Praha: Tvář Británie jako vzrušující lekce o dějinách portrétu (nakladatelství Academia

Velká Británie je zřejmě jedinou evropskou zemí, která má samostatnou Národní galerii portrétu (National Portrait Gallery). Založena byla už v roce 1856. Svědčí to o prestiži tohoto speciálního malířského oboru. Zvláštní je, že to ale byli cizinci, kteří portrétní tradici ve staré Anglii založili.

V době renesance tam nejlepší portréty královské rodiny a hodnostářů maloval Hans Holbein mladší, který do Londýna dorazil ze Švýcarska, a v období baroka Anthonis van Dyck, bývalý spolupracovník Petra Paula Rubense v jeho antverpské dílně.

Nakladatelství Academia nyní vydalo v českém překladu knihu Simona Schamy Tvář Británie s podtitulem Příběhy za národními portréty. Je to vlastně jakýsi neoficiální „průvodce“ Národní galerií portrétu.

Schama (1945) je vynikající historik umění, kterého zajímají souvislosti umělecké tvorby s dobovou kulturou, myšlením a historií. Vystudoval v Cambridgi, kde od roku 1966 přednášel, a poté učil v Oxfordu a na Harvardově univerzitě.

Česky vyšla v roce 2007 jeho kniha Krajina a paměť (dosud dostupná na českém knižním trhu!), která obsáhle líčí historické vztahy člověka k přírodě a krajině a také způsob, jakým příroda a krajina ovlivnily naši kulturu a uměleckou představivost.

Velmi zajímavá je také jeho „čistě“ historická kniha Občané: Kronika Francouzské revoluce (česky 2004). A Česká televize zase před léty odvysílala dokumentární cyklus Síla umění, který pro BBC Schama připravil a stal se ve světě nejoblíbenějším seriálem o velkých osobnostech malířství a sochařství od Caravaggia až po Pabla Picassa. Autor knihy Tvář Británie je tak českému publiku už dostatečně znám a je zárukou kvality.

Klíč k Schamově úspěchu není jen dokonalé zvládnutí oboru dějin umění, je i strhujícím vypravěčem. K umění přistupuje s emocí a s cílem zprostředkovat svoje znalosti širokému publiku. Pracuje rád s detailem. Jeho výklad není nikdy nudný. Dokáže vyhmátnout podstatu umělecké tvořivosti a současně nabídnout divákovi spoluúčast na dobrodružství při poznávání dějin malířství. To vše se týká také knihy Tvář Británie.

Podle výzkumů odborníků z Princetonské univerzity prý člověku stačí desetina vteřiny, aby se rozhodl, zda určité tváři věříme nebo nevěříme, zda je pro nás milá či odpudivá. Schama nás uhrane tvářemi sympatickými i nesympatickými. Zjistíme, že osud vepsaný malířem do tváře portrétovaného stojí rozhodně za delší pozornost, než je pár vteřin.

Hned první kapitola Tváře Británie je úchvatná. Popisuje vznik Churchillova „oficiálního“ portrétu, který v 50. letech 20. století maloval „neoficiální“ významný britský představitel moderního malířství Graham Sutherland. Uděláte ze mě buldoka nebo andílka, ptal se prý Churchill…. Legrace to však nebyla.

Sutherland řešil problém, jak nezaprodat svůj talent a přitom věrně vystihnout státníkovu tvář. Jak ale dílo modernisty přijme Churchillovo okolí, rodina, ale také Sutherlandovi obdivovatelé, ale třeba i poslanci obou komor britského parlamentu. Schama krok za krokem nabízí skvělou a vlastně jedinečnou analýzu vzniku oficiálního portrétu státníka v epoše moderního umění 20. století!

Každá kapitola nabízí jinou látku. Portrét v Schamově podání totiž není dokument o vzhledu člověka, který na základě šikovnosti malíře zachycuje i jeho individuální povahu. Za každou podobiznou se otevírá kus britské historické paměti. Podnětem může být odvážný vojevůdce, ale i svůdná modelka fascinující členy Bratrstvo prerafaelitů. Nejde jen o témata. V Anglii třeba malíř William Hogarth vymyslel nový žánr, jaký do té doby dějiny umění neznaly: divadelní portrét, který zároveň představuje vzhled člověka, ale také jeho podobu jako součást představení.

Autor také dokáže brilantně vystihnout osobitost rukopisu malíře uplatněného při portrétování. Stačí se třeba začíst do jeho kapitoly o portrétech, které velmi expresivně maloval Francis Bacon, jeden z největších umělců 20. století.

Schama bývá považován za popularizátora umění. Je to ale vždy popularizace na té nejvyšší úrovni. A vyžaduje to také chápavého a inteligentního čtenáře. Není to však nikdy nudné čtení ani suchá umělecká teorie. A ještě jednu chválu je potřeba připojit. Anglický historik umění Kenneth Clark kdysi o dobrých průvodcích ve světě umění prohlásil, že jsou „posledními strážci tradiční kultury“. I to bych jako závěrečný epiteton připojil k Schamově nevšední knize Tvář Británie.

Peter Kováč

Simon Schama, Tvář Británie. Příběhy za národními portréty, Academia 2023, přeložila Eva Poskočilová, 568 stran, vázaná, cena 795 Kč, na e-shopu nakladatelství 636 Kč

Internet:

https://academia.cz/tvar-britanie-pribehy-za-narodnimi-portrety--schama-simon--academia--2023