Praha: Sobotní televizní večer s Jiřím Trnkou

ČT ART nabídne v sobotu 14. 11. 2020 setkání s umělcem Jiřím Trnkou a jeho tvorbou. Nejprve ve 20.15 diváci uvidí dokument Jiří Trnka – nalezený přítel. Osou filmu je pátrání francouzského režiséra po osudu autora filmů jeho dětství, které viděl ve Francii jako malý v kině, které promítalo východoevropskou animaci. Při svých cestách do Československa se v pozdějších letech seznámil s Terezou Brdečkovou a společně se snaží nalézt, kdo byl Jiří Trnka.

Poté ve 21.35 následuje loutková pohádka Jiřího Trnky Bajaja. Děj je rozdělen do kapitol: Bajaja, Cesta, Zaklínání, Námluvy, Bolest, Svatby. Film nemá klasické dialogy, je doprovázen verši V. Nezvala a promlouvá jen postava koně-matky. Vedle výtvarné poetiky J. Trnky uměleckému působení napomáhají hudba V. Trojana a zpěv Kühnova dětského sboru. Zakladatelské dílo české i světové loutkové tvorby svou poetikou ovlivnilo tvůrce celého světa!

Jiří Trnka v dětství patřil k pilným návštěvníkům Skupova loutkového divadla v Plzni a za kresbičku Kašpárka si od pana profesora odnesl velkou pochvalu. Trnka se záhy intenzívně zajímal i o knižní ilustraci. Během druhé světové války výtvarně doprovodil řadu knih, mezi jinými i Karafiátovy Broučky, Erbenovy a Andersenovy Pohádky. Malým pokladem se později stala kniha Zahrada, o klukovských dobrodružstvích, k níž namaloval obrázky a sám napsal text. A jsou publikace, bez nichž si Trnkův podíl nedovedu ani představit. Třeba Werichovo Fimfárum.…

Poválečná doba dala Trnkovi křídla. Pro svůj univerzální talent nalezl jako odpovídající výraz animovaný film. Připomeňme si, že slavný Walt Disney (1901 až 1966) byl jen o jedenáct let starší, což tak trochu znamená, že řada celovečerních snímků jeho i Trnkových vznikala prakticky současně. Svůj první celovečerní film Špalíček Trnka natočil ve vlastním bytě. Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách za něj získal Zlatou medaili. Pak následovaly (jen ve výběru): Císařův slavík (1948), Árie prérie (1949), Bajaja (1950), Staré pověsti české (1952), Osudy dobrého vojáka Švejka (1954 až 1955), Sen noci svatojánské (1959), Kybernetická babička (1962), Archanděl Gabriel a Paní Husa (1964), Ruka (1965).

Co film, to událost. Trnka byl precizionista, který se piplal s nejmenšími detaily, aby postavičky vypadaly věrohodně a živě, ale současně zůstaly mistrovskými kusy výtvarného umění. Po dlouhé době uvidíme opět Trnkovo mistrovství na televizní obrazovce. Pro nás je zajímavé, že Trnkovy loutky připomenou postavičky z těch nejkrásnějších hlavic francouzského románského umění.

Peter Kováč