Praha: Symboly moci a paměti – výstava zahajující Rok pánů z Kunštátu 2014

Anotace:

Rok 2014 je Rokem pánů z Kunštátu. Právě letos si totiž připomínáme 550 let od dokončení několika na sebe navazujících diplomatických misí, které k západoevropským panovnickým dvorům vyslal český král Jiří z Kunštátu a Poděbrad.

První výstavní akcí roku je menší expozice nazvaná „Symboly moci a paměti“, která je k vidění v místnosti Korunního archivu ve Starém královském paláci na Pražském hradě. Hlavními exponáty jsou tři vzácné exempláře pergamenových obalů moravských zemských desek, konkrétně Obal brněnské knihy Erharda z Kunštátu (1407-1412), Obal brněnské knihy pana Procka z Kunštátu (1464-1466) a Obal olomoucké knihy pana Heralta z Kunštátu (1490), které zapůjčil Moravský zemský archiv v Brně.

Moravské zemské desky byly založeny roku 1348 a staly se základem právní legitimity majetkové držby v zemi. Byly vedeny po dobu šesti set let a uloženy na nejposvátnějších místech Moravy – při svatováclavském chrámu v Olomouci nebo brněnském kostelu sv. Petra.

Dále jsou vystaveny dvě pavézy, první se sv. Václavem (1470-1480), druhá se znakem Prahy (2. polovina 15. století). Národní galerie v Praze pak zapůjčila poslední exponát, skicu Mikoláše Alše „Setkání Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem po bitvě u Vilémova v roce 1469“.

Výstava „Symboly moci a paměti“ potrvá do 5. května 2014.

Marek Zágora

Internet:

http://www.npu.cz/prurezove/novinky-nejdulezitejsi/news/13986-symboly-moci-a-pameti-vystava-moravskych-zemskych-desek-na-prazskem-hrade-rok-panu-z-kunstatu-2014/

Tisková zpráva Národního památkového ústavu k Roku pánů z Kunštátu 2014:

V roce 2014 uplyne 550 let od dokončení diplomatických misí, které vyslal český král Jiří z Poděbrad a Kunštátu k západoevropským panovnickým dvorům. Králova politická myšlenka nastolení míru v celém křesťanstvu byla vyvrcholením politického vzestupu šlechtického rodu, který patřil od 13. století k nejvýznamnějším a nejmocnějším činitelům středověké Moravy. Národní památkový ústav (NPÚ) jej představuje projektem Rok pánů z Kunštátu.

„Ústředním bodem celého projektu se stane krásný zámek Kunštát, který byl – ještě coby hrad – rodovým sídlem pánů z Kunštátu a který Národní památkový ústav spravuje od roku 2005. Kunštátský rok je pak součástí mezirezortního projektu Po stopách šlechtických rodů. V uplynulých letech jsme se v rámci tohoto cyklu věnovali Rožmberkům, Pernštejnům a naposledy francouzským rodům spjatým s českými zeměmi.

Celý cyklus je pak pro nás skvělou příležitostí pro spolupráci s dalšími předními paměťovými institucemi, jako je v letošním roce například Národní muzeum, Národní galerie nebo Moravský zemský archiv,“ uvedla Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.

První vlaštovkou předznamenávající Rok pánů z Kunštátu je výstava Symboly moci a paměti. Výstava moravských zemských desek na Pražském hradě, přístupná od 3. dubna v místnosti Korunního archivu ve Starém královském paláci. Tři vzácné exempláře pergamenových obalů moravských zemských desek jsou z různých období, v nichž byli zemskými podkomořími – tedy jedinými kompetentními k zápisu do desek – příslušníci rodu pánů z Kunštátu.

Obaly desek proto nesou jejich rodové znaky a dokládají urozenost a význam rodu Kunštátů mezi moravskou středověkou aristokracií. Řemeslně nadprůměrně kvalitně zpracované pavézy, středověké štíty pro pěší ozbrojence, se sv. Václavem a znakem Prahy, jsou zase jedinečným dokladem husitské vojenské tradice přetrvávající po celé 15. století. Stejně jako olejovou skicu Mikoláše Alše Setkání Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem je lze vidět do 5. května 2014.

První akcí, která se odehraje v hlavním sídle rodu, tedy na dnešním státním zámku Kunštát, bude křest knihy Průvodce krajinou hradů. Středověké památky v povodí řeky Svratky a Svitavy, spojený s otevřením nového návštěvnického centra, který se uskuteční 25. dubna.

Tato reprezentativní publikace se věnuje významným středověkým stavebním památkám: klášterům, kostelům, hradům a zříceninám v prostoru, v němž se v první polovině 13. století konstituovala rozsáhlá panství nejvýznamnějších moravských středověkých šlechtických rodů a církevních institucí – Kunštátů, pánů z Pernštejna, pánů z Lomnice, Boskoviců, kláštera Porta Coeli a kláštera v Doubravníku, s nimiž byl rod pánů z Kunštátu spojen majetkovými, příbuzenskými, mocenskými a kulturními vazbami.

