Praha: Renesance v Čechách vznikla z velké části na dluh (nová kniha profesora Čechury Luxus na dluh, nakladatelství Vyšehrad)

Renesance v Čechách se pyšní četnými stavbami a uměleckými díly. Jejím symbolem mohou být Pardubice, Jindřichův Hradec, Telč nebo Český Krumlov. Mnohé z toho, co dnes obdivujeme a je součástí naší národní identity, ale vzniklo na dluh.

A právě tomuto tématu věnoval profesor Jaroslav Čechura vynikající knihu výstižně nazvanou Luxus na dluh. Publikace je výsledkem jeho letitého bádání v českých archivech. Obsahuje proto konkrétní fakta, která jsou v takovém rozsahu z velké části prakticky neznámá.

Prameny obsahují množství informací o zadlužení šlechtických rodů, o získávání půjček, jejich splácení. V centru Čechurovy pozornosti je finanční situace předních českých předbělohorských rodů. Aristokraté se chtěli prezentovat velkolepými sídly, ale také nákladnými náhrobky, obrazy, nástěnnými malbami a plastikami, stejně jako vybraným jídlem a luxusní módou. To vše stálo samozřejmě obrovské peníze. Nezbývalo než si půjčit.

Renesance v Čechách prostě vznikla z velké části na dluh…

Život na dluh byl v té době už tradicí. S dluhy zemřel nejen dobrodružný rytíř Jan Lucemburský, ale i jeho prozíravý a státotvorný Karel IV. Lucemburkové u nás zavedli i novinku: zástavu klenotů. Podle Čechury šlo o flexibilní způsob, jak se rychle dostat k hotovosti.

Při pobytu v Kutné Hoře v srpnu roku 1420 zastavil Zikmund Lucemburský vévodovi Jindřichu Bavorskému klenoty v sumě 6000 uherských zlatých s tím, že pokud by panovník nesplatil dluh do 2. února následujícího roku, může si vévoda klenoty ponechat.

S obrovskými dluhy zemřel král Vladislav II. Jagellonský a dodnes se dochoval podrobný dokument o tom, kdo byl jeho věřitelem a kolik mu král dlužil, který je v knize celý otištěn.

Jedním z věřitelů panovníka byl i aristokrat Zdeněk Lev z Rožmitálu, kterého Čechura oceňuje jako prvního českého skutečně profesionálního politika. Jeho finanční spekulace a půjčky dosáhly takového rozsahu, že pár let po smrti mladého Ludvíka Jagellonského ho čekal bankrot. Nebyl totiž nikdo, kdo by dlužné peníze bývalých vládců Lvovi z Rožmitálu vrátil. Poslední léta svého života trávil Zdeněk Lev v ústraní na Blatné a na Velharticích. Jeho syn Adam prchl před zástupem věřitelů na Moravu, kde se mu podařilo založit novou existenci tohoto starobylého rodu.

Hlavním tématem knihy je druhá polovina 16. století. Čechura se třeba věnuje tehdejšímu „spotřebnímu koši“. Co si mohl koupit jednotlivec, když měl volných 500, případně 1000 kop grošů? A jakou váhu mělo, když nižší šlechtic, měšťan, výjimečně i poddaný člověk půjčil někomu z aristokratů 100, 500 či 1000 kop grošů, ale i vyšší sumy? Kolik stály v 16. století potraviny? Kolik peněz vydělávali lidé různého sociálního postavení? Jaký byl výnos určitého panství? Kolik stály nemovitosti? Krok za krokem podává Čechura konkrétní odpovědi.

Jako typické rody, které se dlouhodobě neobešly bez půjček, jsou v Čechurově knize zastoupeni Rožmberkové, Švamberkové, Pernštejnové, Lobkovicové a páni z Hradce. V podstatě nebyli schopni žít a podnikat bez neustálých půjček. Nešlo o neschopnost. Dluhy panstva se totiž nepovažovaly za něco dehonestujícího, co by nějak snižovalo jejich společenskou prestiž.

Závěr knihy Čechura věnuje šlechtickému rodu Smiřických, kteří naopak disponovali značnými finančními prostředky, které mohli půjčovat. Kontrast mezi nimi a uvedenými starými šlechtickými rody je velmi nápadný.

Historie mocných se stále opakuje, může čtenář konstatovat, když na konci Čechurova líčení se dočte i tyto věty: „Mohla by padat taková hodnocení jako nezodpovědné chování, zbytečné výdaje a podobně. Jenže půjčky a dluhy lze posuzovat pouze v kontextu dobových souvislostí, dobové aristokratické mentality. A nejednalo se tu jen o pověstnou aristokratickou reprezentaci či okázalou spotřebu. Ve skupině předních českých šlechticů, o kterých jsem pojednal, marně hledáme osobnost, která by projevovala nějaké výraznější praktické zájmy ve věci vlastních financí.“

Peter Kováč

Prof. PhDr. Jaroslav Čechura, DrSc., se zabývá hospodářskými a sociálními dějinami Čech ve středoevropském kontextu. Historii středověku a raného novověku nahlíží „zdola“, konkrétně prizmatem poddanských vztahů, každodennosti, rebelií, kriminality, sexuality či tradiční kultury venkova. Vzhledem k nebývalému rozsahu knižní tvorby, která cílí nejen na odborného, ale i laického čtenáře, patří k nejvýznamnějším současným českým představitelům „mikrohistorie“. Jaroslav Čechura je také stálým spolupracovníkem Klubu přátel Stavitelů katedrál.

