Praha: Svatý Vintíř – životní příběh poustevníka, kolonizátora a diplomata

Ústav dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy vydal nedávno ve spolupráci s Nakladatelstvím Lidové noviny již pětadvacátý svazek řady Opera Facultatis theologiae catholicae Universitatis Carolinae Pragensis. Jedná se o dvoujazyčnou, česko-německou práci Petra Kubína věnovanou svatému Vintíři. Kniha nazvaná „Svatý Vintíř. Poustevník, kolonizátor a diplomat“ přibližuje především světcův životní příběh.

Petr Kubín se životu i kultu sv. Vintíře věnuje již řadu let. O jeho kultu např. pojednal ve své habilitační práci, která vyšla v roce 2011 knižně pod názvem „Sedm přemyslovských kultů“. Roku 2014 se pak zásadním způsobem podílel i na vydání kritické edice legendy o sv. Vintířovi (Vita s. Guntheri), která byla sepsána v břevnovském klášteře v polovině 13. století za účelem Vintířovy kanonizace. Edice vyšla jako první svazek nové řady Fontes Bohemiae Hagiographici.

Jen o málokteré osobnosti českých raně středověkých dějin se nám dochovalo tak velké množství především písemných pramenů různé povahy jako o Vintířovi. Původem vysoce postavený durynský šlechtic a poustevník Vintíř (ca. 970-1045) byl dlouhá léta vlivným diplomatem ve službách otonských a sálských císařů (Jindřich II., Jindřich III.) první poloviny 11. století. V jejich službách pak hodně cestoval po střední Evropě. V Bavorsku založil benediktinské proboštství v Rinchnachu, odkud pak řídil kolonizaci pohraničí a budování cest.

Krátce před smrtí odešel do své poslední poustevny na české straně Šumavy na Dobré Vodě, kde zemřel 9. října 1045. Byl pohřben v břevnovském klášteře, kde jej uctívali jako světce. Za vlády Přemysla Otakara II. se pokusil břevnovský opat Martin prosadit jeho svatořečení, k němuž ale nakonec nedošlo. Jeho kult tak zůstal omezen pouze na břevnovský klášter a k jeho rozšíření došlo až v době barokní. Jako legitimní byl pak uznán až na počátku 21. století. Měli bychom jej proto vnímat nejen jako německého, ale i jako českého světce.

Pohled na Vintířovu osobnost se během staletí měnil, což z něj zejména pod vlivem mladších nacionálních pojetí vytvořilo až kontroverzní osobnost. Proto se jeho pojetí výrazně lišilo např. u Františka Palackého nebo Václava Novotného.

Zájem o poustevníka Vintíře, který žil na německo-českém pomezí, jako historickou postavu byl u nás znovu objeven až v souvislostech s přípravami nedávné výstavy „Otevři zahradu rajskou. Benediktini v srdci Evropy 800-1300 “ (Valdštejnská jízdárna, 7. listopad 2014 – 15. březen 2015). Bylo to právě prizma benediktinského mnišství, které umožnilo porozumět Vintířovým postojům a jeho působení poustevníka.

Traduje se o něm řada věcí jako např., že byl kmotrem knížete Břetislava I., nebo že sehrál významnou roli při vojenském tažení Jindřicha III. do Čech v roce 1040. Kubín se proto snaží odpovědět na řadu otázek, které vystávají v souvislosti s osobností sv. Vintíře, a upřesňuje i doplňuje některé převládající starší názory.

Kniha „Svatý Vintíř. Poustevník, kolonizátor a diplomat“ je dalším podnětným svazkem řady Opera Facultatis theologiae catholicae Universitatis Carolinae Pragensis. Historia et historia artium a zároveň zajímavým příspěvkem nejen k českým raně středověkým dějinám.

Marek Zágora

Petr Kubín, Svatý Vintíř. Poustevník, kolonizátor a diplomat. Der heilige Gunther. Einsiedler, Kolonisator und Diplomat, Opera Facultatis theologiae catholicae Universitatis Carolinae Pragensis. Historia et historia artium vol. XXV, Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy v Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2017, 255 stran, doporučená cena 389 Kč

Internet:

https://www.nln.cz/knihy/svaty-vintir-poustevnik-kolonizator-diplomat/

Obsah:

Předmluva

Fontes

Přehled bádání

Šlechtický původ

Konverze

Probošt v Göllingenu

Počátky poustevnického života na Šumavě

Kolonizace okolní krajiny

Misie mezi Lutici

Vintíř v Uhrách

Vintíř a český kníže Oldřich

Vintíř a římsko-německý král Jindřich III.

Smrt a pohřeb

Středověký kult

Epilog v novověku