Praha: Skutečná přítomnost. Středověký obraz mezi ikonou a virtuální realitou - zajímavá a objevná kniha Mileny Bartlové

Univerzitní profesorka Milena Bartlová patří mezi naše přední historiky umění - medievisty. Je velice sečtělá a metodologicky na výši, což dokazuje v každé své nové studii. Její texty jsou velice podnětné a navíc ještě svým způsobem neotřelé, což vede k tomu, že nezůstávají bez odezvy.

Prestižní pražské nakladatelství Argo, v němž v roce 2001 vyšla její kniha „Poctivé obrazy. České deskové malířství 1400-1460", vydalo nedávno i její zatím poslední knihu nazvanou „Skutečná přítomnost. Středověký obraz mezi ikonou a virtuální realitou", která je jedním z vrcholů autorčiny práce.

Milena Bartlová se pustila do velice složitého tématu, jemuž se odborníci raději vyhýbají, protože mají strach, že by se v něm postupně ztratili. Bartlová se rozhodla přiblížit výtvory středověkého výtvarného umění v širokých ideových a intelektuálních souvislostech a osvětlit funkce středověkého „obrazu". Právě obraz nazírá ze všech možných úhlů, např. jako prostředek komunikace nebo zkoumá jeho vztah k psanému, resp. tištěnému textu. 

Zabývá se rovněž komplikovaným vztahem mezi obrazem a realitou a za použití mnoha konkrétních příkladů dochovaných středověkých „obrazů" dochází k řadě zajímavých závěrů, s nimiž ale asi ne všichni odborníci budou bez výhrad souhlasit. 

Autorka navázala na své četné dřívější studie, jež publikovala česky, anglicky a německy zejména v posledních deseti letech. Text samotné knihy je rozdělen do celkem dvanácti různě dlouhých kapitol, jež můžeme považovat také za samostatné studie, i když v nich Bartlová často odkazuje na kapitoly předchozí, resp. následující. Právě tyto odkazy jsou vedle hlavního tématu pojítkem mezi jednotlivými texty.

Její kniha není o dějinách umění, takže očekává-li čtenář chronologický přehled dějin středověkého výtvarného umění, bude zklamán. Jedná se o text především teoretický, v němž autorka využívá poznatků a také teorií řady vědních oborů jako jsou zejména filozofie, teologie a antropologie. 

Nezajímá ji pouze „české" výtvarné umění středověku, tedy výtvarná díla - „obrazy" dochované na našem území a uchovávané v našich muzeích a galeriích, ale četné příklady čerpá hlavně ze zahraničí. Snaží se tak mimo jiné zasadit své úvahy do evropského kontextu.

Zamýšlí se ale i nad národní příslušností středověkých umělců ve vztahu k našim zemím, kde vedle sebe dlouhá staletí žili Češi a Němci, což je téma docela aktuální,  i když se v současnosti řeší více jiné „problémy", např. charakter středověké dílny jako základního tvůrčího prostředí.

Velkou pozornost věnuje pojmům jako jsou reprezentace, mimeze, ikona a další. Jedná se o klíčové pojmy, s jejichž pomocí se Bartlová pokouší prezentovat středověké umění, což se jí s různou mírou přesvědčivosti daří.

Jedním z nejdůležitějších pojmů pro Milenu Bartlovou je ikonoklasmus, kterým se podrobněji zabývá v 10. kapitole. Samostatnou „kapitolou" je pak husitské obrazoborectví, o němž bylo napsáno doposud asi nejvíce. Je jasné, že husitský ikonoklasmus existoval, ale je třeba rozlišovat jednotlivé případy, kdy ničení uměleckých děl bylo motivováno náboženským odporem ke středověkým obrazům a kdy se naopak výtvarná díla stala nešťastnou obětí válečného běsnění. 

Názvy jednotlivých kapitol zní velice atraktivně, bohužel v některých se nedozvíme to, co bychom očekávali. Např. ve 2. kapitole nazvané poutavě „Autor, agent a umění" se dozvíme více informací o autorovi - řemeslníkovi a umělci - řeholníkovi, ale o některých, ve středověku významných kategoriích se Bartlová zmiňuje jen krátce (dvorský umělec) nebo dokonce vůbec (umělci v rámci středověké huti), což je škoda.

Každá kapitola je ale vždy něčím podnětná, nutí vnímavého čtenáře přemýšlet a dívat se na výtvory středověkého umění opět jinýma, možná více středovýma očima! 

Četné jsou různé aktualizace, kterých autorka využívá při své argumentaci. Tím je zároveň naznačeno, že se jedná o velice aktuální téma. Vždyť vztah obrazu a tištěného slova je jedním ze současných problémů kulturní a společenské komunikace.

Při čtení je více než jasné, že téma knihy je blízké pracím významného německého historika a teoretika umění Hanse Beltinga, zejména knihám „Bild und Kult. Eine Geschichte des Bildes vor dem Zeitalter der Kunst" z roku 1990 a zejména pak „Bild-Anthropologie. Entwürfe für eine Bildwissenschaft" z roku 2001. Samotného Beltinga Bartlová několikrát cituje a nejen výše uvedená díla, občas jej dokonce doplňuje. 

Kniha profesorky Bartlové není jednoduchým, odpočinkovým čtením, autorka píše v dlouhých odstavcích, jež jsou plné myšlenek a informací. Také jazyk historiků umění je specifický, proto kniha pro nepoučeného a nezasvěceného čtenáře bude oříškem. Ale jak sama autorka napsala, ví, že knihu budou číst především lidé, kteří mají k hlavnímu tématu blízko.

Publikace je zajímavá i po stránce grafické, sice je na škodu, že je brožovaná, ale její nedílnou součástí je nádherný obrazový doprovod, který spolu s textem je oporou autorčiných obecných i konkrétnějších úvah. Na škodu jsou některé malé reprodukce, které by si jistě zasloužily více prostoru.

Plusem knihy jsou také poznámky v rámci textu a nápadné odkazy na konkrétní, v publikaci otištěné reprodukce. Do biografie zařadila autorka práce, jež cituje v textu.

Podnětná a bez pochyby objevná kniha profesorky Mileny Bartlové „Skutečná přítomnost. Středověký obraz mezi ikonou a virtuální realitou" je velice zajímavým čtením, které u pozorných čtenářů vyvolává další a další nezodpovězené otázky. Každý historik umění i historik - medievista by si měl tuto knihu přečíst. Již teď je jisté, že si kniha své čtenáře najde a zároveň nezůstane bez následných reakcí. Je to kniha, o níž se bude v odborných kruzích určitě živě diskutovat.

Marek Zágora

Milena Bartlová, Skutečná přítomnost. Středověký obraz mezi ikonou a virtuální realitou, Argo, Praha 2012, 408 stran, doporučená cena 690 Kč.

Obsah:

Úvod
1. Věk středu a dějiny umění
2. Autor, agent a umění
3. Reprezentace a podobnost
4. Ikona a posvátné
5. Přítomnost, čtení a paměť
6. Vidět a uctívat neviditelné
7. Pohyb a pohnutí
8. Vyprávět a učit
9. Tělo a politika
10. Ničit a reformovat
11. Smrt a život
12. Společná skutečnost obrazů