 

Jaroslav Čechura, Luxus na dluh, Zadlužení české aristokracie v letech 1550–1650, 320 stran, nakladatelství Vyšehrad, Praha 2023

 

Internet:

https://www.albatrosmedia.cz/tituly/68121205/luxus-na-dluh/

 

Obsah:

Několik slov úvodem: kdo byl a kdo nebyl zadlužen 11

Poděkování 13

1. Králové dlužníci – šlechtici věřitelé 15

Po stopách přemyslovsko-lucemburských dluhů 15

Dluhy Otce vlasti 21

Pohledávky Václava IV. 26

Dluhy Zikmunda Lucemburského 31

Albrecht II. Habsburský 34

Ladislav Pohrobek 37

Jiří z Poděbrad (1420–1471) 39

Vladislav Jagellonský 41

Věřitel tří králů – Zdeněk Lev z Rožmitálu 45

Ludvík Dítě a jeho pasiva 48

2. Intermezzo: spotřební koš renesančních Čech 51

Mzdy a požitky k nim (1504/5–1616) 53

Ceny různých produktů – počátek 17. století 55

Ceny nemovitostí – Český Krumlov, třeboňské vesnice 56

3. Věřitelé habsburských panovníků v letech 1526–1619 59

Ferdinand I. a Ferdinand Tyrolský 59

Maxmilián II. 69

Rudolf II. 77

Matyáš I. 83

4. Rožmberkové v čele českých aristokratických dlužníků 91

Nezvykle nákladné pohřby napovídají 91

Jindřich III. z Rožmberka – původce rodových dluhů? 92

Oldřich II. z Rožmberka – král českých středověkých dlužníků 97

Rožmberské věřitelské intermezzo 102

Alchymie financí – Vilém z Rožmberka 105

Dluhové finále Viléma z Rožmberka 109

Petr Vok: bechyňské a jiné dluhy 112

Dluhy posledních pánů z Růže 116

Největší věřitel posledních Rožmberků: Markus Meyzl 124

Adam Hrzán z Harasova 126

5. Švamberské dluhy – dluhy Švamberků 129

Počátky pasiv: Kryštof I. ze Švamberka 129

Dluhy Jindřicha staršího ze Švamberka 131

Dluhy Kryštofa II. ze Švamberka 133

Jan Jiří ze Švamberka: dluhy vlastní, dluhy zděděné 135

Dluhy vlastní 136

Zděděné rožmberské dluhy 139

Splátky, získávání nových půjček 141

Pokus Švihovských o podvod 148

Znovuzískání Zvíkova 151

Petr ze Švamberka – pán rodových financí v letech 1615–1620 152

6. Sedm sond do dluhů pánů z Pernštejna 157

Pernštejnové – aristokraté bez dluhů? 157

Vilém II. z Pernštejna: moravské dědictví 158

Rok 1490 – přesun Pernštejnů do Čech 160

Tradiční způsob hospodaření jako zdroj dluhů 162

Potomci slavného Viléma II. 165

Tři synové Jana IV. – Jaroslav, Vojtěch II. a Vratislav II. 168

Jaroslav z Pernštejna 169

Vratislav II. z Pernštejna 173

Jan V. a epilog pánů z Pernštejna 177

7. Dluhy prominentní lobkovické dvojice přelomové doby 183

Několik slov úvodem 183

Polyxena z Pernštejna, provdaná z Rožmberka 184

Polyxena z Pernštejna, provdaná z Lobkovic 187

Polyxena z Lobkovic a pobělohorské konfiskace 194

Bezúročné půjčky paní Polyxeny 198

Polyxena z Lobkovic a Alena z Roupova 202

Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic a staré rodinné dluhy 205

Staré lobkovické dluhy 206

Společné dluhy Polyxeny a Zdeňka Vojtěcha z Lobkovic 212

Pokus o malou mezibilanci 215

8. Mezi dluhy a nemocemi – poslední páni z Hradce 217

Pár slov úvodem 217

Původci hradeckých dluhů 219

Adam I. z Hradce 222

Majetková struktura pánů z Hradce v 16. století 224

Jáchym z Hradce 227

Adam II. z Hradce – soumrak rodu 231

Jáchym Oldřich: 103 dlužních úpisů z 24. dubna 1597 237

Slavatovský epilog: nové dluhy nových vlastníků 244

9. Smiřičtí na cestě proti dluhovému proudu 246

Kdo byli Smiřičtí 246

Pohled do aktiv posledních Smiřických 248

Půjčky Smiřických z let 1603–1611 253

Mezibilance aktiv Albrechta Jana ze Smiřic (1615) 258

Koupě panství Dymokury v roce 1615 262

Výdaje posledních Smiřických 265

Výdaje Smiřických I – Jaroslav 265

Výdaje Smiřických II – Albrecht Jan 267

Výdaje za léky a lékaře 269

Další výdaje 270

Smiřičtí – finančníci českých stavů v roce 1609? 271

Hořký epilog dominia Smiřických 274

Závěr 276

Seznam pramenů a literatury 281