ vždy v úterý od 20.00 do 22.00 hod. a „Odkazy dávných civilizací“ vždy v sobotu od 22.00 do 24.00 hod.

 

24. 10. 22.00 – Řád německých rytířů: Vzestup a pád

Jejich řád byl založen, aby mohli léčit lidi a šířit křesťanství. Jenže oni chtějí více. Chtějí se povýšit nad ostatní. A tak posvátné duby padají pokácené k zemi. Pruské vesnice hoří v plamenech. Mniši zakládají stát: bohatý, dokonale spravovaný, autoritářský a teokratický. A hlavně neporazitelný. Ovládnou nedaleké přístavní město Gdaňsk a povolají rytíře, aby se k nim připojili v tažení proti Litevcům. Ti se naopak spojí s Poláky a položí základní kámen nové supervelmoci. Následná válka trvá dlouhých třináct let. Polsko-litevské knížectví v ní zvítězí, ale Řád německých rytířů zničit nedokáže. Tento celovečerní film zachycuje důležitý historický konflikt jako strategickou hru epických rozměrů, během které dochází ke střetu tradičních hodnot dvou různých civilizací a jež se neobejde bez bouřlivých emocí. Sledujte Vzestup a pád Řádu německých rytířů, jenž ovlivnil podobu pozdější Evropy a rezonuje v ní dodnes.

 

27. 10. 20.00 – Utajené příběhy českých dějin III (Nebeský Jeruzalém Karla IV.)

Jako se díky Karlem IV. založené universitě stávají Čechy význačným intelektuálním centrem, tak se z Prahy stává největší duchovní centrum severně od Alp – náboženský konkurent Říma. Díky největší a nejvzácnější sbírce relikvií se Praha mění ve významné poutní místo. Jeho otec Jan Lucemburský se dokonce pokusil obnovit v Praze rytířstvo kulatého stolu. Jeho syn Karel postaví Karlštejn jako grálový hrad. Karlštejn nemá vojenské poslání, nýbrž slouží jako mystická archa – schrána českého pokladu a korunovačních klenotů, mystické ohnisko českého království. Karel zakládá také pražské Nové Město, které má představovat nový, nebeský Jeruzalém. A vskutku, jeho rozvrh – půdorys, délky ulic, rozměr chrámového okrsku, postavení svatyní – je věrným obrazem města Jeruzaléma. Chrámy a kostely, rozmístěné a zbudované dle alchymistické astrologické a hermetické symboliky, naplňuje svatými ostatky, které osobně získává, často nevybíravými prostředky, z celého tehdy známého světa. Symboliku nebeského Jeruzaléma také vtěluje do výzdoby nejposvátnější insignie českých králů – svatováclavské koruny. Tvarem a výběrem osazených kamenů má koruna upomínat na popis svatého města z apokalyptického textu.

 

27. 10. 20.30 – Keltové: Krev, železo a oběti (Kořeny)

Keltové kdysi obývali rozsáhlé území od Španělska, přes Francii, Anglii až po Slovinsko a Malou Asii. Díky novým archeologickým nálezům z poslední doby si o nich a jejich kultuře můžeme udělat mnohem přesnější představu. Keltové přetrvali téměř tisíc let a po celou dobu představovali hrozbu i pro mocné Římské impérium. V prvním tisíciletí před naším letopočtem třímali Evropu pevně ve svých rukou. A když ve čtvrtém století před naším letopočtem začali přecházet Alpy, Římané to vzali jako osobní urážku vlastního vzestupu k moci. V prvním století před naším letopočtem César vyrazil v čele legií do Galie, aby si podmanil všechny keltské kmeny jednou provždy. Jenže náčelník Vercingetorix sjednotil všechny Kelty a vedl proti Římanům válku, která trvala sedm let. Když se Římanům konečně podařilo Vercingetorixe zajmout, osud Keltů z celého kontinentu byl zpečetěn. Pro Kelty to byla velká rána, ale zdaleka ještě ne konec jejich věku krve a železa.

 

29. 10. 20.00 – Bitva o Normandii: 85 dní v pekle

Poutavý snímek vznikl u příležitosti výročí Dne D a vylodění v Normandii. Pozoruhodně zachycuje, jak se 6. června 1944 odehrálo největší vojenské vylodění historie. Od té doby různí odborníci mnohokrát rozebrali a analyzovali všechny pečlivě promyšlené plány i přípravné operace a došli k závěru, že Den D zřejmě rozhodl o vítězství Spojenců v druhé světové válce a porážce Hitlerovy nacistické říše. Ale i když dějiny vyvolávají dojem, že vyloděním válka skončila, ve skutečnosti byl Den D jenom prvním z 84 dlouhých dní zuřivé bitvy o Normandii. Výjimečný film vznikl díky více než 20 letům historického výzkumu a obsahuje rozhovory s experty na druhou světovou válku. Ti podrobně popisují důležitá vojenská strategická rozhodnutí, díky kterým mohla bitva o Normandii začít. A vysvětlují, jak Normandie, Francie a nakonec celá Evropa znovu získala ztracenou svobodu i za cenu ohromných lidských obětí.

