Praha: Sny mezi obrazem a textem – zajímavá a podnětná kolektivní monografie

Nakladatelství Lidové noviny vydalo pro Centrum pro transdisciplinární výzkum kulturních fenoménů ve středoevropských dějinách: obraz, komunikace, jednání zajímavou publikaci nazvanou „Sny mezi obrazem a textem“. Jedná se o první kolektivní monografii, v níž se jednotliví autoři věnují otázkám spojeným se sny v širším kulturně-historickém kontextu od středověku až do sklonku 19. století, kdy se s rozvojem moderní psychologie a psychoanalytického pojetí snu proměnilo místo a také funkce snů ve společnosti.

Snům se věnuje evropské interdisciplinární bádání již několik desetiletí a v posledních letech je jim věnována zvýšena pozornost i u nás. Nejvíce se pak badatelé věnují jejich interpretaci.

Autoři jednotlivých textů přistupují k dané problematice z hlediska různých oborů (historie, dějin umění a literárních dějin) a nezabývají se „pouze“ interpretacemi snů, ale naopak se pokoušejí nastínit různé možné cesty v přístupu ke snům v předmoderní společnosti.

Celkem devět příspěvků je věnováno mnoha rozdílným otázkám, např. důvodům, které vedly k legitimizování relevance snů a jejich interpretace, vztahu snů ke křesťanství, snům jako prostředku vstupu do jiných dimenzí, temné stránce snu, důvodům nedostatku vizuálních záznamů snů pro starší období nebo snářům.

Středověku jsou zasvěceny hned čtyři texty, které následují po úvodu, v němž jsou nastíněny proměny myšlení o snech. Jan Stejskal pojednal o nebeském žebříku ve snu svatého Romualda († 1027). Jeho sen je pak možné interpretovat jako nástroj legitimizace centrální pozice komplexu kláštera a poustevny v Camaldoli.

Tři zbývající texty jsou věnovány nejstaršímu česky psanému snáři kronikáře a překladatele Vavřince z Březové. Historik Martin Nodl pojednává o snáři ve spojení s proslulým snem Karla IV., který se mu zdál v noci z 15. na 16. srpna 1333 v Terenzu. Vavřinec jej zařadil do svého snáře, což je mimo jiné i důkaz toho, že panovnickým snům byla přikládána mimořádná role. Tomáš Borovský se pak zabývá velice zajímavou zvířecí symbolikou ve Vavřincově snáři. Jedná se o poutavou sondu do vztahu středověkého člověka k zástupcům zvířecí říše. Michal Hořejší nakonec přibližuje po všech stránkách (původ, jazyk, struktura) oba dochované opisy Vavřincova díla.

Se snářem Vavřince z Březové souvisí i některé následující texty věnované ranému novověku. Bylo to totiž právě Vavřincovo dílo, jehož recepce přesáhla období jeho vzniku.

Jedním z nejzajímavějších příspěvků ze zbývajících textů je bezpochyby komentář k dílu „Sen neboli Měsíční astronomie“ Johannese Keplera, které sepsal během svého pobytu v Praze. Kepler využil sen jako literární prostředek k formulování svých myšlenek o vesmíru.

I když kolektivní publikace „Sny mezi obrazem a textem“ není přehledem systematického výzkumu fenoménu, kterým jsou sny, jedná se o velice záslužnou práci, která představuje široké veřejnosti možnosti bádání, které dané téma nabízí.

Marek Zágora

Tomáš Borovský, Radka Nokkala Miltová a kolektiv, Sny mezi obrazem a textem, pro Centrum pro transdisciplinární výzkum kulturních fenoménů ve středoevropských dějinách: obraz, komunikace, jednání v Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2016, 160 stran, doporučená cena 239 Kč

Obsah:

Tomáš Borovský – Radka Nokkala Miltová, Sny mezi obrazem a textem

Jan Stejskal, Nebeský žebřík ve snu svatého Romualda

Martin Nodl, Sny českého středověku a sen Karla IV.

Tomáš Borovský, Zvíře a sen. Zvířecí symbolika ve snáři Vavřince z Březové

Michal Hořejší, Staročeské rukopisy snáře Vavřince z Březové

Pavel Kosek, Grafika torza Snáře Václava Hájka z Libočan

Adriana Šmejkalová, Komentář k lunárnímu snu Johannese Keplera

Radmila Prchal Pavlíčková, Spánek, sen a smrt v pohřebních kázáních raného novověku aneb Sen o věži, žebříku a kurfiřtovi

Radka Nokkala Miltová, Božstva moci, spánku a snu v raném novověku

Milena Bartlová, Obrazná zkušenost snu

Internet:

https://www.nln.cz/knihy/sny-mezi-obrazem-textem/