Praha: Středověk. Dějiny a kultura německého medievisty Johannese Frieda (Vyšehrad – edice Historica)

Nakladatelství Vyšehrad se řadí mezi vydavatele kvalitních překladů zahraničních prací, které jsou věnovány různým středověkým tématům. Mnohé z nich se dočkaly hned několika vydání, protože se často jedná již o klasické tituly, které si stále nacházejí své nové čtenáře a zájemce o danou problematiku. Za všechny jmenujme alespoň stále inspirující „Kulturu středověké Evropy“ Jacquesa Le Goffa (poslední vydání v roce 2025) nebo kolektivní, „esejisticky“ pojatou monumentální monografii „Encyklopedie středověku“ (poslední vydání v roce 2024).

Na podzim loňského roku (2025) vyšla v rámci „vyšehradské“ edice Historica podnětná kniha „Středověk. Dějiny a kultura“ významného, u nás však méně známého německého historika Johannese Frieda (1942–2026), jenž se pokusil vnést novější pohled nejen na středověké „politické“ dějiny, ale také na středověkou vědu, hospodářství a kulturu.

Rozhodl se ukázat, že tisíc let „trvající“ středověk nebyl tím tradovaným temným obdobím, dobou tmářství a nevědomosti. Ba naopak. Představil středověk jako významnou a nepřehlédnutelnou epochu lidských dějin, která zcela zásadním způsobem ovlivnila vývoj nejen evropské kultury. Samotný pojem kultura pak chápe v jeho nejširším možném smyslu slova.

Středověk je dobou, kterou mnozí lidé zcela přehlížejí, a spíše se „zaměřují“ na současné (moderní) dějiny, příp. se ohlížejí za novověkem, obdobím, které na naši současnost „mělo mít“ zásadnější vliv. Myslí si, že středověk je nemá čím obohatit a je obdobím, které je svým způsobem již dávno „mrtvé“. Opak je však pravdou. Johannes Fried dokazuje, že mnohé, co považujeme za výdobytek nové či dokonce moderní doby, „vzniklo“ nebo „se dostalo do popředí“ právě v období středověku a následně přetrvalo v nových podmínkách až do naší současnosti.

Autor rozdělil svůj text do celkem dvanácti, různě dlouhých kapitol, ve kterých představuje středověk jako dobu, v níž se z antického (řecko-římského) a barbarského dědictví zformovaly základy nejen evropských národních států, ale také duchovní, právní, politická a ekonomická kultura. Stranou neponechává ani řadou historiků přehlížené výtvarné umění, jehož role se v průběhu středověkého tisíciletí mnohokrát proměnila.

Středověk, jehož „konec“ bývá spojován s řadou klíčových momentů evropských a svým způsobem dokonce „světových“ dějin (zdokonalení knihtisku kolem roku 1450, pád Konstantinopole roku 1453, objevení Ameriky v roce 1492 nebo počátek reformace roku 1517), není jednotným obdobím, což je samozřejmě dáno i délkou jeho „trvání“. Jeho dějiny „tvoří“ lidé, kteří zároveň ovlivňují a „mění“ svou budoucnost.

Johannes Fried se ale nezaměřuje na anonymní masy lidí (rytíře, mnichy, sedláky či poddané), které „psaly“ dějiny, nýbrž se navrací k historii konkrétních osobností z masa a kostí, které se, každá svým vlastním způsobem, zasloužily o svou dobu. Prostřednictvím četných konkrétních příběhů panovníků, papežů, učenců, literátů i výtvarných umělců skládá pestrou mozaiku středověku, aby dosáhl pokud možno co nejúplnějšího výsledného obrazu. To však, jak dobře víme, není možné, přesto se mu podařilo přiblížit sledované období a jím vybraná témata v mnohem větší šíři, než bývá obvyklé.

I když se po středověku „následující“ období, počínaje hned renesancí, dívala na „aetas media“ spatra, je více než zřejmé, že tato doba položila četné základy kulturního dědictví, z něhož ve velkém dodnes čerpáme.

Práce Johannese Frieda je velice zajímavým a, jak již bylo uvedeno výše, podnětným textem, který je nabitý tolika informacemi, až se v nich méně zasvěcený čtenář může občas ztratit. Některé části textu nejsou navíc snadným čtením, protože se v nich často prolíná hned několik témat najednou, a proto je nutné se pořádně soustředit. Přesto je jako celek ohromující a nutí čtenáře nejen přemýšlet, ale v některých případech dohledat si i některá další fakta.

