Praha: Ve službách českých knížat a králů – kniha k poctě profesora Jiřího Kuthana

Ústav dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze vydal v Nakladatelství Lidové noviny po kolektivní monografii věnované duchovnímu a kulturnímu odkazu sv. Anežky České sborník nazvaný „Ve službách českých knížat a králů“, který vznikl k poctě profesora Jiřího Kuthana.

Zároveň můžeme tuto knihu považovat i za publikaci vydanou u příležitosti desátého výročí vzniku Ústavu dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (2003-2013). Publikace vyšla v rámci Opera Facultatis theologiae catholicae Universitatis Carolinae Pragensis jako šestnáctý svazek řady Historia et historia artium.

Tento „Festschrift“ měl vyjít již před několika lety k profesorovu životnímu jubileu, ale nakonec spatřil světlo světa až letos na podzim. Autory jednotlivých textů jsou především Kuthanovi studenti, ale i někteří kolegové.

Zároveň s touto publikací věnovali profesoru Kuthanovi kolegové z Ústavu dějin křesťanského umění medaili biskupa Dr. Antonína Podlahy za jeho zásluhy o obnovení existence ústavu. Medaile mu byla předána při slavnostní prezentaci nejnovějších publikací Katolické teologické fakulty Karlovy univerzity.

V kolektivní publikaci najdeme celkem šestnáct příspěvků, z nichž většina je věnována středověku, Kuthanovu nejmilovanějšímu období.

Úplně první text je věnován katolickému dějepisectví a především pak historii oboru Dějiny křesťanského umění, mezi jehož nejvýznamnější badatele patří v posledních letech profesoři Jiří Kuthan a Jan Royt.

Nejvíce příspěvků je zaměřeno na středověkou architekturu. Zajímavá je stať Františka Záruby věnovaná významu světla v gotických katedrálách. Na jedné straně mělo světlo estetickou hodnotu, nelze ale opomenout ani jeho význam filozoficko-teologický, vycházející mimo jiné z Platonovy filozofie a Bible. Markéta Jarošová přiblížila ve svém rozsáhlém textu architekturu mendikantských řeholí ve Slezsku. V následujícím textu je pozornost věnována vratislavskému kostelu sv. Doroty, jehož fundátorem byl samotný Karel IV. Autorku, Romanu Petrákovou, zajímá, zda fakt, že kostel založil panovník, měl nějaký vliv na jeho výslednou podobu. Založení Karlem IV. ale vliv na jeho podobu nemělo, stavba vychází z tradice vratislavské architektury.

Rozsáhlý příspěvek přibližuje stavební historii arciděkanského kostela svatého Apolináře na horšovskotýnském předměstí (Miroslav Smaha). Podrobněji je také pojednáno o Mistru hořického presbytáře, jehož dílo je dáno do souvislostí s dalšími architektonickými památkami, jež vznikly v 80. a 90. letech 15. století na rožmberském panství (Roman Lavička).

Autoři se nevěnují pouze sakrální architektuře. František Záruba se ve svém druhém příspěvku zabývá vztahem hradů římského a českého krále Václava IV. k Petru Parléřovi. Autor na několika příkladech dokazuje, že souvislosti mezi Václavovými hrady a parléřovskou hutí existují.

Radka Těšínská Lomičková se ve svém textu zaobírá cisterciáckými katalogy znakové řeči a v zajímavé příloze nabízí přepis a překlad katalogu znaků z vyšebrodského kláštera. Katalogy byly dlouho badateli přehlíženy. Jedná se ale o velice bohaté prameny, jež nás mimo jiné informují o myšlenkovém světě středověkých mnichů.

Jiří Kuthan se několikrát věnoval panovnické reprezentaci Karla IV., proto byl do sborníku zařazen text Lucie Kodišové o pokladu římským králů a jeho roli v Karlově reprezentaci.

