Nakladatelství Vyšehrad vydalo v roce 2011 k osmistému výročí narození jedné z nejvýznamnějších žen nejen českého, ale i evropského středověku, sv. Anežky České z rodu Přemyslovců druhé, doplněné a rozšířené vydáví reprezentativní monografie Heleny Soukupové „Anežský klášter v Praze“.
Kniha vyšla poprvé v revolučním roce 1989, kdy se po mnoha staletích a marných pokusech podařilo dosáhnout Anežčina svatořečení. Publikace se tehdy setkala s nebývalým ohlasem a během několika dní byla rozprodána. Podobně tomu bylo i u jejího druhého vydání.
K pětadvacátému výročí svatořečení Anežky České napsala historička umění Helena Soukupová nový životopis Svaté Anežky České, který pod názvem „Svatá Anežka Česká. Život a legenda“ vydalo rovněž nakladatelství Vyšehrad.
Publikace zaujme hned na první pohled a jen samotné listování v ní je velkým zážitkem, protože se autorce a také nakladatelství podařilo shromáždit velice bohatý, často unikátní obrazový materiál, který je nedílnou součástí erudovaného textu.
Samotný text je rozdělen do dvou částí. Prvních šest kapitol knihy je zasvěceno Anežčinu životu a působení, druhých šest pak jejímu druhému životu, jenž vyvrcholil jejím svatořečením v listopadu 1989. Soukupová vychází ze své stěžejního díla „Anežský klášter v Praze“, v níž byly vylíčeny dějiny kláštera a v souvislosti s ním i Anežčin život.
V Anežčině životopisu se do popředí dostává samotná Anežka a dějiny kláštera tvoří jedinečné kulisy, v nichž se odehrává její skutečný a posléze i druhý život. Oba jsou s Anežským klášterem úzce propojeny.
Autorka představuje Anežku Českou, na svou dobu zcela výjimečnou ženu, která se v dětství stala figurkou na šachovnici evropské sňatkové politiky, ale nakonec svůj život zasvětila bohu. Zařadila se tak mezi významné ženy - světice období středověku, z nichž některé byly s Anežkou i příbuzensky spjaty.
Svatá Anežka Česká, jež se dožila téměř jednaosmdesáti let, je spjata nejen s historií svého kláštera, ale též českými dějinami 13. století. Byla nejmladší dcerou českého krále Přemysla Otakara I. a královny Konstancie, několik let strávila v klášterech, kde se jí mělo dostat řádné výchovy a také vzdělání.
Již od útlého dětství se stala „předmětem“ otcovy sňatkové politiky. O její ruku se mimo jiné ucházel samotný římský císař Fridrich II., jehož známe z hodin dějepisu jako „vydavatele“ proslulé Zlaté buly sicilské z roku 1212. Anežka, ale odmítla i jeho velice lákavou nabídku, a přijala raději učení sv. Františka z Assisi († 1224).
Anežka je vnímána i jako významná zakladatelka. V Praze vybudovala sdružený klášter klarisek a menších bratří. Navíc byla velice vlivnou řeholnicí. Její vliv se projevil např. při formování ženské větve františkánského řádu, o čemž svědčí i dochovaná korespondence se sv. Klárou, zakladatelkou řádu klarisek.
Udržovala písemný styk i s papeži, kterých se během jejího dlouhého života vystřídalo hned několik. Podařilo se jí rovněž prosadit řadu „výjimek“ pro členky svého kláštera. Anežčinou zásluhou byl založen také špitální řád křižovníků s červenou hvězdou, jediný řád českého původu, který provozoval první organizovanou péči o nemocné.
O významu jejího kláštera svědčí i fakt, že v něm v roce 1253 našel místo svého posledního odpočinku Anežčin bratr, český král Václav I., velký podporovatel jejího díla. V přilehlé kapli Panny Marie byla již o několik let dříve pohřbena i jeho žena, královna Kunhuta Štaufská.
