Praha: Výstava Cyril a Metoděj - historie, reflexe je k vidění od 1. listopadu 2013 v historických prostorách přízemí gotického kláštera sv. Anežky České

Anotace:

Letošní oslavy 1 150. výročí příchodu svatých Konstantina (Cyrila) a Metoděje na Velkou Moravu vyvrcholí velkou reprezentativní výstavou „Cyril a Metoděj - historie, reflexe", která je k vidění od 1. listopadu 2013 v historických prostorách přízemí gotického kláštera sv. Anežky České.

Výstava se uskutečnila ve spolupráci Národní galerie v Praze s Moravským zemským muzeem Brno a Muzeem umění Olomouc.

Vedle významných archeologických památek z Velké Moravy budou zpřístupněna četná díla s cyrilometodějskou tématikou od středověku až po současnost.

Řada exponátů z více než dvou set je v Praze přestavena vůbec poprvé. Jádro pražské výstavy tvoří nejvýznamnější exponáty brněnské a olomoucké výstavy, jež jsou doplněny reflexí cyrilometodějské tématiky v Čechách.

Výstava „Cyril a Metoděj - historie, reflexe", která bude pro všechny zájemce otevřena až do 2. března 2014, navazuje na podobné výstavní projekty věnované svatým zemským patronům (sv. Vojtěch, sv. Václav, sv. Anežka Česká).

Marek Zágora

Internet:

http://www.ngprague.cz/cz/36/0/4422/sekce/svati-cyril-a-metodej-historie-reflexe/

Z tiskové zprávy Národní galerie v Praze:

Výstava, symbolicky nazvaná CM 863 s podtitulem Svatí Cyrila a Metoděj. Dějiny, tradice, úcta je součástí oslav 1150letého výročí příchodu Cyrila (Konstantina) a Metoděje na Velkou Moravu roku 863, pořádaných pod záštitou UNESCO.

Název výstavy CM 863 připomíná rok příchodu byzantské misie na Velkou Moravu. Byzantská mise se uskutečnila na žádost velkomoravského knížete Rastislava. Císařem Michaelem III. Na Moravu byly vyslány respektované osobnosti - Konstantin (827/828-869, později přijal jméno Cyril) a jeho starší bratr Metoděj (asi 813-885).

Oba bratři realizovali záměr, který neměl v tehdejší středověké Evropě srovnání, neboť pro moravskou misii vytvořili nový liturgický jazyk, umožňující Slovanům porozumět bohoslužbě i bez znalosti latiny, či řečtiny. Pro zápis nového jazyka vytvořili také písmo - hlaholici. Do nového jazyka oba bratři přeložili nejen evangelia, ale řadu dalších liturgických i právních textů.

Slovanské překlady Písma byly papežem uznány, stejně tak jako nový slovanský liturgický jazyk. Metoděj byl jmenován apoštolským legátem pro všechny slovanské země a později též arcibiskupem v panonské a moravské arcidiecézi. Oba bratři na Moravě vytvořili unikátní dílo, které díky četným následovníkům přetrvalo i v dobách politických zvratů raně středověké Evropy.

Cyrilometodějský odkaz v  našich zemích hluboce zakořenil. Díky pramenům hmotné kultury lze od středověku po současnost sledovat proměny podob cyrilometodějského kultu i jeho společenské funkce. Velkomoravské historické reálie cyrilometodějské misie, stejně tak jako tradici kultu svatých Cyrila a Metoděje v českých zemích sleduje koncept výstavy CM 863. Svatí Cyril a Metoděj. Dějiny - tradice - úcta. Vznikl z  podnětu Ministerstva kultury ČR propojením výstav zpřístupněných na jaře tohoto roku v Brně a Olomouci.

Moravské zemské muzeum uspořádalo výstavu orientovanou na historické reálie cyrilometodějské misie (Cyril a Metoděj, Doba, život, dílo, březen- září 2013), Muzeum umění Olomouc se spolu s Vlastivědným uměním v Olomouci věnovalo cyrilometodějské tradici v hmotné kultuře českých zemí (Mezi Východem a Západem. Svatí Cyrila Metoděj v kultuře českých zemí, duben -srpen 2013).

Výstava pořádaná v unikátních gotických prostorách kláštera sv. Anežky České přejímá expoziční jádro obou těchto výstav, avšak zároveň je výrazně obohacuje o památky cyrilometodějského kultu spjaté s Čechami.

Výstava je členěna do devíti základních oddílů: 1. Začátky křesťanství na Velké Moravě, 2. Byzantská misie na Velké Moravě, 3. Slovanská církev na Velké Moravě, 4. Církevní architektura Velké Moravy, 5. Staroslověnské písemnictví cyrilometodějské, 6. Hrob a relikvie, 7. Cyrilometodějská tradice v sídle metropolitů: Olomouc a Praha, 8. Cyrilometodějské dědictví a poutní tradice: Velehrad a Stará Boleslav, 9. Cyrilometodějská tradice v hmotné kultuře českých zemí.

