Praha: Velkolepá výstava malíře Václava Radimského v pražské Městské knihovně je českou kulturní senzací

V pražské Městské knihovně je do 5. února 2012 otevřena senzační a dlouho očekávaná výstava malíře Václava Radimského (1867-1946), kterou pro Galerii hlavního města Prahy vzorně připravila historička umění Naděžda Blažíčková - Horová, bývalá ředitelka Sbírky umění 19. století pražské Národní galerie. Je to velkolepým zážitkem pro všechny milovníky impresionismu!

Radimský žil dlouhá leta ve Francii, kde osobně poznal Clauda Moneta, spolu dokonce i malovali. Pod jeho vlivem si umělec osvojil impresionistickou malbu a Monet v něm probudil i celoživotní zájem o krajinu.

Radimského obrazy byly velice žádané, jako jeden z prvních českých umělců si za výdělky pořídil i vlastní auto. Po první světové válce se vrátil domů do Čech a zájem, jaký ve Francii věnoval řece Seině a krajině kolem Giverny, soustředil na zobrazování Labe a Polabí.

Na rozdíl od Antonína Slavíček, který svoji „impresi" spojoval vždy se silným českým vztahem k expresi, Václav Radimský zůstával za všech okolností elegantním francouzským impresionistou. Doma se na něj kvůli tomu spustila vlna kritiky.

Prý jen opakuje to, co už objevil Claude Moneta, prý je jeho styl jen líbivou manýrou provozovanou pro potřebu měšťanských salonů... Malíř Josef Čapek třeba v recenzi na jeho výstavu v Topičově salonu v roce 1920 napsal: „Pro moderní krajinářství měla býti tato záliba pro přírodní náladovost jen epizodou, avšak z epizody stala se odbočka, cesta poněkud bludná, jež nezdá se vésti někam dále."

Na malíře se pak neprávem pozapomnělo. Ještě před pár lety se dobrý Radimský dal koupit za pár desítek tisíc korun, dnes se cena jeho obrazů díky aktivitě pražské Galerii Kodl zvedla deseti až dvacetinásobně. Jeho poslední velká výstava se uskutečnila v roce 1940 v Moravské Ostravě. O to víc je malířův současný návrat na umělecké výsluní triumfální!

PhDr. Peter Kováč

NA PŘÍPRAVĚ VÝSTAVY SE PODÍLELA GALERIE KODL, SPONZOR PROJEKTU STAVITELÉ KATEDRÁL.

Václav Radimský (1867-1946), Městská knihovna v Praze, 2. patro, 28. 10. 2011 - 5. 2. 2012, út - ne 10.00 - 18.00 hodin, vstupné: 120 / 60 Kč. Autorská prohlídka: čt 10. 11. v 17.00 hodin (s Naděždou Blažíčkovou-Horovou), lektorská prohlídka: čt 3. a 24. 11. v 16.30 hodin.

Internet k výstavě:

http://www.citygalleryprague.cz/?page=vystavaknihovna

Oficiální tisková zpráva Galerie hlavního města Prahy:

V letošním roce uplynulo šedesát pět let od smrti krajináře Václava Radimského, na rok 2012 připadá sto čtyřicáté páté výročí jeho narození. K těmto výročím připravila Galerie hlavního města Prahy ve výstavních sálech Městské knihovny soubornou výstavu, nakladatelství Arbor vitae vydává první Radimského monografii.

Václav Radimský patřil k první generaci českých impresionistů, ale nebyl žákem Julia Mařáka, jako většina jeho vrstevníků krajinářů, kteří se k impresionismu hlásili. Studoval v soukromé krajinářské škole Eduarda von Lichtenfels ve Vídni, krátce v Mnichově u Eduarda Schleicha a v roce 1888 se vydal do Francie.

Z podnětu malířky Zdenky Braunerové se asi v roce 1891 usadil v Barbizonu, kde měl možnost přímo poznat francouzskou impresionistickou malbu, zejména obrazy Clauda Moneta a Camilla Pissarra, kteří se stali jeho vzorem. Tehdy už slavný Monet žil v Giverny a kolem něho se vytvořila početná kolonie malířů z celého světa. Mezi nimi od roku 1895 i jeden Čech s rakouským pasem - Václav Radimský.

Radimský nejprve bydlel v hotelu Baudy, tak jako většina v Giverny se usadivších malířů, pak si tam pronajal dům a nakonec se na několik let usadil o něco níže po proudu řeky Seiny v Le Goulet u města Vernon, ve starém nepoužívaném mlýně La Bergamotte, který zakoupil. Tam si zřídil ateliér, na Seině pak měl zakotvenou loďku, kterou používal jako plovoucí ateliér a v ní prý občas maloval společně s Monetem.

