Praha: Vynikající příručka o dějinách architektury ve 20. století (Kenneth Frampton, Moderní architektura, nakladatelství Academia)

Renomované anglické nakladatelství Thames and Hudson vydává už po mnoho let velmi užitečnou sérii cenově dostupných uměleckohistorických publikací v edici World of Art. Významní odborníci představují vždy významné téma dějin umění od pravěku až po současné umění. Pro tuto edici Kenneth Frampton napsal vynikající kritické dějiny Moderní architektury, které v nové podobě vydalo česky nakladatelství Academia.

Kenneth Frampton (narozený 1930) je britský architekt a historik, teoretik a kritik architektury, profesor na Columbijské univerzitě v New Yorku. Ve svých knihách se věnuje převážně moderní architektuře a tématům postmodernismu, mj. publikace Le Corbusier (2001); Labour, Work and Architecture (Úsilí, práce a architektura, 2002); The Evolution of 20th-Century Architecture (Evoluce architektury 20. století, 2006).

Kniha Moderní architektura poprvé vyšla v nakladatelství Thames and Hudson v roce 1980 a setkala se s velkým úspěchem. Do roku 2020 se objevilo už pět anglických vydání, která Frampton postupně doplňoval a rozšiřoval. Následovaly překlady publikace do řady jazyků.

A v roce 2004 vyšla kniha poprvé i v českém překladu v nakladatelství Academia. Přípravy knihy se ujali dva vynikající odborníci a znalci moderní architektury Pavel Halík (1935–2021) a Petr Kratochvíl, oba mj. skvěle přeložili do češtiny slavnou publikaci Genius loci (Christian Norberg-Schulz). Pro českého čtenáře oba překlad knihy Moderní architektura doslova vymazlili do podoby, s jakou kdysi herec František Filipovský dokázal dabovat francouzského komika Louise de Funèse.

Úspěchem jednosvazkového přehledu je způsob zpracování i komplexní přístup. Líčení začíná Frampton hluboko v 19. století, kde hledá kořeny moderního umění, podobně jako kdysi Nikolaus Pevsner ve své knize Pioneers of modern design.

Další kapitoly jsou věnovány klíčovým tendencím i důležitým osobnostem. Frampton stať otevírá vždy obsáhlý citátem. Může jím být krátká úvaha, zhuštěná myšlenka z manifestů, vyznání nebo vzpomínka. Citát je pečlivě vybrán jako svědectví o době i jako vstup do problematiky dané kapitoly.

Pak následuje Framptonův výklad. Je přehledný, pochopitelný, výstižný, vtipný (kapitola o Loosovi). Právě to činní z kritických dějin moderní architektury tak populární a žádanou příručku.

Mistrovským kusem je pro mě kapitola o slavném Bauhausu. Na několika stránkách autor seznamuje čtenáře s dramatickými osudy této školy, střety a proměnami názorů na umění a architekturu. Nechybí pojednání o Ittenově mysticismu a polemiky o vztahu umění, designu a techniky s citací dokumentů a výpovědí hlavních protagonistů. Bez zjednodušení a zkreslení je připomenuto vše podstatné až po zrušení školy po jejím krátkém živoření v Berlíně.

Pokud vlastníte 1. české vydání z roku 2004 a máte o moderní architekturu vážný zájem, pak rozhodně nezaváhejte a kupte si i současné 2. české vydání, které opět připravili Pavel Halík a Petr Kratochvíl. Tato edice je opřena o nejaktuálnější podobu knihy, která vyšla v Anglii v roce 2020. Frampton text výrazně rozšířil a doplnil o nové kapitoly.

České 1. vydání má 457 stran, současné 2. vydání 716 stran. Zatímco první vydání chronologicky končí v 80. letech minulého století, současné vydání je věnováno i projektům prvních let 21. století.

Cenným doplňkem 2. českého vydání je kapitola o Moderní architektuře v Československu v letech 1917–1938, dále pak rozsáhlý nový závěr knihy (250 stran!), kde je po regionech představeno panorama architektury v Americe, Africe, Evropě, Asii a na Blízkém východě. K tomu jako doslov přibyla kapitola Architektura ve věku globalizace.

Frampton se dosti kriticky vymezuje vůči trendu, který nazývá „Bilbao efekt“, kdy provinční města soupeřila o to, aby získala stavbu navrženou mediálně proslulým architektem, která by se stala jejich novou marketingovou značkou. Příkladem je Gehryho Guggenheimovo muzeum v Bilbau, které Frampton podrobil zdrcující kritice.

Z hlediska dějin umění bych v knize považoval za nejcennější druhou část knihy nazvanou Kritické dějiny 1836–1967. Sám Frampton si byl vždy vědom limitů své práce: „Každé dějiny jsou nevyhnutelně podmíněny úhlem pohledu. Nelze napsat absolutní dějiny, stejně jako je nemožné dosáhnout absolutní architektury…“

Úspěch Framptonovy příručky je dán tím, že se i tomuto pomyslnému ideálu hodně přiblížil a nabídl čtenářům široké panoráma moderní architektonické tvořivosti 20. století. Značný mezinárodní zájem o jeho dějiny je i pro nás velmi důležitý, zejména díky jeho oceněním Müllerovy vily v Praze od Adolfa Loose nebo vily Tugendhat vBrně od Miese van der Rohe.

Peter Kováč

Kenneth Frampton, Moderní architektura. Kritické dějiny, 2. vydání, nakladatelství Academia, Praha 2022, překlad z angličtiny Pavel Halík a Petr Kratochvíl brožovaná, cena 795 Kč, ISBN 978-80-200-3371-0

Internet:

https://www.academia.cz/moderni-architektura-kriticke-dejiny-2-vyd--frampton-kenneth--academia--2022