 

29. 10. 21.00 – Hitlerova mládež (Dětská armáda nacistů)

Berlín 1945. Nastávají závěrečné dny třetí říše. Mezi jejími posledními bojovníky jsou mladí, dospívající a náctiletí, kterým ještě nebylo ani 15 let. Vzhledem k útlému věku, tomu, jak jsou nezkušení, a obrovské přesile sovětských vojáků, nemají žádnou naději na vítězství. Jenže jenom před několika málo lety přísahali svými životy Hitlerovi. Přísahu splní a budou bojovat až do úplného konce. Jak se Adolfu Hitlerovi podařilo v období mezi lety 1933 a 1945 dosáhnout naprosto exkluzivního vztahu s touto mladou generací a prostřednictvím své Nacistické strany odsunout rodiče, rodinu, školu i církev na vedlejší kolej? Tento film obsahuje kolorované archivní záběry i očitá svědectví bývalých členů Hitlerovy mládeže a odhaluje, jak nacistický totalitní režim dokázal z dětí udělat vojáky.

 

31. 10. 22.00 – Záchod: Globální tabu

Zatímco v chudých zemích vůbec nejsou k dispozici toalety, bohaté země plýtvají vodou s každým dalším spláchnutím. Lidstvo každoročně vyprodukuje více než 720 milionů tun výkalů a 570 milionů litrů moči. Z toho vyplývá, že zpracování našeho odpadu a s tím spojené hospodaření s vodou představuje velký problém pro životní prostředí. Nadace Billa a Melindy Gatesových už několik let vyzývá k vytvoření záchodu budoucnosti a zajištění takových sociálních zařízení, která by byla udržitelná a vhodná i pro 2,3 miliardy lidí bez dostatku vody. Jaké budou toalety budoucnosti? Tento humorný, ale vědecky přesný dokumentární film zvedá prkénko věčného tabu a odhaluje, co nás v budoucnu čeká na záchodech po celém světě.

 

31. 10. 23.00 – Poklady Británie: Vikingové (Nájezdníci)

Doktorka Alice Robertsová představuje nejdůležitější archeologické objevy, ke kterým došlo během několika posledních let výzkumů britských dějin. Navštěvuje „místa činu“ a sleduje, jak jí dějiny ožívají přímo před očima. Tentokrát se přidává k archeologům, kterým se podařilo odhalit tábor, z něhož Vikingové podnikli invazi do Británie. Představuje důkazy o tom, že lidé skutečně žili uvnitř pravěkých kruhových rituálních monumentů zvaných Henge. A dokonce vykope nejstarší britský zlatý poklad z doby železné.

 

3. 11. 20.00 – Utajené příběhy českých dějin III (Tajemství pražského poledníku – mystika mariánského sloupu)

Snímek je věnován příběhu mariánského sloupu na pražském Staroměstském náměstí, jeho vztyčení po třicetileté válce i stržení v listopadu 1918. Pražští civilisté, zejména studenti, si vedli v boji proti švédským žoldnéřům mimořádně statečně. Císař v upomínku na to povýšil přední bojovníky do šlechtického stavu a vylepšil znak města přidáním obrněné paže třímající meč. Jako poděkování za ochranu města v bitvě byl pak Pražany vystavěn mariánský sloup, do jehož podstavce byl starobylý obraz Panny Marie Rynecké vložen. Došlo tím k navázání duchovní i estetické kontinuity mezi dobou Karla IV. a českým barokem. Místo pro zbudování mariánského sloupu nebylo tehdy zvoleno náhodně. Má pozoruhodný význam astronomický (tzv. pražský poledník) a je také spojováno s mystickou a esoterní tradicí. Prý se na něm nacházel průsečík významných duchovních sil, které se zde střetly již v počátcích naší historie. Totéž místo si prý později zvolil židovský mystik Rabbi Löw ke stavbě svého golema.