Tehdy vznikl Radimského celý soubor záběrů na řeku Seinu v různých ročních obdobích. Nejraději však vyhledával prosluněné partie, pohledy na vodní plochu, zachycoval odrazy stromů na vodní hladině a přitom se zaměřoval na zachycení mihotavých světel, slunečních paprsků a vystižení barevné atmosféry dne.

Radimský byl ve Francii úspěšný. Vystavoval na pařížských salonech, v roce 1894 za obraz Kapradiny (Etudes de Fougères) získal ocenění jako tehdy vůbec nejmladší malíř. O rok později obdržel medaili v Rouenu a v roce 1900 na Světové výstavě v Paříži. Pravidelné spojení udržoval i s domovem, obesílal výstavy Krasoumné jednoty, osmaosmdesáti obrazy vystavenými u Topiče v roce 1899 poskytl české veřejnosti první informace o impresionismu, Časopisy Zlatá Praha, Světozor nebo Volné směry otiskovaly pravidelně reprodukce jeho obrazů.

Radimský se v Paříži oženil s Louisou Fromont z Vernonu a kdoví, zda by se vrátil do Čech, nebýt první světové váky. Jako příslušník nepřátelské země byl zprvu vězněn, pak internován a propuštěn až na zákrok ministerského předsedy Georgese Clemenceaua, který si také zakoupil Radimského obraz. Radimský, zklamán Francií, se po válce vrátil domů a usadil se na rodném statku v Pašince u Kolína, ten tehdy patřil jeho nevlastním bratrům, a tam žil a pracoval až do své smrti v roce 1946.

Když se Radimský vrátil po skončení první světové války do Čech, směřovalo českémmalířství včetně jeho vrstevníků už k jinému, dalšímu výrazu. Radimský zůstal v prodlužování tradice impresionismu osamocen, jeho malba, která setrvávala podle francouzského vzoru prosvětlená, obsahově pak zaměřená převážně na přírodu středního Polabí, začala sklízet spíše kritiku. Radimský byl pracovitý, pilně maloval a jedna výstava střídala druhou, všechny byly komerční, proto je dodnes převaha jeho obrazů v soukromém majetku.

Václav Radimský zemřel roku 1946 v sedmdesáti devíti letech v kolínské nemocnici na zápal plic, pohřben je i se svou manželkou Louisou v rodinné hrobce na hřbitově poblíž kostela ve Kbelu u Kolína.

Na právě otvírané výstavě je soustředěno přibližně na dvě stě obrazů, zvláštní důraz je kladen na triptych Pohled na Kolín o grandiózních rozměrech tři krát osm a půl metru. Ten také rozděluje Radimského tvorbu na soubor obrazů, které vznikly ve Francii, a na obrazy, které Radimský namaloval po návratu domů. Výstava snad své návštěvníky potěší.

Naděžda Blažíčková-Horová

Výstava je pořádána Galerií hlavního města Prahy ve spolupráci s Galerií Kodl.

Autorka koncepce výstavy: Naděžda Blažíčková-Horová

Kurátorka: Sandra Baborovská

Grafické řešení: Jan Hora

Architekt výstavy: Vladimír Hora

Redakce textů: Marta Nožková

Anglický překlad: Ivan Vomáčka

Propagace: Miroslav Koláček, Michaela Moučková, Alice Lenská, Lucie Haškovcová, Růžena Karlíková

Instalace a produkce: Diana Brabcová, Radka Lhotáková, Kateřina Adamová, Petr Tlučhoř, Jan

Pavelka, Marek Fryš, Petr Linhart, Jiří Stáhlík, Martin Krsek

Galerie hlavního města Prahy děkuje všem zapůjčitelům za spolupráci při přípravě výstavy, naše speciální poděkování patří: městu Kolínu, zejména jeho starostovi, Mgr. et Bc. Vítu Rakušanovi, europoslanci ČR MUDr. Milanu Cabrnochovi, za pomoc při zapůjčení triptychu Pohled na Kolín, Národní galerii v Praze, Galerii Klatovy / Klenová, Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích, Západočeské galerii v Plzni a Muzeu umění v Olomouci

Hlavní mediální partneři výstavy: Hospodářské noviny a ArtMap

Mediální partneři výstavy: Obálka, Art and Antiques, ArtMix, A2, Atelier, Rádio 1, Vltava ČRo, Metropolis, Houser a Pragueout.cz