Praha: Roelandt Savery, oblíbenec císaře Rudolfa II., jako dobrý malíř krajin i zvířat a také velký piják

Do 20. března je ve Schwarzenberském paláci na Pražském hradě otevřena kvalitně připravená výstava věnovaná dílu Roelandta Saveryho (1578-1639), dvorního umělce na dvoře císaře Rudolfa II. Po nedávné výstavě Hanse von Aachena je to další sonda do umění doby kolem roku 1600, kdy Praha byla hlavním centrem pozdního evropského manýrismu.

Roelandt Savery, který byl kdysi považován za zručného imitátora Pietera Bruegela staršího, nás dnes zaujme především jako malíř krajin a zvířat. Patřil mezi časté návštěvníky Rudolfova zvěřince na Pražském hradě a maloval i v císařově přírodovědném kabinetu, kde se nacházela preparovaná zvířata z různých konců světa. Dokonce se dá na obrazech z pohybů ptáků a savců rozpoznat, co maloval přímo „podle přírody" a co vzniklo jen podle vycpané předlohy.

Divoká a cizokrajná zvířata okouzlovala umělce po celý život a dokázal při tom využít i vrozený talent pro naturalistické vyobrazení. Některé své živé modely však ztvárnil s velkou naivitou, která téměř připomene tvorbu Picassova přítele Celníka Rousseaua.

Savery rád maloval exotické americké papoušky, kasuáry dovezené z Nové Guiney, a dokonce i vzácného blbouna nejapného, nemotorného ptáka, jenž byl koncem 17. století zcela vyhuben. Na výstavě jsou obrazy konfrontovány s vycpanými cizokrajnými ptáky a je tu i vědecká rekonstrukce blbouna nejapného, který si své české označení získal kvůli neschopnosti bránit se vůči nepřátelům.

Savery často kreslil pohledy na Prahu, na divoké lesy v okolí, a proslavená jsou i jeho vyobrazení sedláků pijících pivo. Jako krajinář byl originální a pro další vývoj nizozemské krajinomalby měl značný význam.

Lákala ho totiž divoká přírodní zákoutí, která dokázal zachytit s dramatickým patosem, který otevíral cestu k baroku. Dokonce to vypadá, jako by se Savery stal významným inspirátorem procesu, který vedl až k slavným holandským krajinám geniálního Jacoba van Ruisdaela.

Pražská Národní galerie na výstavu získala zápůjčky z Rakouska, Německa, Francie a z Belgie, které krok za krokem ukazují vývoj Saveryho malířského a kreslířského stylu - od raných děl přes velkorysé krajinářské opusy až k pozdním, pečlivě komponovaným obrazům zvířat a kytic, které maloval v Utrechtu.

Savery náležel mezi velmi dobře placené umělce své doby, ale s vydělanými penězi neuměl naložit, hodně pil a v roce 1638 zcela zbankrotoval. Když požil dostatečně alkoholu, byl schopen příbuzným podepsat i falešné směnky. Smrt v únoru 1639 se pro něj stala téměř vykoupením.

Pražská výstava Národní galerie, připravená vzorně historičkou umění Olgou Kotkovou a doprovázená anglicko-českým katalogem (350 stran), bude v příštím roce reprízována v Kortrijku, kde se Roelandt Savery v roce 1578 narodil.

PhDr. Peter Kováč

Internet:

http://savery.eu/