Praha: Výstava CM 863. Svatí Cyril a Metoděj. Dějiny - tradice - úcta – poslední výstavní projekt k 1 150. výročí příchodu Konstantina (Cyrila) a Metoděje na Velkou Moravu

V gotických prostorách kláštera sv. Anežky České v Praze je až do 2. února 2014 k vidění výstava nazvaná „CM 863“ s podtitulem „Svatí Cyril a Metoděj. Dějiny – tradice – úcta“, která je „vyvrcholením“ oslav 1 150. výročí příchodu obou věrozvěstů na Velkou Moravu. Konstantin (Cyril) a Metoděj označovaní také za „apoštoly Slovanů“ byli v roce 1980 papežem Janem Pavlem II. ustanoveni svatými spolupatrony Evropy.

Koncept výstavy nazvané symbolicky „CM 863“ vznikl propojením dvou cyrilometodějských výstav, jež se letos uskutečnily v Brně (Cyril a Metoděj. Doba, život, dílo) a v Olomouci (Mezi východem a západem. Svatí Cyril a Metoděj v kultuře českých zemí). Pražská výstava pak představuje široké veřejnosti nejvýznamnější exponáty obou moravských projektů a k nim jsou připojeny další památky cyrilometodějského kultu úzce spjaté s Čechami. Je nutné si uvědomit, že to byl právě Metoděj, který před rokem 885 jako moravský arcibiskup pokřtil na Velké Moravě Bořivoje, nejstaršího historicky doloženého Přemyslovce.

Konstantin Filozof (827/828-869, později přijal jméno Cyril) a jeho starší bratr Metoděj (asi 813-885) přišli na Velkou Moravu roku 863 na žádost velkomoravského knížete Rostislava. Oba byli velice vzdělaní a byli respektovanými diplomaty. Na Moravě zavedli nový liturgický jazyk a pro jeho zápis vytvořili i nové písmo – hlaholici. Do staroslověnštiny přeložili evangelia a řadu liturgických i právních textů. I přes různé obtíže se jim nakonec podařilo obhájit zavedené „novinky“ před papežem, resp. papeži. Podařilo se jim tak vytvořit a zanechat na Moravě trvalé dílo, o čemž svědčí i jejich kult, jehož proměny přibližuje pražská výstava.

Samotná výstava je členěna do několika oddílů, jež jsou postupně věnovány kupř. začátkům křesťanství na Velké Moravě, byzantské misii na Velké Moravě, velkomoravské církevní architektuře, staroslověnskému cyrilometodějskému písemnictví, cyrilometodějskému dědictví a poutní tradici. Jednotlivé části jsou vždy uvedeny velkoplošnými panely, jež seznamují návštěvníka s danou problematikou.

Úvodní části výstavy umístěné do křížové chodby jsou věnovány především hmotné kultuře Velké Moravy v době před a během cyrilometodějské misie. Představeny jsou vzácné archeologické nálezy, jež vypovídají mnohé o době svého vzniku. Jedná se nejen o doklady dobové hmotné kultury, ale i svědky postupné christianizace. Přiblížena je zejména výbava hrobů moravských mužů a žen. Vystavené velkomoravské šperky jsou nádherné a některé z nich by jistě uspěly i u současných žen.

Vystaveny jsou kupř. i zlaté solidy, byzantské mince s vyobrazením vládnoucího císaře. Nejzajímavější je samozřejmě solidus Michaela III., který poslal Konstantina a Metoděje na Velkou Moravu. Na lícní straně mince z ryzího zlata je zobrazeno císařovo poprsí, na rubu pak poprsí Krista Pantokratora.

Většinu návštěvníků určitě zaujmou modely vybraných velkomoravských církevních staveb, především pak z Mikulčic. Máme tak jedinečnou možnost udělat si konkrétnější představu, jak vypadala nejstarší církevní architektura na našem území. V Anežském klášteře je k vidění i několik dochovaných architektonických fragmentů z kamenných velkomoravských staveb.

Jedinečné jsou i památky staroslověnského písemnictví. Vystaveny jsou hlavně originály, což na podobných výstavách nebývá běžné. Expozice je ale obohacena i o řadu dalších vzácných rukopisů mladšího data.

Vůbec poprvé jsou společně vystaveny a široké veřejnosti představeny vzácné barokní a novogotické relikviáře ukrývající ostatky svatých Cyrila a Metoděje. Spolu s nimi jsou prezentována i další zlatnická díla, kupř. zlacené kalichy nebo berla olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna.

Početně nejrozsáhlejší část tvoří díla prezentující cyrilometodějskou úctu v hmotné kultuře českých zemí od středověku po současnost. Návštěvníkům se tak nabízí bližší pohled na vývoj cyrilometodějského kultu zejména v Olomouci a Praze, kde byli Cyril a Metoděj uctíváni mimo jiné také jako zemští světci.

Nejstarší exponáty této části vznikly ve středověku (Votivní deska z Dubečka, Ukřižování z Emauz, Misál Jana z Bludova s nejstarším dochovaným vyobrazením Cyrila a Metoděje ve středověké knižní malbě). Nejmladší díla pak souvisejí především s výzdobou sakrálních interiérů a veřejných budov, jež byla realizována v 19. a 20. století (kupř. ve Svatovítské katedrále).

Velká pozornost je věnována rovněž cyrilometodějské ikonografii a jejím proměnám v uměleckém řemesle, knižní kultuře, grafice, numismatice a dokonce lidovém řemesle. Představeny jsou také památky spjaté s poutní tradicí na Velehradě a Staré Boleslavi. Zejména význam Velehradu jako poutního místa je přiblížen díly vzniklými u příležitosti cyrilometodějského milénia a pak těmi, jež jsou úzce spjata s velehradskou poutní tradicí v 19. a 20. století.

K výstavě byl vydán průvodce výstavou, k nahlédnutí i k prodeji jsou pak i doprovodné publikace k brněnské a olomoucké výstavě. Výstava „CM 863. Svatí Cyril a Metoděj. Dějiny – tradice – úcta“ určitě zaujme všechny návštěvníky a můžeme ji považovat za jeden z vrcholů oslav cyrilometodějského výročí.

Marek Zágora

Internet:

http://www.ngprague.cz/cz/36/0/4422/sekce/cm-863-svati-cyril-a-metodej-dejiny-tradice-ucta/