V r. 1915 byl na náměstí vztyčen rozlehlý Šalounův pomník mistra Jana Husa. Při tvorbě tohoto sochařského díla byla zohledněna přítomnost mariánského sloupu na náměstí. Právě s ohledem na sloup byla zvolena horizontální kompozice Husova pomníku, která v době, kdy stržený sloup na náměstí chyběl, ztrácela význam. Stejně tak i pohled postavy Jana Husa měl směřovat ke sloupu a soše Bohorodičky (Hus byl mariánským ctitelem). Druhá polovina pořadu rekapituluje události stržení sloupu v roce 1919, propagandu krajní levice i tajnou připravenost akce, která měla vypadat jako spontánní, ale nebyla. Připomíná nepochopitelnou odlišnost v přístupu k pomníku maršála Radeckého a ke sloupu. Hovoří o šarvátkách kolem stržení a o statečnosti zachránců torza pomníku. V závěru připomene snahy o obnovu sloupu.

 

7. 11. 22.00 – Velká válka očima pamětníků (Za krále a vlast)

Historický dokumentární seriál Velká válka očima pamětníků čerpá z mimořádného a málo známého archivu dvou stovek rozhovorů s posledními pozůstalými, kteří bojovali v první světové válce na bitevních polích i domácí frontě. Napínavé a dojemné výpovědi vznikaly v průběhu posledních pětadvaceti let a zachycují zážitky z nejdůležitějších válečných událostí, jako je Třetí bitva u Yper nebo bitva na Sommě. Nechybí ani příběhy o tom, co se mezitím dělo doma, kde rodiny trpěly tragickou ztrátou svých nejbližších. Pohnutá svědectví doplňují digitálně restaurované záběry. Sledujte jednu z nejvíce katastrofálních válek v dějinách lidstva v podobě, v jaké jste ji dosud neviděli, očima pamětníků.

 

10. 11. 20.00 – Utajené příběhy českých dějin III (Král Ječmínek a bitva pod Hostýnem)

Dokumentární film připomíná dávnou historii tatarského vpádu na Moravu v polovině 13. století i tradici poutí na Svatý Hostýn, která s touto opomíjenou historickou epizodou úzce souvisí. Hovoří také o zpola legendární postavě Jaroslava ze Šternberka, o kronikářských zprávách o něm i o vlivu této tradice na lidovou pověst o králi Ječmínkovi. Podle všeho se jak do postavy Ječmínka, tak do postavy Jaroslava ze Šternberka vtělily pozůstatky pohanských tradic spjatých s mladým bohem války a zemědělství jménem Jarilo, který byl známý a uctívaný na Rusi a patrně i u nás. Souvisí to také s úctou ke sv. Jiří (Jur, Jar, jaro). Uvedené souvislosti, a zejména fakt, že je Jaroslavovo hrdinství zmíněno v tzv. Rukopise zelenohorském, vede mnoho badatelů ke skepsi ohledně historicity moravského „kapitána“ Jaroslava ze Šternberka, kterou odkazují jen do říše výmyslů a bájí. Jaroslav však byl skutečnou historickou osobou a opravdu bojoval s kočovnými nájezdníky, nikoli ovšem s Mongoly, ale s uherskými Kumány. Odpor středoevropských zemí proti tehdejšímu vpádu zastavil jednu z vln islámské expanze a ochránil západní Evropu.

 

17. 11. 20.00 – Utajené příběhy českých dějin III (Krvavý Radouš – příběh českého Modrovouse)

Do světové literatury vešel hrůzostrašný příběh o zločinech vraha žen a dětí, francouzského velmože 15. století Gillese de Rais, zvaného v lidových pověstech rytíř Modrovous. Obdobné mrazivé příběhy najdeme i v místních českých pověstech – pozoruhodná je zejména látka o nestvůrném rytíři Radoušovi, bájném zakladateli města Plzně a hradu Radyně. V jiném příběhu, který poněkud připomíná známější slovenskou látku o čachtické paní, vystupuje jako pachatelka zločinů žena, a kromě toho má tato látka nesporně reálný základ. Opět se v souvislosti s ní setkáváme s postavou renesančního kronikáře Hájka z Libočan, nikoli však jako s autorem, ale jako soudním svědkem, který se, jakožto karlštejnský kaplan, zastal týraných služebných a byl, i přes značné osobní riziko, ochoten proti urozené paní purkrabí svědčit před soudem. Vraždy sice nebyly pachatelce prokázány, musela však strpět finanční pokutu, soudní napomenutí a vyplacení odškodného týraným dívkám. V závěru se pořad vrací k postavě bájného Radouše a uvádí pověsti o jeho posmrtné nápravě, když si odbyl svůj očistec jako strážný duch plzeňského kraje.

