Praha: Vyšla objevná kniha Pavla Kaliny Umění a mystika

Anotace:

Pražské nakladatelství Academia vydalo v těchto dnech obsáhlou knihu historika umění Pavla Kaliny Umění a mystika. Je to titul, jakých je obecně málo i v zahraničí. Hlavně mystika v umění je občas abstraktním zaklínadlem a Kalina zmapoval tuto problematiku v celé její šířce, s ohromným záběrem od 12. do 20. století a obdivuhodným přehledem. Knize předcházela řada dílčích studií, publikovaných česky i anglicky. Mystika je autorem chápána především jako sociální fenomén a také jako významný zdroj tvůrčí inspirace. Hlavní důraz je kladen na období středověku, renesance a baroka, ale zajímavé úvahy se týkají i moderního umění.

Peter Kováč

Pavel Kalina , Umění a mystika, Od Hildegardy z Bingen k abstraktnímu expresionismu, Academia, 348 stran, Praha 2013, doporučená prodejní cena: 685 Kč.

V e-shopu www.academiaknihy.cz můžete nakoupit knihu se slevou 20 %.

Internet:

http://www.academia.cz/umeni-a-mystika.html

Tisková zpráva ke knize:

Kniha se věnuje vztahu umění a mystiky v evropských dějinách skutečně „od Hildegardy z Bingen“, tedy od 12. století (času, kdy u nás vzniká Juditin most a v západní Evropě první katedrály a také univerzity) až po současnost. Abstraktní expresionismus byl typickým projevem amerického malířství 50. a 60. let minulého století, ale jeho díla, např. obrazy Marka Rothko, dnes patří k nejdražším artefaktům moderního umění. Závěr knihy si pak klade otázky týkající se aktuální současnosti – zda je možné, aby mystika opět ovlivňovala výtvarné umění tak, jako před staletími.

Tématem knihy není vztah mystické zkušenosti a tvorby – tedy do jaké míry mohli mystické zážitky ovlivňovat dílo umělců. Optika knihy je soustředěna na to, jak malíři a sochaři, kteří sami mystickou zkušenost neměli, využívali svých schopností k zobrazení mystické zkušenosti, zejména vizí, které zažívali přední postavy evropské duchovní tradice od zmiňované Hildegardy z Bingen po sv. Terezii z Avily.

To odpovídá časovému zaměření knihy – většina textu se zabývá středověkým a barokním umění. Tedy kulturou, která byla schopna mystickou zkušenost socializovat. Právě tato socializace byla důvodem, proč se umělci jako El Greco, Zurbarán či Bernini vůbec mystickými vizemi zabývali.

Poslední kapitola knihy je pak věnována 19. a 20. století – tedy období, kdy dochází k rozpadu homogenní křesťanské společnosti. Období, kdy si počínaje Williamem Blakem umělec sám vytváří svou osobní symboliku. Tento nástup umělce na místo vykladače nejvyšších pravd je v knize popsán jako  „syndrom moderního umělce“.

Moderní umění včetně abstraktního malířství od Kandinského a Kupky po Rothka je pak vnímáno jako výraz rozporu mezi univerzálními nároky umělce a na jedné straně a jeho faktickou izolovaností v moderní společnosti na straně druhé.

Kniha je psána tak, aby byla přístupná i čtenáři, který není přímo odborníkem v dějinách umění či souvisejících oborech. Za každou literaturou čtenář najde poznámkový komentář, kde je citována a částečně i komentována důležitá literatura. Na konci knihy je připojena bibliografie a rejstříky, které usnadňují orientaci. Kromě literatury v několika evropských jazycích (angličtina, němčina, italština, francouzština, ruština, polština) kniha obsahuje odkazy na důležité prameny. Pokud nebylo možné citovat moderní překlady, jsou v textu většinou přeloženy příslušné pasáže z původních latinských textů.

Kniha je vybavena řadou ilustrací, přičemž některé barokní grafiky jsou zde reprodukovány vůbec poprvé. Téma knihy v naší ani světové literatuře nebylo v této šíři dosud zpracováno.