Těchto devět základních oddílů, uvozených doprovodnými texty, přehledně člení rozmanitý expoziční soubor, který čítá více než 250 děl. Nechybí mezi nimi archeologické nálezy, památky sochařství, malířství, knižní kultury, uměleckého řemesla, písemnictví, architektury. Rozsahem se jedná o jednu největších výstav k cyrilometodějské tématice.

Úvodní oddíly jsou věnovány historickým reáliím a hmotné kultuře Velké Moravy před a v době působení cyrilometodějské misie. Výběr exponátů byl veden snahou přiblížit stručně avšak komplexně charakter hmotné kultury Velké Moravy v 9. století; vystaveny jsou však i předměty datačně starší, nicméně související s ústředním tématem.

Návštěvník se prostřednictvím několika desítek exponátů setkává s artefakty dokládajícími nejen hmotnou kulturu velkomoravských elit, ale zejména dokladů postupné christianizace a rozvoje křesťanství v době cyrilometodějské misie.

Vystavený soubor artefaktů Moravského zemského muzea, Archeologického ústavu AV ČR v.v. i. v Brně a dalších zapůjčitelů uceleně presentuje výsledky více než půlstoletí trvajících výzkumů specialistů zabývajících se problematikou Velké Moravy. Vzácnými archeologickými nálezy a modely mikulčických a veligradských staveb (Staré Město a Uherské Hradiště) je zastoupena rovněž církevní architektura Velké Moravy.

Na tento oddíl navazuje část věnovaná staroslověnskému cyrilometodějskému  písemnictví. Díky vstřícné spolupráci s knihovou Národního muzea návštěvníci mohou shlédnout v originále i řadu vzácných rukopisů pocházejících z 13. - 14. století (Strumický (Makedonský) apoštol, Turský zlomek, Emauzský zlomek ad.).

Dále následuje oddíl věnovaný úctě k relikviím se vzácnými relikviáři s ostatky sv. Cyrila a Metoděje, díky zápůjčkám z církevního majetku jsou poprvé společně vystaveny barokní a novogotické relikviářové schrány, ukrývající dle barokní tradice ostatky sv. Cyrila a Metoděje.

Téma, z podtitulu výstavy charakterizované pojmem tradice, zastupují díla dokládající cyrilometodějskou úctu v hmotné kultuře českých zemí od středověku po současnost. Tato početně nejrozsáhlejší část výstavy přináší kromě jiného i bližší pohled na povahu cyrilometodějského kultu v sídle moravských a českých metropolitů - Olomouci a Praze a prezentuje významné památky spjaté s poutní tradicí na Velehradě a Staré Boleslavi.

Starou Boleslav spojuje se sv. Metodějem úcta k paládiu Země české. Význam památného Velehradu ilustrují díla spjatá s  cyrilometodějskými miléniovými oslavami a velehradskou poutní tradicí v 19. a 20. století (J. Matejko, A. R. Tchořová). V Olomouci a Praze byli svatí Cyril a Metoděj uctíváni nejen jako zemští patroni, ale také jako první metropolité.

Nejstaršími exponáty této části jsou středověké malby (Deska z Dubečka, Misál Johánka z Bludova) nejmladšími díla s cyrilometodějskou ikonografií spojená s realizací výzdoby sakrálních interiérů, veřejných budov a prostranství Olomouce a Prahy v 19. a 20. století, jakými byli např. výzdoba olomouckých svatyň (J. Köhler), pražské svatovítské katedrály (A. Mucha, F. Sequens), novostavby chrámu v Karlíně (J. Mánes, M. Pirner), Národního muzea (F. Ženíšek) či sousoší na Karlově mostě (K. Dvořák).

Výstavu uzavírá část mapující proměny cyrilometodějské ikonografie a její historické souvislosti v uměleckém řemesle, knižní kultuře, dobové grafice, numismatice a lidovém řemesle. Nedílnou součástí výstavy je i prohlídková trasa určená dětským návštěvníkům bohatě ilustrovaná kresbami M. Kubáta.

Kromě této aktivity, určené pro individuální prohlídky rodin s dětmi od mladšího školního věku i školní skupiny je v rámci výstavy připravena řada programů, organizovaných lektorským odd. NG v Praze. U příležitosti výstavy Národní galerie v Praze vydává průvodce výstavou (120 stran s bar. obr.) Průvodce pražskou výstavou navazuje na výstavní katalogy, vydávané k výše zmíněným výstavám v Brně a Olomouci.