zaujalo nás detailpraha: zajímavé dokumenty o dějinách malířství, sochařství a architektury na čt art a prima zoom

Praha: Zajímavé dokumenty o dějinách malířství, sochařství a architektury na ČT ART a PRIMA ZOOM

 

ČT art: Vermeer a jeho odkaz

středa 13. 2. 20:20

pátek 15. 2. po půlnoci 01:25

neděle 17. 2. po půlnoci 00:35

Znamenitý holandský malíř Johannes Vermeer (1632–1675), jehož obrazy prochází perlově rozptýlené denní světlo, klidná a vyvážená kompozice je často situovaná do uzavřených interiérů. Nepřehlédnutelným rysem jeho obrazů je také pečlivý smysl pro detail a vystižení kvality materiálů. Známo je pouze kolem čtyřiceti obrazů, vynikajících mistrně barevným a perspektivním zpracováním. Pracoval prý pomalu, jeho ideálem byla malířská dokonalost. Měl oblíbenou citronovou žluť a chladnou modř.

(informace ČT art)

 

TV Prima ZOOM: Civilizace a umění (6) První kontakty

sobota 9. 2. 22:05

úterý 12. 2. 13:45

Průmyslová revoluce se prvně projevila v Anglii. Jejím symbolem se stala továrna. A právě továrna se také záhy objevila na obraze Josepha Wrighta of Derby, který ji namaloval v roce 1796 na svůj obraz Arkwrightových mlýnů na bavlnu. Sám malíř byl člověkem, který byl hluboce stržen myšlenkami osvícenectví a průmyslové revoluce. Jeden z jeho pozdějších obrazů však už ukazuje poněkud hrůznou událost - skupina osob zkoumá, co udělá s živým ptákem pobyt ve vývěvě. Právě v tomto obraze se objevuje umělcova myšlenka, že za pokrok a vědu můžeme jako lidstvo zaplatit příliš vysokou cenu.

Léto 1798 se pro francouzské umělecké kruhy stalo dobou, kdy „Napoleon dovedl Francii ke zdroji civilizace“. Veřejnost tak označovala invazi Napoleonovy armády do Egypta. Samu armádu doprovázelo na jejím tažení velké množství vědců a učenců. Jejich hlavním cílem bylo zkoumání zbytků rozvalin dávné egyptské civilizace. Právě toto tažení mělo pak velký dopad na celosvětové umění a design.

Evropský pocit, že příjezd Evropanů znamená pokrok, však byl jen klamavý. To, že tomu tak není, velmi záhy dokázal nový umělecký směr, orientalismus, jehož hlavním představitelem byl Eugene Delacroix. Právě on přišel s prvními pokusy portrétování běžného života islámského světa. Jenže i orientalismus si tehdejší evropská a americká společnost přizpůsobila svým představám a snům. Na obrazech se objevovala zidealizovaná témata a sexuální sny.

V roce 1825 americký malíř Thomas Cole přišel se svými obrazy americké krajiny. Cole se v průmyslových městech tehdejší Ameriky dusil a jak to bylo možné, z nich utíkal. Cole objevil svůj ráj na zemi. Právě tento ráj, pohoří Catskill, se stal hlavním námětem jeho obrazové tvorby. Cole však nemaloval jen přírodu. V roce 1839 dostal zakázku namalovat svou představu vzestupu a pádu dávného impéria. Cole, který měl možnost zhlédnout antické rozvaliny dávného Říma, se úkolu zhostil sérií pěti obrazů. Ty byly veřejností velmi dobře přijaty. Právě na nich se objevuje Coleova víra v cykličnost dějin.

Jenže Ameriku ovládala myšlenka předurčení. Amerika věřila v obsazení celého kontinentu a v jeho industrializaci. Malířem, který je sice představitelem této myšlenky, ale který si ve své tvorbě předsevzal zobrazovat ty, jež jsou „odsouzeni k zániku“, byl George Catlin. Catlin ve svých dílech zaznamenával mizející indiánskou kulturu. Catlin namaloval stovky portrétů tehdejších indiánských domorodců. V jeho dílech se objevují i prvky tehdejšího domorodého umění. Právě toto umění však dnes přejali noví indiánští umělci, kteří pro něj hledají nové umělecké formy ztvárnění. Nejedná se jen ale o indiánské umění.

Domorodým maorským uměním se v devatenáctém století zabýval Bohumír (Gottfried) Lindauer. Tento Čech se vypravil na Nový Zéland a zde začal malovat tamější domorodé obyvatelstvo. Maoři však byli úplně jiní než nevzdělaní domorodci z jiných částí tehdejšího světa. Velmi rychle si vytvořili systém vyslanců, které posílali mezi nově příchozí. Díky nim se zaměřili na vzdělání a obchod. Vznikla tak kasta bohatých domorodců, kteří žili jaksi na pomezí obou kultur. Právě tito bohatí domorodci se záhy stali mecenáši samotného Lindauera. Dnes jsou motivy z Lindauerových obrazů vodítkem pro umělecké maorské tetování.

Umění devatenáctého století však prošlo revoluční přeměnou. Tu způsobil objev fotografie. I když v té době vznikla obava o vývoj malířství, byli to právě impresionisté, kteří dokázali skloubit vliv fotografie a malířství. Fotografické vidění reality jim totiž pomohlo objevit náplň svých obrazů. Tím byla myšlenka propojení světla a pocitů. Hlavním představitelem tohoto námětu je Claude Monet. V jeho dílech je zachyceno světlo, malířovy pocity a čas. Čas se stává součástí pocitů. Paul Gauguin se otočil ve svých dílech zády k zobrazování společnosti. Jeho tvorba z velké části vznikala daleko od civilizace, na Tahiti. Gauguin ve svých obrazech hledá nezkažený způsob života.

(Informace Prima ZOOM)

 


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru