archiv detailpraha: sphaera octava. mýty a věda o hvězdách iv – as-súfího katalog hvězd

Praha: Sphaera octava. Mýty a věda o hvězdách IV – as-Súfího Katalog hvězd

Nakladatelství Artefactum společně s nakladatelstvím Academia vydalo monumentální tetralogii tematicky propojených publikací, které jsou výsledkem mezioborové spolupráce badatelů v humanitních a přírodních vědách.

Reprezentativní soubor nazvaný „Sphaera octava“ podle osmé sféry, která je vymezena hvězdám a souhvězdím, a s podtitulem „Mýty a věda o hvězdách“ přináší především české překlady vybraných antických a středověkých děl, která přibližují dobové představy o jednotlivých hvězdách, souhvězdích a planetách. Součástí třetího a čtvrtého svazku je rovněž několik zajímavých studií, jež jsou věnovány mimo jiné ikonografii vybraných souhvězdí nebo astronomickým přístrojům v antice.

Poslední část souboru přináší hlavně edici a překlad as-Súfího „Katalogu hvězd“ a všestranný, exaktní a ikonografický rozbor tzv. přemyslovského nebeského glóbu, který byl u nás naposledy představen v domě U kamenného zvonu v rámci výstavy „Královský sňatek. Jan Lucemburský a Eliška Přemyslovna 1310“ (od listopadu 2010 do února 2011).

Publikace se věnuje tradicím exaktního výzkumu hvězd. K základním dílům patří „Katalog hvězd“ Klaudia Ptolemaia. V tomto díle je slovní popis hvězd doplněn jejich číselnými souřadnicemi. V 10. století přeložil Ptolemaiův text do arabštiny as-Súfí, který jeho souřadnice opravil, aby text mohli používat i astronomové jeho doby. Středověká západní Evropa pak pracovala s latinským textem katalogu, který ale vycházel z as-Súfího arabského překladu.

Jedná se o stěžejní astronomické dílo a právě proto je edice a překlad as-Súfího „Katalogu hvězd“ první částí poslední svazku souboru „Sphaera octava“. As-Súfího text je nejprve uveden v latinském originále. Jeho edice byla připravena na základě šesti vybraných textů. Základem edice i samotného překladu je ale rukopis uložený v knihovně Královské kanonie premonstrátů na pražském Strahově (DA II 13). Ten mimo jiné zaujme svými nádhernými kolorovanými kresbami, jež doprovázejí celý překlad.

Překlad „Katalogu hvězd“ byl vybrán záměrně, protože je zároveň ukázkou odborné literatury, kterou mohl mít k dispozici tvůrce nejstaršího zachovaného nebeského glóbu křesťanské Evropy, který bývá dáván do souvislostí s českými králi z rodu bájného Přemysla Oráče. Hlavně tzv. přemyslovskému glóbu je pak věnovaná druhá část závěrečného svazku.

Textu o přemyslovském glóbu předchází stať o astronomických přístrojích v antice, které jsou rozděleny na pozorovací a demonstrační. Shrnuty jsou i dochované literární zmínky o glóbech a mechanických glóbech. Velká pozornost je věnována hlavně třem dochovaným antickým hvězdným glóbům, z nichž jeden je kamenný (glóbus, který na svých ramenou nese Atlás Farnese) a dva kovové (tzv. mohučský glóbus a tzv. Kugel glóbus).

Téměř sto stran je ale věnováno tzv. přemyslovskému nebeskému glóbu, který byl ve 13. století součástí sbírek českých králů, buď Přemysla Otakara II., nebo jeho syna Václava II. Glóbus vznikl s velkou pravděpodobností již v první polovině 13. století. V roce 1444 jej spolu s astronomickými rukopisy a dalšími přístroji koupil v Norimberku kardinál Mikuláš Kusánský (1401-1484) a od té doby je uložen v Bibliothek des St. Nikolaus-Hospital v Bernkastel-Kues nad Moselou.

Autory byl glóbus zkoumán po stránce exaktní a ikonografické a došli k docela zajímavým výsledkům. Jeho vznik dávají autoři, klasická filoložka Alena Hadravová a astrofyzik Petr Hadrava do souvislostí s kulturními vlivy jihoitalského prostředí císařského dvora Fridricha II. Štaufského, který jevil o astronomii velký zájem.

Dále dokládají, že tzv. přemyslovský glóbus byl vytvořen s obdivuhodnou přesností. Jedná se o tzv. univerzální precesní glóbus, což je speciální konstrukce, která umožňuje vhodným nastavením glóbu získat obraz hvězdné oblohy v kterékoli historické době. Tím je přemyslovský nebeský glóbus zcela unikátní.

Zajímavá je rovněž ikonografie jednotlivých souhvězdí. Jejich vyobrazení odpovídají textům, které byly uveřejněny v předchozích svazcích souboru „Sphaera octava“. Z toho plyne, že autoři těchto textů na pomezí krásné a odborné literatury znali, resp. měli k dispozici modely nebeské sféry.

Také čtvrtý svazek monumentálního souboru je doplněn bohatým a zároveň podnětným obrazovým doprovodem, který vhodně doplňuje jednotlivé texty. Názorné jsou pak zejména kolorované kresby strahovského rukopisu, které ilustrují překlad as-Súfího „Katalogu hvězd“ do češtiny. Na úplný závěr byly zařazeny Katalog souřadnic hvězd a Soupis názvů souhvězdí z vybraných pramenů, jednotlivá souhvězdí jsou řazena podle Ptolemaiova katalogu.

Poslední svazek unikátního souboru „Sphaera octava“ stejně jako všechny tři předchozí je úžasnou sondou do myšlení a imaginace člověka antiky a středověku. Zároveň je celý soubor důkazem, že raně novověcí vědci často navazovali na antické poznatky, jež byly v období středověku většinou jen málo upraveny. Úroveň antické a středověké astronomie byla na takové úrovni, že vskutku bylo nač navazovat.

 

Marek Zágora

 

Alena Hadravová – Petr Hadrava, Katalogy hvězd a přemyslovský nebeský glóbus, 435 stran

 

Sphaera octava. Mýty a věda o hvězdách I –IV, Artefactum a Academia, Praha 2013, ve skutečnosti 2014, 1208 stran, doporučená cena 1500 Kč

 

Internet:

http://www.academia.cz/sphaera-octava.html

 

K prvnímu svazku tetralogie:

http://www.stavitele-katedral.cz/praha-sphaera-octava-–-unikatni-cesky-knizni-pocin-myty-a-veda-o-hvezdach-i-–-pseudo-hyginus-baje/

 

K druhému svazku tetralogie:

http://www.stavitele-katedral.cz/praha-sphaera-octava-myty-a-veda-o-hvezdach-ii-–-gaius-iulius-hyginus-o-astronomii/

 

K třetímu svazku:

http://www.stavitele-katedral.cz/praha-sphaera-octava-myty-a-veda-o-hvezdach-iii-dil-–-stredoveka-pojednani-o-souhvezdich/


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru