Praha: Publikace Monumenta mortis et memoriae. Sepulkrální skulptura ve výtvarné kultuře českého středověku (Togga)

Nakladatelství Togga vydalo monumentální, objevnou publikaci „Monumenta mortis et memoriae“ s podtitulem „Sepulkrální skulptura ve výtvarné kultuře českého středověku“ historiků umění Jana Chlíbce a Jiřího Roháčka. Jak napovídá podtitul knihy, pozornost je věnována středověkým náhrobkům, a to v rozmezí šesti staletí.

Soubor zkoumaných náhrobků, který zahrnuje vedle děl vysoké umělecké kvality i četné výtvory rustikální, se bohužel dochoval v torzálním stavu. Přesto ale stojí za pozornost. Náhrobek je totiž útvarem, který zahrnuje hned několik složek: složku uměleckohistorickou, teologickou, historickou, sociologickou, epigrafickou a také literární. Je tedy zřejmé, že je v jejich případě co zkoumat.

V posledních letech vzrostl zájem o sepulkrální bádání, jehož výsledkem je samozřejmě zvýšený počet publikovaných textů. Pravdou však je, že jsou tyto studie často „omezeny“ např. geograficky, nebo se zaměřují jen na vybranou problematiku sepulkrálních památek, příp. se soustřeďují jen na jedno vybrané dílo či malý konvolut těchto děl.

Nejnovější publikace našich předních odborníků ale přistupuje k tématu mnohem komplexněji, i když i ona se omezuje, a to na území Čech. Velký důraz je kladen především na interdisciplinární přístup. Nelze se totiž zabývat dochovanými náhrobky pouze z pohledu dějin umění či obecné historie. Stranou nesmí zůstat ani heraldika, genealogie, epigrafika, jazykověda, petrologie a další vědní disciplíny, které přinášejí mnoho zajímavých a hlavně podnětných poznatků.

Text publikace, která časově zahrnuje celé období českého středověku (od konce 11. století, s přesahem až do 30. let 16. století), je rozdělen do dvou hlavních částí – úvodních zasvěcujících studií a vědeckého katalogu jednotlivých sepulkrálních památek. Na úplném konci publikace pak najdeme mapu s lokalitami, zmíněnými v jednotlivých katalogových heslech.

Také úvodní část je rozdělena do dvou celků. První nazvaný „Česká sepulkrální skulptura z výtvarného a historického pohledu“ je rozsáhlejší a jeho autorem je Jan Chlíbec. V jednotlivých kapitolách se pokouší najít odpovědi na řadu otázek. Navíc se problematiku snaží zasadit do širších, nejen českých, příp. středoevropských souvislostí. Pozornost je tak zaměřena např. na význam sepulkrálního sochařství v životě středověké společnosti, na typy nekropolí (královské, církevní, šlechtické), na typy náhrobků a ikonografickou stránku jejich výzdoby, umístění náhrobků v sakrálním prostoru a jejich vztah k ostatní chrámové výzdobě nebo vliv husitství a utrakvismu na výtvarnou stránku náhrobků. Pozorný čtenář získá díky úvodním kapitolám větší přehled o dané problematice.

Kladem knihy je snaha nejen představit dochované náhrobky, ale i „zrekonstruovat“ některé významné, které se bohužel nedochovaly, ale o nichž máme informace z archivních pramenů a dobových zpráv (kupř. náhrobek českého a polského krále Václava II. nebo české a uherské královny Barbory Celské).

Druhá část zasvěceného úvodu – Epigrafická stránka české sepulkrální skulptury – je dílem Jiřího Roháčka, který důkladně analyzuje epigrafickou součást náhrobků a zkoumá proměny náhrobních nápisů, které jsou důležitým zdrojem informací.

Velevýznamnou částí celé publikace je téměř třísetstránkový vědecký katalog dochovaných sepulkrálních památek, který zahrnuje celkem dvě stě šedesát hesel, která jsou řazena chronologicky. Z důvodu omezeného rozsahu publikace nebyly do katalogu zahrnuty všechny dochované fragmenty náhrobků. Byly vybrány pouze ty, které jsou přínosné po stránce výtvarné a hlavně epigrafické.

Každá položka katalogu přináší nejprve označení díla, uvedení autora (či alespoň jeho původ), dataci díla, technické parametry památky a informace o literatuře. Poté následuje uměleckohistorická část (autorem Jan Chlíbec) a u náhrobků s nápisem pak jeho přepis a analýza (autorem Jiří Roháček). V případě rozsáhlejších nekropolí, např. abatyší u sv. Jiří nebo vyšebrodských opatů, je místům posledního odpočinku věnována krátká úvodní část, většinou jeden odstavec. Každé heslo má samozřejmě i svou fotografii, v převážně většině černobílou. Je to možná škoda, protože určitě i barva použitého materiálu hrála ve středověku svou roli. Zase si ale musíme uvědomit, že by barevné fotografie zvýšily výslednou cenu publikace, která už tak je docela vysoká.

Vydání publikace „Monumenta mortis et memoriae. Sepulkrální skulptura ve výtvarné kultuře českého středověku“ je velice záslužným počinem. Do rukou se širší, nejen odborné veřejnosti, dostává objevná a zároveň přínosná práce, která přináší další, téměř neznámý pohled na období českého středověku. Již nyní můžeme konstatovat, že máme k dispozici základní dílo, které je a bude východiskem pro další bádání, příp. hledání dosud neobjevených sepulkrálních památek. Kniha má navíc potenciál oslovit i zahraniční odborníky, protože se aktivně zapojuje do mezinárodního bádání o evropské sepulkrální skulptuře.

Marek Zágora

Jan Chlíbec – Jiří Roháček, Monumenta mortis et memoriae. Sepulkrální skulptura ve výtvarné kultuře českého středověku, Togga, Praha 2022, 468 stran, doporučená cena 1 290 Kč

Obsah:

Předmluva

ČESKÁ SEPULKRÁLNÍ SKULPTURA Z VÝTVARNÉHO A HISTORICKÉHO POHLEDU (Jan Chlíbec)

Sepulkrální skulptura z pohledu 14.–19. století

Reflexe náhrobků v českých cestopisech

Utrakvistická kritika náhrobků

Umístění náhrobků v chrámovém prostoru a jeho sémantické vazby k ostatní výzdobě

Typy náhrobků a jejich symbolické motivy

Černá smrt a sepulkrální skulptura

Výtvarná stránka českých středověkých náhrobků

EPIGRAFICKÁ STRÁNKA ČESKÉ SEPULKRÁLNÍ SKULPTURY (Jiří Roháček)

Náhrobky jako nositelé nápisů

Nápisy na české sepulkrální skulptuře

Od nejstaršího období do přelomu 13. a 14. století

Období 14. století

Období 15. století

Období 16. století do roku 1526

Shrnutí epigrafického projevu české sepulkrální skulptury do 1526

KATALOG NÁHROBKŮ (Jan Chlíbec – Jiří Roháček)

Internet:

https://www.togga.cz/monumenta-mortis-et-memoriae/