Praha: Všední a sváteční život na středověkých dvorech

V únoru 2009 se uskutečnilo již třetí kolokvium na téma „Dvory a rezidence ve středověku", které bylo zaměřeno na všední a sváteční život středověkých dvorů. Vystoupili na něm převážně badatelé z České republiky, ale také Slovenska, Polska, Německa a Lucemburska. Jednání bylo rozvrženo do čtyř okruhů:

1) Dvůr jako politické centrum světské a duchovní moci

2) Dvorský ceremoniál

3) Dvůr jako centrum vzdělanosti a elit

4) Všední a sváteční život dvorské společnosti

Výsledkem kolokvia je zajímavá publikace „Všední a sváteční život na středověkých dvorech", kterou vydal Historický ústav AV ČR jako zvláštní číslo odborného časopisu Mediaevalia Historica Bohemica. Stejný ústav vydal i sborníky s příspěvky ze dvou předchozích kolokvií, která se uskutečnila v letech 2005 a 2007. Oba jsou již beznadějně rozebrány.

Do sborníku byly zařazeny téměř všechny příspěvky, přičemž u některých došlo k upřesnění názvu. Původní čtyři okruhy pak byly o jeden rozšířeny a došlo k jejich užšímu vymezení. Všechny příspěvky jsou velice inspirující sondou do všedního a svátečního života středověkých dvorů. Při jejich čtení si člověk uvědomí, že některá pravidla, jež platila na středověkých dvorech, platí i dnes, i když samozřejmě v „modernější" podobě.

Mezi nejzajímavější texty první části nazvané „Dvorský ceremoniál a dvorská hierarchie" patří např. studie jednoho z editorů sborníku Jana Zelenky, který se zabývá spory o přednosti v hierarchii císařského dvora, dalo by se tedy říci tím, jaké místo měli vedle císaře zaujmout nejvýznamnější představitelé jeho dvora, v čele s kurfiřty. Určitě pak není možné vynechat exkurz na konci Zelenkova textu, který je zajímavou aktualizací. Lenka Blechová se věnuje úloze ceremoniálu v politickém díle velice plodného spisovatele, remešského arcibiskupa Hinkmara († 882).

Nelze přehlédnout ani studii Václava Žůrka o dvorské hierarchii ve spojení s pořádáním korunovačních ceremonií v období 14. až 16. století. Jednotliví autoři pracují s pestrou paletou pramenů písemných i vizuálních, doceněny jsou např. prameny literární, jež nebyly dříve brány příliš vážně a byly považovány spíše jen za spisovatelovu, respektive kronikářovu bohatou fantazii (např. dílo Jeana Froissarta).

Druhá část se věnuje dvorským slavnostem a zábavám a také výdajům s nimi spojeným. Můžeme tak blíže poznat život na dvoře korutanských vévodů přelomu 13. a 14. století, kdy byl osobností Jindřicha Korutanského úzce spojen s českými zeměmi. Právě Jindřich Korutanský je představen ve zcela novém světle (Jakub Razim).

Zajímavá je i zasvěcená sonda představující dvůr českého a uherského krále Ludvíka Jagellonského, přičemž hlavní důraz je kladen na dvůr uherský. Její autorka, slovenská historička Daniela Dvořáková dokázala ukázkovým způsobem využít záznamy polského diplomata Krzysztofa Szydłowieckeho v kombinaci s královskými účty. S touto studií pak souvisí příspěvek Pavla Trnky o výdajích dvora Ludvíkova otce Vladislava Jagellonského v letech 1471-1490.

V dalších studiích je pozornost věnována např. dvorským slavnostem ve Vratislavi (Mlada Holá), významné roli lovu na dvorech slezských knížat (Martin Čapský), i když lov hrál velice důležitou roli na všech středověkých dvorech, nebo holdovací cestě českého krále Ladislava Pohrobka do Horní Lužice v roce 1454 (Lenka Bobková).

Ve třetí části „Prostor všední a sváteční" nejvíce zaujme zamyšlení Kláry Benešovské nad místy, která byla „určena" či vybrána pro konání různých slavností, např. svateb a korunovací.

Do čtvrtého předposledního oddílu bylo zařazeno nejvíce zahraničních příspěvků, v nichž se autoři pokusili přiblížit pestrý svět středověkých elit, vzdělanců a také žen. Můžeme tak proniknout např. mezi dvorskou elitu Kosmovy kroniky (Wojciech Iwańczak) nebo komorníky, dveřníky a vrátné lucemburských Čech (Zdeněk Žalud).

Příspěvky poslední části týkající se středověkého písemnictví a literatury naznačují, že je stále ještě mnohé, co může studium života středověkých dvorů nabídnout a není ještě důkladně probádáno.

