Praha: Rytíři renesančních Čech ve válkách – sonda do mužského světa 16. a počátku 17. století

Nakladatelství Lidové noviny vydalo zajímavou, populárně pojatou kolektivní monografii „Rytíři renesančních Čech ve válkách“, jejíž autoři přinášejí na základě svých vlastních, hlavně archivních výzkumů nový a také objevný pohled na mužský svět a rytířství v renesančních Čechách 16. a počátku 17. století.

Nejdůležitější část knihy tvoří celkem pětadvacet životních příběhů představitelů nižší šlechty, kteří většinou různým způsobem spojili své životní osudy s válečnou kariérou na středoevropských bojištích. Jedná se svým způsobem o výběr příběhů, autoři totiž nemohli přiblížit životy všech šlechticů, kterým badatelé věnovali a věnují svou pozornost. Vybrali ale takové šlechtice, jejichž kariéry a osudy byly pro renesanční rytíře typické.

V jednotlivých příbězích, jež jsou řazeny chronologicky, pak nelíčí jen jejich vojenské zkušenosti a válečné úspěchy či neúspěchy, ale autoři se pokoušejí též ukázat, jaký vliv měla válečná zkušenost na jejich další život, resp. postavení v tehdejší společnosti. Pro některé šlechtice tak byla „účast“ ve válce počátkem budování jejich politické kariéry, někdy docházelo též k zásadním proměnám rodinných a příbuzenských vazeb.

Někteří do knihy zařazení šlechtici pak měli se samotnou válkou zcela jiné zkušenosti. Nezúčastnili se přímo bojů, ale přesto velice blízké nebezpečí válečného běsnění ovlivňovalo zásadním způsobem každodenní život na jejich zámcích a tvrzích, někdy dokonce i jejich společenské postavení.

Samotným příběhům nejprve předcházejí čtyři stati, které uvádějí čtenáře do dané problematiky. První text je obecně věnován nižší šlechtě v Českém království v předbělohorské době a zároveň je i úvodem k celé knize. Následující text pak přibližuje proměny ideálů křesťanského rytířství, které byly v předbělohorské době základním vzorem očekávaného chování a jednání urozeného muže. Porušování těchto hodnot křesťanského rytířství pak ohrožovalo jeho čest.

Zajímavý je rovněž text věnovaný slovu „krýksman“ (muž válečný) a analýze, co si pod spojením „dobrý krýksman“ představovali lidé v předbělohorské společnosti. Je zřejmé, že na přelomu 16. a 17. století se takto označoval zejména vzor jednání urozeného muže - šlechtice, který vycházel ze středověkých ideálů křesťanského rytířství.

Poslední text „úvodu“ je zasvěcen organizaci, výstroji a výzbroji vojska, financování a zásobování armád a způsobům boje. Čtenář tak získává nejdůležitější informace o fungování armády v 16. a na počátku 17. století. Díky tomuto textu, kde je mimo jiné vysvětlena většina důležitých pojmů, v nichž se laik nemá možnost téměř vyznat, se pak můžeme lépe orientovat i při čtení jednotlivých životních příběhů vybraných představitelů nižší šlechty.

Životní osudy jednotlivých mužů ve válce i na pozadí války jsou čtivé, doplněné citacemi z dochovaných dobových pramenů. Autoři pracovali nejen s písemnými prameny, ale svou pozornost věnovali i pramenům vizuálním, které interpretují.

Součástí knihy je pěkná barevná obrazová příloha tvořená dobovými vyobrazeními a fotografiemi vybraných archivních pramenů. Zajímavým prvkem jsou pak podpisy hlavních aktérů jednotlivých příběhů, které zdobí vždy stránku s názvem každého z nich.

Čtyřčlenný tým historiků v čele s profesorem Václavem Bůžkem napsal na základě studia většinou ještě nedoceněných pramenů z domácích i zahraničních archivů velice podnětnou knihu, která si určitě najde své vděčné čtenáře. Navíc může být vnímána i jako inspirace pro další badatele.

Marek Zágora

Václav Bůžek - František Koreš - Petr Mareš - Miroslav Žitný, Rytíři renesančních Čech ve válkách, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2016, 400 stran, doporučená cena 429 Kč

Internet:

https://www.nln.cz/knihy/rytiri-renesancnich-cech-ve-valkach/

Obsah:

Nižší šlechta Království českého v předbělohorské době

Ideály křesťanského rytířství

Dobrý „krýksman“

Organizace, výstroj a výzbroj vojska, financování a zásobování armád, způsoby boje

„Krýksmanské činy“ Pavla Korky z Korkyně v předbělohorském století

účetnictví nejvyššího polního colmistra Adama Budovce u Budova

Václav Zajíc z Házmburka a rytíři řádu johanitů v protitureckých taženích druhé poloviny 16. století

Odkaz Václava Pětipeského z Chýš

Válečné zážitky rytmistra Jana Markvarta z Hrádku

Kryštof Markvart z Hrádku ve stínu staršího bratra

Návraty Viléma Miřkovského z Tropčic k jezdeckým praporům

Válka v úřadování Václava Albína z Helfenburka

Vojenský teoretik Zikmund Chotek z Chotkova

Jindřich Myška ze Žlunic v protitureckém tažení roku 1594

Osobní tažení Karla Častovce Myšky ze Žlunic

Hrdinství Jindřicha staršího Křineckého z Ronova

Válečné přímluvy Bohuslava Malovce z Malovic

Šťastný Václav Pětipeský z Chýš v tažení proti Turkům a Bočkajovcům

Albrecht Pfeffenkorn z Ottopachu v přípravách krajských vojenských hotovostí

Johanitský rytíř Vilém Vratislav z Mitrovic na cestě z bitevního pole k hraběcímu stavu

Strach krajského hejtmana Mikuláše Vratislava z Bubna

Spor Albrechta Hrušovského z Hrušova s rytmistrem valonských rejtarů

Válečnická čest Jana Vtelenského ze Vtelna

Válečné trápení bratří Malovců z Malovic

Jeroným Hozlaur z Hozlau – strach z války a osamocení

Bohuslav Kunáš z Machovic a jeho tvrz za pasovského vpádu

Stavovské povstání očima Jana mladšího Varlejcha z Bubna

Posmrtný obraz rytmistra Jiřího Měsíčka z Výškova

„Krýksmanský“ svět Jindřicha Michala Hýzrlého z Chodů

Místo závěru