S klášterem se dokonce počítalo jako s rodovým pohřebištěm Přemyslovců, což mělo být pomyslným vyvrcholením klášterního programu, jehož autorkou byla samotná Anežka. Projekt rodového pohřebiště podporoval i její synovec, český král Přemysl Otakar II., bohužel jeho nečekaná smrt v bitvě na Moravském poli zhatila jejich společné plány.
Celá polovina textu monografie je věnována Anežčinu druhému životu. Soukupová pracuje s výsledky nejnovějších výzkumů, takže ve svém textu reaguje i na nová zjištění, která nemohla zapracovat do své životní práce o Anežském klášteře. Již za vlády českého krále Jana Lucemburského se jeho první manželka, královna Eliška Přemyslovna pokusila prosadit Anežčino svatořečení poté, co byla svědkem Anežčiných zázraků. Tento pokus ale nebyl úspěšný.
V následujících staletích vzniklo velké množství textů, především latinských a českých, jež přibližovaly její život a zázraky. Autorka věnuje všem textům velkou pozornost. Některé z nich měly dopomoci k Anežčině kanonizaci, k ní však došlo až za pontifikátu Jana Pavla II. v listopadu 1989.
Soukupová pracuje nejen s dochovanými písemnými prameny různé povahy, ale významným pramenem je pro ni i dochovaná architektura. Využívá též výsledků archeologických průzkumů, jejich nálezů a pracuje i s dochovanými výtvarnými díly a vizuálními prameny, jež souvisí přímo s osobností Anežky Přemyslovny, resp. s jejím klášterem.
Docela velkou pozornost věnuje dochovaným vypodobněním světice, i když bychom u některých z nich mohli o Anežčině identifikaci i polemizovat. Samotná autorka se tak např. vyjadřuje k ikonografii známého oltáře křižovnického velmistra Mikuláše Puchnera z roku 1482, čímž částečně zpochybňuje intepretaci Jana Royta.
V mnoha ohledech objevný, reprezentativní životopis Svaté Anežky České můžeme považovat za pokračování, resp. minimálně doplnění práce „Anežský klášter v Praze“. Helena Soukupová v něm dokázala umně propojit erudici historičky umění, historičky i odbornice na náboženské otázky, což není u nás až tak obvyklé. Jak již bylo výše uvedeno, je důležitou součástí čtivého textu jedinečný a v mnohém objevný obrazový doprovod, který tvoří nejen barevné a černobílé fotografie, ale i četné nákresy a plánky.
Práce Heleny Soukupové „Svatá Anežka Česká. Život a legenda“ je určena široké veřejnosti a určitě si najde své vděčné čtenáře. Kniha je skutečným holdem výjimečné ženě, která žila v době, kdy dějiny „psali“ především muži.
Marek Zágora
Helena Soukupová, Svatá Anežka Česká. Život a legenda, Vyšehrad, Praha 2015, 480 stran, doporučená cena 498 Kč
Internet:
http://www.ivysehrad.cz/kniha/svata-anezka-ceska/
Obsah:
Úvodem
ŽIVOT A DÍLO
Františkánská předehra – sv. František a sv. Klára
1 Anežčini rodiče a její narození
2 Snahy o Anežčino zasnoubení a místa jejich pobytů v mládí
3 Anežčina zakladatelská činnost
4 Špitál křižovníků s červenou hvězdou
5 Pohřebiště Přemyslovců
6 Závěr Anežčina života
LEGENDA – Anežčin druhý život
7 Vznik legendy a první žádost o kanonizaci ve 13. století
8 Legenda ve 14. století
9 Anežčina úcta v 15. a 16. století
10 Rozkvět Anežčiny legendy v době baroka
11 Anežčina beatifikace
12 Svatořečena
Resumé
K publikaci Anežský klášter v Praze:
Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | Statistiky toplist | Zpět nahoru