 

17. 11. 20.30 – Pátrání po egyptských hrobkách (1/2)

Anglický herec a moderátor Tony Robinson kráčí ve stopách oblíbeného dobrodruha a dobyvatele Indiany Jonese a vyráží na vzrušující výpravu do Egypta. Plaví se proti toku velké řeky Nil z Káhiry do Asuánu a zkoumá čerstvě objevené hrobky všech velikostí a podob. Mezi majestátními troskami v Gize a Luxoru se setkává s archeology v čele s Johnem Wardem a jako jeden z prvních laiků má možnost prohlédnout si úžasné nové objevy. Mezi nimi mimo jiné tucty nádob se zbytky z mumifikací a nedopatřením odhozený důležitý orgán, který si Tony tuze rád podrží v rukou. Nebo nádherně vyřezávaný, i když nedokončený, vchod do posmrtného obydlí dávného místního hodnostáře. Inu, jak říká Tony: Egypťané zmákli smrt lépe než kdokoli jiný.

 

24. 11. 20.00 – Utajené příběhy českých dějin III (Kouzlo a děs mikulášského večera)

Tento díl mapuje tradici mikulášských obchůzek s nadílkou jakožto nejstaršího českého folklorního zvyku. Zmiňuje středověké zprávy o něm v českém prostředí i jeho poetickou krásu. Prostřednictvím ilustračních záběrů a fotografií přibližuje historickou osobnost svatého Mikuláše z Myry a církevní úctu k němu. Nejdříve popisuje známá fakta z Mikulášova života (jeho narození v řecké Petaře, význam Mikulášova jména, jeho pouť do Jeruzaléma, působení v biskupském úřadě, věznění pro víru i účast na nicejském koncilu). Potom pořad sleduje počátky uctívání biskupa Mikuláše jako světce, které se od pátého století rozšířilo v Malé Asii i v Evropě, zmiňuje přenesení Mikulášových ostatků z Myry do italského města Bari i politický význam svatomikulášské úcty v Rusku. Následně se věnuje legendárním příběhům spojeným se svatým Mikulášem – nejprve epizodě se třemi zavražděnými hochy, která vedla k Mikulášově pověsti ochránce dětí. Pak uvádí příběh o světcově zázračném ztišení rozbouřeného moře a zažehnání démona, který bránil plavbě lodi. Tato báje učinila z Mikuláše patrona námořníků. Pak se pořad zabývá vztahem mikulášské a vánoční nadílky (zmínka o slunovratu) a popisuje další české adventní zvyky (barborky, Lucie, Ambrož). Uvádí také středověkou žákovskou „hru na biskupa“ a s ní spojenou přehlídku maškar a jejich rozpustilé koledování od domu k domu, které patrně ovlivnilo počátky mikulášských obchůzek.

 

28. 11. 22.00 – Monstra a mýty

Monstra nás odjakživa straší v nočních můrách nebo pohádkách. Ale odkud se vlastně vzala? Nakolik jsou jenom pouhým mýtem a nakolik se zakládají na pravdě? Připojte se k vědcům, kteří se rozhodli prozkoumat několik nejznámějších světových ság a legend. Pátrání po původu zřejmě nejstaršího mytického tvora, jímž je drak, nás zavede hluboko do hadích děr, na místa archeologických vykopávek, dovnitř dolů na zlato i do nitra jedné sopky na Islandu. Zamíříme také do Texasu, kde se zúčastníme honu na tajuplného čupakabru. Doslovný překlad jména tohoto mytického tvora moderní doby, který má zuby jako upír a byl poprvé spatřen ve Střední Americe, znamená „vysávač koz“. V Kazachstánu se připojíme k paleontologům, kteří pátrají po pozůstatcích něčeho, co mohl být kouzelný jednorožec, s jehož rohem obchodovali Vikingové. Přesvědčte se o tom, že i ty nejpodivnější mýty můžou vycházet ze skutečnosti, a seznamte se s jejich monstrózními hlavními hrdiny.

 

28. 11. 23.00 – Papežský palác: Gotická pevnost

Hluboko za hradbami Avignonu je ukryto středověké město s budovou postavenou před více než 800 lety. Palais de Papes neboli Papežský palác navštíví každoročně přes půl milionu lidí. Organizace UNESCO zapsala tuto dechberoucí gotickou pevnost, a zároveň majestátní megastavbu, na prestižní Seznam světového dědictví. Aby vůbec dokázali takový kolos postavit, museli tehdejší středověcí architekti vyvinout nové metody a postupy. Dělníci pracovali ve dne v noci, není proto divu, že se nakonec podařilo dokončit Papežský palác už za pouhých 21 let. Sledujte tento snímek a odhalte tajemství jedné z největších architektonických perel světa.

 

Texty a údaje: TV Prima

 

www.prima-zoom.cz – unikátní on-line magazín: základní info, program, aktuality, fotografie, zajímavé články a ještě něco navíc.


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru