Praha: Záslužná historická monografie Jan Zhořelecký - třetí syn Karla IV.

Nakladatelství Casablanca vydalo jako sedmý svazek řady „Korunní země v dějinách českého státu“ podnětnou monografii nazvanou „Jan Zhořelecký“ s podtitulem „Třetí syn Karla IV.“. Jejími autory jsou Lenka Bobková a Tomáš Velička ve spolupráci s Mladou Holou a Janem Zdichyncem.

Jak název publikace napovídá, věnují se její autoři jedné z pozapomenutých postav českých a středoevropských středověkých dějin, markraběti braniborskému a lužickému a vévodovi zhořeleckému Janovi (1370-1396) z rodu Lucemburků. Nejmladší syn Karla IV., který se narodil jeho poslední manželce Alžbětě Pomořanské, byl po mnoha staletí ve stínu svých „slavnějších“ bratrů Václava IV. a Zikmunda Lucemburského. Cílem knihy je nejen přiblížit jeho život, ale též jeho místo v lucemburské politice. Velká pozornost je rovněž věnována zhořeleckému vévodství, které „určil“ Janovi jeho otec jako dědictví a o němž panuje řada nepřesných představ.

Kniha je rozdělena do tří velkých oddílů. První oddíl, jehož autorkou je profesorka Lenka Bobková, přináší samotný životopis Jana Zhořeleckého. V úvodu přibližuje prameny, které jsou hlavním zdrojem informací o Janově životě (listiny, městské účty). Nejméně informací máme o jeho dětství, mnohem více informací je pak k dispozici od 80. a hlavně první poloviny devadesátých let 14. století, kdy se Jan Zhořelecký aktivně zapojoval nejen do rodové politiky Lucemburků. Autorka líčí jeho život chronologicky, navíc se více věnuje některým vybraným tématům, jako je kupř. Janův vztah k církvi.

Jan obdržel od Karla IV. titul vévody zhořeleckého, odtud Jan Zhořelecký, dále východní část Dolní Lužice a tzv. Novou marku z markrabství braniborského. Jednalo se o uměle vytvořené území, přesto tím Janův otec posílil dynasticko-lenní vazby uvnitř České koruny. Jan musel spolupracovat s ostatními členy své rodiny. Nejvíce si rozuměl se svým nevlastním bratrem Václavem IV., kterému pomohl v roce 1394 ze zajetí. Král ale k němu časem pojal nedůvěru, zejména pak ve chvílích, kdy se stal jeho zástupcem.

Druhý oddíl – Vládní praxe Jana Zhořeleckého – je rozdělen do celkem čtyř částí. Nejprve je pozornost věnována fungování Janova nevelkého dvora. Představeny jsou i některé významné osobnosti (světské i duchovní) dvora a vévodské kanceláře, jejímuž fungování je zasvěcena celá kapitola. S kanceláří pak souvisí dochované listiny a další písemnosti, které mají významnou vypovídací hodnotu. Nejen z jejich informací byl pak sestaven vévodův itinerář, který vypovídá o jeho pohyblivosti, která byla pro Lucemburky pověstná. V posledních letech se historici hodně věnují komunikaci ve středověku. V knize je jako komunikační centrum představen Zhořelec, z něhož se do všech světových stran vydávala různá poselstva. Nejvíce informací pak poskytují dochované městské účty. Stať je zároveň zajímavým příspěvkem k tématu cestování ve středověku.

Autorem závěrečného, třetího oddílu je Jan Zdichynec, jenž navázal na svou dřívější stať „Druhý život Jana Zhořeleckého? Obraz vévody a jeho vévodství v historiografii 16. až 19. století“ (HOP 7, 2015). Autor přibližuje Janův „druhý“ život, tak jak nám jej zpřístupnili historici píšící o dějinách Zhořelce nebo Horní Lužice. Nechybí ani přehled stop, které Jan Zhořelecký zanechal v českém dějepisectví 16. až 19. věku.