Hlavní a nejvýznamnější akcí celého Roku pánu z Kunštátu, připravenou na sobotu 21. června, bude slavnostní otevření nové interaktivní expozice nazvané V erbu tří pruhů. Páni z Kunštátu a jejich hrad v dosud nepřístupných románsko-gotických sklepeních a v renesančních místnostech jižního křídla státního zámku Kunštát.

Prezentovány zde budou dějiny rodu pánů z Kunštátu, ale také každodennost hradů jako středověkých sídel, a život na nich. Výstavou budou provázet jednotliví příslušníci rodu pánů z Kunštátu, jako reprezentanti určitých fenoménů, které středověký život na moravských hradech provázely.

Návštěvník tak bude seznámen nejen se samotným rodem, ale i se základními fakty týkajícími se osídlování „krajiny hradů“ v povodí řeky Svratky, stavbou zdejších panských sídel (Kunštát, Pernštejn, Boskovice, Veveří) a vzniku jednotlivých panství, dále cestováním ve středověku, vírou, náboženstvím a s nimi spojenými uměleckými díly, válkou a mírem, nemocemi a umíráním i středověkou kuchyní. Interaktivní výstava bude doplněna dětskými koutky a tištěným průvodcem expozicí.

Rok pánů z Kunštátu však své aktivity neomezí jen na hrad Kunštát, kulturními a výstavními projekty se zapojí i další místa a objekty, jejichž historie se rodu pánů z Kunštátu dotýká. Hrad Pernštejn, sídlo rodu Pernštejnů, který byl s Kunštáty příbuzensky spojen, zahájí v červenci výstavu Dlouhá cesta za krásou.

Ta připomene diplomatické aktivity Jiřího z Poděbrad, zejména pak jeho mírové poselstvo na západní evropské panovnické dvory. Prostřednictvím uměleckých a umělecko-řemeslných předmětů přivezených poselstvem krále Jiřího z Poděbrad z cest představí dvorskou kulturu a umění této doby, jednotlivé panovníky a prostřednictvím autentických textů dvorské ceremoniály, které přijetí poselstva provázely. Dalšími objekty ve správě NPÚ, které se k oslavám v letošním roce připojí, jsou zámky Vizovice a Lysice a hrady Bouzov, Buchlov a Litice.

Na objektech ve správě NPÚ, které se k připomínce rodu pánů z Kunštátu připojily, bude navíc od 30. dubna 2014 prostřednictvím informačních tabulí připomenuta historie jednotlivých památek právě v souvislosti s majiteli či osobnostmi z rodu pánů z Kunštátu. V souvislosti s projektem Rok pánů z Kunštátu je však plánována ještě řada dalších akcí: zvláštní prohlídky vybraných památkových objektů, exkurze, dílčí výstavy ve významných kulturních institucích a vydání několika publikací vztahujících se k novým expozicím a památkám spjatým s rodovými dějinami.

Záštitu nad projektem Rok pánů z Kunštátu, který je součástí dlouholetého projektu s názvem Po stopách šlechtických rodů, přijali manželka prezidenta republiky paní Ivana Zemanová, ministr kultury ČR Daniel Herman a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek. Více informací o projektu Rok pánů z Kunštátu bude průběžně uveřejňováno na www.npu.cz/kunstatsky-rok/.

Dějiny rodu pánů z Kunštátu

Panský rod s erbem tří vrchních pruhů, nazývaný podle svého nejdůležitějšího sídla „z Kunštátu“, patřil od 13. století k nejvýznamnějším a nejmocnějším rodům středověké Moravy. Za zakladatele rodu je považován olomoucký kastelán Gerhard ze Zbraslavi, jeden z nepostradatelných dvořanů českých králů Přemysla Otakara I. a Václava I. Jeho syn, velmož Kuna, v divokých hvozdech na svazích Českomoravské vrchoviny založil rodový hrad Kunštát.

V následujících letech páni z Kunštátu majetkově pronikli do Čech a na pražský královský dvůr. Solidarita jednotlivých rodových větví, dostatek výrazných osobností a rozsáhlé majetky pak byly dostatečným zázemím pro oslnivou kariéru nejvýznamnějšího člena rodu, Jiřího z Kunštátu a Poděbrad, jediného příslušníka české šlechty, který byl korunován českým králem.

Období vlády Jiřího z Poděbrad, spadající do časů „podzimu středověku“, se vyznačovalo tolerancí, smyslem pro kompromis a hledáním mírových řešení. Snad nejpozoruhodnějším činem byl Jiřího pokus jednat o spojenectví všech evropských vladařů a následné vyslání poselstva ke všem panovníkům křesťanského západu v roce 1465, které mělo demonstrovat panovníkovu moc i ochotu k diplomatickým jednáním za účelem nastolení míru.