Pro českého čtenáře jsou určitě zajímavé pasáže věnované vývoji na našem území a českým dějinám. Velký prostor je věnován např. Lucemburkům, zejména pak Karlu IV. Je si však nutné uvědomit, že vše je nahlíženo „německou“ optikou, takže některé informace mohou vyvolat i jisté polemiky.

Co se samotného překladu týče, trpí občas menšími nedostatky, které se objevují například u některých osobních jmen nebo názvů (kupř. Maďarsko místo Uhersko, příp. Uherské království). Překládat odborné texty z němčiny však není vůbec snadný úkol, takže s celkovým výsledkem musíme být více než nadmíru spokojeni.

Součástí jednotlivých kapitol je zajímavý černobílý obrazový doprovod, jehož obsáhlejší popisky zasvěceně doplňují hlavní text. Nechybí ani několikastránková barevná obrazová příloha a dostačující poznámkový aparát.

Vydání překladu monografie „Středověk. Dějiny a kultura“ německého medievisty Johannese Frieda, která se v německém originálu dočkala hned několika vydání (4. vydání, podle něhož byla kniha přeložena do češtiny, je z roku 2009), je záslužným počinem. Přináší nový, svým způsobem svěží pohled na středověké tisíciletí a jeho neodmyslitelný přínos dnešku.

Marek Zágora

 

Johannes Fried, Středověk. Dějiny a kultura, edice Historica, Vyšehrad, Praha 2025, 440 stran (text 432 a 8 barevná obrazová příloha), doporučená cena 699 Kč

 

Obsah:

Předmluva

1. KAPITOLA

BOETHIUS A VZESTUP EVROPY

2. KAPITOLA

ŘEHOŘ VELIKÝ A NOVÁ MOCNOST FRANKŮ

3. KAPITOLA

KAREL VELIKÝ A PRVNÍ RENOVATIO IMPERII ROMANORUM

Krize Karlovy říše za Ludvíka Pobožného

4. KAPITOLA

UPEVNĚNÍ KRÁLOVSKÝCH ŘÍŠÍ A DRUHÁ OBNOVA ŘÍMSKÉHO IMPÉRIA

5. KAPITOLA

KONEC SVĚTA SE POVÁŽLIVĚ BLÍŽÍ

6. KAPITOLA

„PRAVÝM CÍSAŘEM JE PAPEŽ“

7. KAPITOLA

DLOUHÉ STOLETÍ PAPEŽSKÝCH SCHIZMAT

Společenská mobilita

Návrat městské kultury

Stabilizace království

Dopady křížové výpravy

Nové vědy

Vyjednávání králů

Duchovní kultura

8. KAPITOLA

ZÁSTUPCE BOŽÍ

9. KAPITOLA

TRIUMF JURISPRUDENCE

Král je císařem ve své říši

Fridrich II.

Mongolský vpád 1238–1242: Opětovný globalizační impulz

Židovské pogromy

Myslet „politiku“

Evropa po pádu Štaufů. Sicílie

Anglie

Španělsko

Francie

Německo

Papežství

Finanční aristokracie

10. KAPITOLA

SVĚTLO ROZUMU

11. KAPITOLA

MONARCHIE

Rozpad impéria

Pohledy na Dálný východ

Doba Filipa IV. Sličného

„Evropský“ panovník: Císař Karel IV.

Zlatá bula z roku 1356

Vrcholné setkání v Paříži 1378

Evropské následky papežského schizmatu

12. KAPITOLA

OČEKÁVÁNÍ DNE POSLEDNÍHO SOUDU A ZNOVUZROZENÍ

Očekávání Antikrista před zánikem světa

Nová radost ze života a duchovní znovuzrození

Desetiletí koncilů

Panna Orleánská

Evropské mocnosti

ZÁVĚR

TEMNÝ STŘEDOVĚK?

Poznámky

Bibliografie

Seznam zkratek

Seznam ilustrací

Osobní rejstřík

Obrazová příloha

 

Internet:

https://ivysehrad.cz/tituly/58721792/stredovek/