Praha: Vrána v našich životech, kultuře a historii (Grada Publishing)

Dějinám zvířat byla strašně dlouho věnována jen okrajová pozornost. Teprve v posledních letech se historici začali zvířatům více věnovat. Mezi nejznámější historiky zabývající se zvířecím světem patří Francouz Michel Pastoureau, jenž se již několik desetiletí zajímá i o středověké bestiáře a také zoologii, a to hlavně ve spojení se symbolikou zvířat. Je autorem hned několika pozoruhodných „zvířecích“ studií a knih, z nichž u nás vyšla monografie „Medvěd. Dějiny padlého krále“ (Argo, 2011) a několik studií v rámci souboru „Dějiny symbolů v kultuře středověkého západu“ (Argo, 2018).

Nejsou ale jen práce Michela Pastoureaua, jak nedávno ukázalo nakladatelství Grada, které vydalo zajímavou a zároveň inspirující knihu „Vrána v našich životech, kultuře a historii“, jejímž autorem je americký historik Boria Sax, který se rovněž řadu let věnuje psaní knih o představitelích zvířecího světa v dějinách. V roce 2003 vyšla u nás jeho práce „Zvířata ve Třetí říši. Domácí mazlíčci, obětní beránci a holocaust“ (Dokořán).

Je pravdou, že o ptácích z čeledi krkavcovitých, tedy vránách, havranech, krkavcích, strakách a jejich dalších příbuzných většinou vůbec nepřemýšlíme, i když se s nimi hojně setkáváme ve městech i na venkově. Při bližším pohledu bychom ale zjistili, že se jedná o velice zajímavé představitele ptačí říše, kteří v ní patří k těm nejinteligentnějším, jak mimochodem prokázala i řada vědeckých experimentů. Dokonce se nabízí i jejich srovnání s člověkem, vždyť někteří zástupci této čeledi jsou schopni napodobovat lidskou řeč. Navíc jsou podobně jako lidé hodně individuální, takže nemá smysl dělat nějaké závěry z chování jen několika pozorovaných jedinců.

Saxova kniha pojednává o všech ptácích z výše uvedené čeledi a přibližuje jejich roli a význam v dějinách a kultuře od starověku až do současnosti. Jeho text sice není tak propracovaný a promyšlený jako v knihách Michela Pastoureaua, přesto přináší nový, neotřelý pohled na opeřence, kteří sehráli významnou roli v řadě mýtů a příběhů nejen v Evropě, ale i v Asii nebo v Severní Americe. Autor přichází i s řadou podnětných postřehů, které ukazují dotyčné ptáky ve zcela novém světle.

Ptáci a nejen z čeledi krkavcovitých hráli v dějinách vždy významnou roli. Lidé si ptáky velice oblíbili a často např. napodobovali jejich zpěv, i když v případě krkavcovitých se jedná o krákání, které většinou nevěstilo nic dobrého. Zajímavé jsou také různé mýty a pověsti o těchto ptácích, např. o vránách, které prý byly původně bílé, ale protože se provinily, jejich peří zčernalo. I když u většiny zástupců této čeledi převažuje černá barva peří, neměli tito opeřenci vždy jen negativní význam.

Autor vychází nejen z dochovaných písemných pramenů různé povahy, zejména pak literatury (E. A. Poe, bratři Grimmové…), ale i z děl výtvarného umění, především pak z malby a grafiky (V. van Gogh, P. Gauguin, O. Redon, P. Picasso). I proto je součástí textu bohatý černobílý, často velice objevný obrazový doprovod, který vhodně a názorně doplňuje jednotlivé kapitoly.

Saxova kniha „Vrána v našich životech, kultuře a historii“ je beze sporu velice zajímavou sondou do historie ptačí říše, po jejímž přečtení se začneme jinak dívat nejen na krkavcovité, ale i na další zástupce ptačího světa, kteří jsou všude kolem nás.

Marek Zágora

Boria Sax, Vrána v našich životech, kultuře a historii, Grada Publishing, Praha 2018, 184 stran, doporučená cena 269 Kč

Obsah:

Předmluva k novému vydání

Úvod

1. Mezopotámie

2. Egypt, Řecko, Řím

3. Evropský středověk a renesance

4. Asie

5. Kultura severoamerických indiánů

6. Éra romantismu

7. Pán vran

8. Dvacáté století a dále

Vrána na časové ose

Odkazy

Internet:

https://www.grada.cz/vrana-9951/