Praha: Publikace Františka Záruby o hradních kaplích v Čechách přemyslovské doby

Nakladatelství Lidové noviny vydalo ve spolupráci s Katolickou teologickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze v rámci řady Opera Facultatis theologiae catholicae Universitatis Carolinae Pragensis. Historia et historia artium první svazek zamýšleného triptychu o hradních kaplích v Čechách. Jedná se o upravené vydání doktorské práce Františka Záruby, který se hradní architekturou zabývá již mnoho let. V loňském roce vyšla ve stejné řadě Zárubova kniha věnovaná hradům krále Václava IV. a jeho dvorského okruhu (Hrady Václava IV. Od nedobytného útočiště k pohodlné rezidenci).

Téma hradních kaplí bylo a je většinou vnímáno spíše jako okrajové, a tak se o kaplích dočteme hlavně v monografiích zasvěcených jednotlivým hradům. Kaple však byly vnímány jako prestižní, reprezentativní prostory, které jsou často příkladem kvalitní středověké architektury.

Souhrnné přiblížení architektonického, uměleckého a funkčního vývoje hradních kaplí je pak bezpochyby záslužným počinem. Ve středověkých Čechách je doložena existence asi stovky hradních kaplí (pouze u 15 % hradů!), z nichž se do současnosti dochovala jen malá část.

Samotné téma je natolik široké, že mu budou věnovány celkem tři svazky. První je zasvěcen období posledních Přemyslovců, druhý bude věnován době lucemburské, poslední pak období 15. a počátku 16. věku. Záruba v úvodu prvního dílu „osvětluje“ pojem kaple, který lze vnímat z mnoha různých úhlů. Časově se, jak je uvedeno výše, zabývá hradními kaplemi vzniklými od 13. do počátku 16. století. Územně se pak „omezuje“ na historické území Čech, takže se jen okrajově věnuje takovému skvostu, kterým je kupř. kaple v Chebu. Podobně, pouze okrajově zmiňuje některé hradní kaple na Moravě.

První svazek přináší kapitolu s úvodem do dějin bádání u nás i v zahraničí. Nechybí studie přibližující vztah kaple a hradu v sledovaném období. Čtenář by očekával, že v prvním svazku bude i autorův pokus o typologii hradních kaplí v Čechách. Typologické zhodnocení bude ale obsahovat až poslední díl.

V prvním svazku přibližuje Záruba nejprve hradní kaple do poloviny 13. století. Převážně se jedná o románské jednolodní kaple nebo rotundy. U každého hradu a kaple podává jejich stručnou historii, poté následuje stavební rozbor kaple, její datace a typologické zařazení. Škoda, že si nevšímá např. i malířské výzdoby kaplí či jejich vybavení. Ale jak sám píše v úvodu, to nebylo jeho cílem.

Několik stránek textu věnuje i hradních kaplí panovníků Svaté říše římské do konce vlády Štaufů. V Zárubově podání se jedná spíše o nástin dané problematiky. Šlo mu hlavně o to představit některé vybrané stavby, s nimiž se mohli přemyslovští vládci setkat při svých kontaktech s římskými králi a císaři a jež mohly mít vliv i na výslednou podobu kaplí přemyslovských hradů.

Mnohem větší prostor vymezil autor proslulé pařížské Sainte-Chapelle, která byla bezpochyby pro mnohé stavitele i panovníky velkou inspirací. Stala se stavebním typem kaple se skeletovou konstrukcí, který byl pak užíván s různými modifikacemi až do konce gotiky.

K velké změně ve spojení s hradními kaplemi došlo s příchodem raně gotické architektury. Zejména s vládou Přemysla Otakara II. došlo ke kulturnímu obratu a ve větší míře začaly do českých zemí proudit západní vlivy, které se projevily mimo jiné i v hradní architektuře. Mezi kaplemi, které vznikly v druhé polovině 13. století, najdeme několik opravdových klenotů, např. kapli na Bezdězu.

Autor sleduje vývoj hradních kaplí nejen u staveb královských, ale přibližuje i vývojové tendence na biskupských (Horšovský Týn) a šlechtických hradech (Okoř). V přemyslovské době je však nejpodstatnější vývoj kaplí na královských hradech.

Součástí textu je bohatý, černobílý obrazový doprovod (fotografie a půdorysy), na což jsme si i publikací řady Opera Facultatis theologiae catholicae Universitatis Carolinae Pragensis. Historia et historia atrium zvykli. To, že se občas u nějakého obrázku vloudí chybička (např. na straně 32 je napsáno, že se jedná o Levý Hradec, ve skutečnosti ale je na obrázku rotunda sv. Petra a Pavla ve Starém Plzenci), se občas stává. Mnohem více zamrzí docela časté překlepy v textu.

Je škoda, že větší prostor není vymezen kaplím moravských hradů, o nichž se Záruba ve svém textu občas zmiňuje. Vždyť kupř. v závěru prvního svazku zmíněná kaple na brněnském Špilberku je zajímavou analogií k českému prostředí.

Zárubova kniha je celkově podnětným čtením a již nyní se můžeme těšit na oba zbývající svazky, které přiblíží vývoj hradních kaplí v Čechách až do konce vlády českých králů z rodu Jagellonců.

Marek Zágora

František Záruba, Hradní kaple. I. doba přemyslovská, Opera Facultatis theologiae catholicae Universitatis Carolinae Pragensis. Historia et historia artium vol. XIX, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2015, 296 stran, doporučená cena 299 Kč

Obsah:

Úvod

PŘEHLED BÁDÁNÍ

POČÁTKY VRCHOLNĚ STŘEDOVĚKÝCH HRADNÍCH KAPLÍ V ČECHÁCH

Raně středověké hrady a hradské kostely a kaple

Hradní kaple ve 12. a první polovině 13. století

Pražský hrad, románská kaple Všech svatých

Velešín

Landštejn

Týnec nad Sázavou

Loket

Blatná

Hradní kaple králů a císařů Svaté říše římské do poloviny 13. století

RANĚ GOTICKÉ HRADNÍ KAPLE DRUHÉ POLOVINY 13. STOLETÍ

Nástin vývoje gotického kaplového prostoru se skeletovou konstrukcí a Sainte-Chapelle v Paříži

První ohlasy gotických kaplí ve střední Evropě

Sainte-Chapelle v Paříži: inspirace středověkých stavitelů, nebo současných historiků umění?

Raně gotické kaple na královských hradech v Čechách

Jindřichův Hradec

Zvíkov

Písek

Houska

Myšenec

Křivoklát

Hluboká nad Vltavou

Kymýk nad Vltavou

Chrudim

Bezděz

Nižbor

Osek / Rýzmburk

KAPLE NA BISKUPSKÝCH HRADECH

Pražský hrad, Biskupský palác

Roudnice nad Labem

Praha, Biskupský dvůr na malé Straně

Horšovský Týn

POČÁTKY HRADNÍCH KAPLÍ NA ŠLECHTICKÝCH HRADECH

Sídla emancipující se šlechty – dvorce

Kaple a šlechtické hrady

Hrad u Čtyřkol

Český Šternberk

Okoř

Kaplani a nadání kaplí

Závěrečné shrnutí

Internet:

https://www.nln.cz/knihy/hradni-kaple-v-cechach-i-doba-premyslovska/

Ke knize „Hrady Václava IV“:

http://www.stavitele-katedral.cz/praha-hrady-vaclava-iv-%E2%80%93-kniha-frantiska-zaruby-o-vyvrcholeni-vyvoje-hradni-architektury-14-veku/