Publikace „Všední a sváteční život na středověkých dvorech" by určitě neměla uniknout pozornosti žádnému zájemci o středověk, který je představen z mnoha, často úplně nových úhlů.

　

Marek Zágora

Dana Dvořáčková-Malá, Jan Zelenka (eds.), Dvory a rezidence ve středověku III. Všední a sváteční život na středověkých dvorech, Mediaevalia Historica Bohemica 12, 2009, Supplementum 3, Historický ústav, Praha 2009, 549 stran, cena 557 Kč.

　

Obsah:

Ivan Hlaváček: Politická kultura a kulturní politika na středověkých dvorech (Poznámky k českému předhusitskému fenoménu)

Dvorský ceremoniál a dvorská hierarchie

Dana Dvořáčková-Malá: Dvorský ceremoniál, rituály a komunikace v dobovém kontextu

Jan Zelenka: „...huius sedis a dextris sit imperatoris" Spory o přednost v hierarchii císařského dvora vrcholného středověku

Lenka Blechová: Ceremoniál v díle Hinkmara z Remeše

Václav Žůrek: Dvůr a dvorská hierarchie v korunovačním obřadu pozdně středověkých Čech

Jana Fantysová-Matějková: Říšská ceremonie smíření 1372 podle Jeana Froissarta: pojetí míru ve Svaté říši římské za vlády Karla IV.

Michel Margue: Ein Fest am Hof. Das Ritual der „Vogelgelübde" als politisches Medium

Dalibor Janiš: Ceremoniál přijímání lén a lenních přísah na středověkém dvoře olomouckých biskupů

Dvorské slavnosti, zábava a výdaje

Jakub Razim: Život všední a sváteční na dvoře korutanských vévodů na přelomu 13. a 14. století ve světle tyrolských knih počtů

Daniela Dvořáková: Zábava slávnosti na uhorskom kráľovskom dvore ( na príklade dvora uhorského kráľa Ľudovíta II. Jagelovského)

Mlada Holá: Dvorské slavnosti ve Vratislavi za pobytů českých králů v pozdním středověku

Martin Čapský: Lov a jeho role na dvorech slezských knížat

Petr Kozák: „Citharedo cum cane saltante ad mandata domini principis dedi..." Všední den na dvoře hlohovského a opavského vévody Zikmunda Jagellonského

Robert Bubczyk: Gry w szachy i tabula na dworach możnowladczych i rycerskich późnośredniowiecznej Anglii. Funkcje i znaczenie w kulturze

Lenka Bobková: Přivítat a pohostit. Holdovací cesta krále Ladislava do Horní Lužice roku 1454

Pavel Trnka: Výdaje dvora Vladislava Jagellonského v letech 1471-1490

Miloslav Polívka: Říšské město Norimberk a jeho dary králům Svaté říše římské (Ruprecht Falcký, Zikmund Lucemburský a Albrecht Habsburský)

Prostor všední i sváteční

Antoni Barciak: Miejsca rezydencjonalne Piastów górnośląskich w średniowieczu

Klára Benešovská: Místa pro chvíle slavnostní

Robert Šimůnek: Město jako výrazový prostředek osobní reprezentace. Chyše a Rabštejn za Buriana II. z Gutštejna († cca 1489)

Boguslaw Czechowicz: Biblijny dydaktyzm późnośredniowiecznych rezydencji jako element funkcjonowania dvoru

Elita, vzdělanci, ženy a ti druzí

Wojciech Iwańczak: Elita dworska w kronice Kosmasa

Laura Brander: „Mit großer Pracht zur Ehe gegeben." Hochzeitsfeierlichkeiten bei Hofe im 11. und 12. Jahrhundert und die Konstruktion familiärer Identität durch die Fürstinnen

Lars-Arne Dannenberg: Der lange Arm des Bischofs. Der bischöfliche Hof als Instrument geistlicher und weltlicher Herrschaft am Beispiel der Bischöfe von Meißen. (Mit einem Exkurs zu den Herren von Wurgwitz)

David Kirt: Zwischen Luxemburg und Habsburg: Peter von Aspelt an den fürstlichen Höfen von seiner böhmischen Zeit

Zdeněk Žalud: Královští komorníci, dveřníci a vrátní v lucemburských Čechách (s výhledem do 15. století)

Petr Elbel: Pobyty vyslanců a poslů města Znojma na dvoře krále Zikmunda a rakouského vévody Albrechta V. ve světle znojemských městských účtů z let 1421-1422.Příspěvek k dvorské každodennosti

Písemnictví a literatura

Iwona Pietrzyk: Udział dworu książęcego pisanej na Górnym Śląsku

Pavlína Cermanová: Eschatologie a apokalyptika jako módní téma na lucemburském dvoře

Otakar Slanař: Zábavná funkce v rytířské epice středověku. Na příkladu eposu Tandariáš a Floribella