Jan Zhořelecký je celkově prezentován jako muž, který se již v mládí stal aktérem řady politických událostí, zprostředkovával různá jednání a hlavně se snažil pomáhat svému bratrovi, římskému a českému králi Václavu IV. Velká pozornost je dána též velice komplikovaným vztahům uvnitř lucemburského rodu, kde vedle sebe stanulo hned několik ambiciózních mužů, mezi nimiž vynikali hlavně uherský král Zikmund a moravský markrabě Jošt. Zhořelecký vévoda Jan byl rovněž výkonným politikem, jenž byl neustále v pohybu. Bohužel nemohl naplno prokázat své schopnosti, protože zemřel za velice podezřelých okolností ve věku 25 let v klášteře Neuzelle. I proto asi navždy zůstane ve stínu významnějších synů římského císaře a českého krále Karla IV.

Nedílnou součástí textu je zajímavý černobílý obrazový doprovod (fotografie, mapy, grafy). Nechybí ani barevná obrazová příloha. V příloze za hlavními texty pak najdeme katalog dochovaných písemností vydaných Janem Zhořeleckým a převážně na jejich základě sestavený itinerář.

Vydání publikace „Jan Zhořelecký. Třetí syn Karla IV.“ je velice záslužným počinem. Zajímavá monografie doplňuje zejména naše poznání o lucemburské vládě ve vedlejších zemích České koruny a zároveň předestírá řadu nových otázek, na které doposud česká historiografie nehledala odpovědi. Knihu můžeme bezpochyby vnímat i jako jeden z posledních příspěvků k sedmistému výročí narození Karla IV.

Marek Zágora

Lenka Bobková a Tomáš Velička, Jan Zhořelecký. Třetí syn Karla IV., Korunní země v dějinách českého státu VII., Casablanca, Praha 2016, 408 stran, doporučená cena 399 Kč

Obsah:

Úvodní slovo

I. ŽIVOTNÍ PŘÍBĚH JANA ZHOŘELECKÉHO (Lenka Bobková)

I.1 Lucemburk ztracený v dějinách

I.2 Zrod vévodství

Dědictví pro nejmladšího syna

Nástupnický řád a ustavení panství Jana Zhořeleckého¨

Janova zhořelecká rezidence

I.3 Skutečným vládcem

Vstup do dospělosti (1384-1388)

Lucemburské intermezzo

Janova svatba a manželství

Převzetí Nové marky

Zhořelec pro vévodu, vévoda pro Zhořelec

I.4 Jan Zhořelecký a církev

Církevní nadace Jana Zhořeleckého

Zhořelečtí minorité versus zhořelecký farář

Janovy supliky ke kurii

Pouť do Wilsnacku

I.5 Jan Zhořelecký po boku Václava IV.

Bratři

Co s Novou markou?

Zajetí českého a římského krále roku 1394

Janova smrt a dědicové

II. VLÁDNÍ PRAXE JANA ZHOŘELECKÉHO

II.1 Dvůr Jana Zhořeleckého (Lenka Bobková)

II.2 Vévodská kancelář (Mlada Holá – Tomáš Velička)

Personální složení kanceláře

Listiny a další písemnosti spjaté s Janem Zhořeleckým

II.3 Itinerář vévody Jana (Tomáš Velička)

II.4 Zhořelec jako komunikační centrum (Tomáš Velička)

III. JAN ZHOŘELECKÝ V HISTORICKÉ PAMĚTI (Jan Zdichynec)

III.1 Východisko: Zhořelecká tradice

III.2 Perspektiva hornolužická

III.3 Pohled z Čech

Závěrem: místo Jana Zhořeleckého v dějinách České koruny

RÉSUMÉ

PŘÍLOHY

Internet:

http://www.kosmas.cz/knihy/220709/jan-zhorelecky.-treti-syn-karla-iv/