Stranou nezůstává ani středověké sochařství. Podnětný je text o architektonické skulptuře Týnského chrámu z období vlády Lucemburků, zejména pak Václava IV. Největší prostor je věnován severnímu bočnímu portálu a tzv. královským sedile bočních chórových kaplí. V severním sedile je mimo jiné zobrazena královská hlava, kterou můžeme bezpečně identifikovat jako Václava IV.

Podnětný je bezpochyby i text o panovnické reprezentaci českého a uherského krále Vladislava Jagellonského, který do ní aktivně „zapojil“ i své dvě děti – Ludvíka a Annu.

Někomu se může zdát, že do sborníku se jaksi omylem dostaly některé příspěvky, ale opak je pravdou. Zájmy profesora Kuthana jsou velice široké, a tak kupř. text věnovaný empírové zlaté růži Marie Anny Karoliny Pii je věnován dílu a období, jež nejsou Kuthanovi cizí.

Jiří Kuthan je vášnivý a hlavně skvělý a všímavý fotograf. Jeho fotografie zdobí řadu nejen jeho studií a knih. Proto text nazvaný „Documenta Bohemiae Artis Phototypica. „Vlasti služ! I svou fotografií!““ má v knize své čestné místo. Jsou to právě fotografie, na jejichž základě můžeme „studovat“ a vnímat výtvarné památky naší minulosti.

Většina textů je velice podnětná pro speciální bádání. Každý text je doplněn bohatým, černobílým obrazovým doprovodem (fotografie, plánky, nákresy) a seznamem pramenů a literatury. Festschrift „Ve službách českých knížat a králů“ je velice zajímavým čtením a především holdem práci profesora Jiřího Kuthana, který se bezpochyby nejvíce zasloužil o současný věhlas Ústavu dějin křesťanského umění.

Marek Zágora

Miroslav Šmied, František Záruba (ed.), Ve službách českých knížat a králů. Kniha k poctě profesora Jiřího Kuthana, Opera Facultatis theologiae catholicae Universitatis Carolinae Pragensis. Historia et historia artium vol. XVI, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2013, 392 stran, doporučená cena 299 Kč.

Internet:

https://www.nln.cz/knihy/ve-sluzbach-ceskych-knizat-kralu/

Obsah:

Miroslav Šmied: Katolické dějepisectví a historie oboru Dějiny křesťanského umění v Čechách

František Záruba: Nové světlo

Veronika Bártová: Vláda hrabat z Bogenu na Sušicku a kostel svatého Mauricia na Mouřenci

Radka Těšínská Lomičková: „Heretik nebo Čech – udělej znak pro psa“. Cisterciácké katalogy znakové řeči

Markéta Jarošová: Středověká architektura mendikantských řeholí ve Slezsku

Romana Petráková: Kostel sv. Doroty ve Vratislavi – opomíjená fundace Karla IV.

Lucie Kodišová: Poklad římských králů jako součást panovnické reprezentace Karla IV.

Jana Peroutková: Architektonická skulptura chrámu Matky Boží před Týnem v lucemburském období

Miroslav Smaha: Nová zjištění o přestavbě kostela svatého Apolináře v Horšovském Týně

Filip Srovnal: Kult svatého Václava při norimberské Frauenkirche

František Záruba: Hrady Václava IV. a Petr Parléř

Roman Lavička: Mistr hořického presbytáře a architektura 80.-90. let 15. století na rožmberském dominiu

Miroslav Šmied: Děti – Ludvík a Anna ve vladařské reprezentaci krále Vladislava Jagellonského

Jaroslav Sojka – Gabriel Rijad Mulamuhič: Zlatá růže Marie Anny Karoliny Pii. Nejkrásnější květ empíru v Čechách

Eva Pospěchová: Documenta Bohemiae artis Phototypica. „Vlasti služ! I svou fotografií!“

Miroslav Šmied: Pražský světící biskup Dr. Antonín Podlaha v díle medailéra Josefa Šejnosta