Praha: Zemřel profesor František Šmahel

V neděli 5. ledna 2025 zemřel ve věku 90 let světově uznávaný český medievista, profesor František Šmahel, jenž bezpochyby patřil mezi nejvýznamnější a nejvlivnější osobnosti nejen české historické vědy 20. a 21. století.

Proslul jako velký znalec období pozdního středověku a české reformace, především pak husitství. Věnoval se však také problematice humanismu, renesance a rané reformace ve střední Evropě, stejně jako dějinám středoevropských univerzit v čele s Univerzitou Karlovou. Za svůj badatelský a společenský přínos získal řadu ocenění. Byl mimo jiné nositelem státního vyznamenání Za zásluhy I. stupně, v roce 2013 obdržel Národní cenu vlády Česká hlava jako první vědec, který se věnoval humanitním vědám, a o čtyři roky později získal cenu Neuron za celoživotní přínos světové vědě.

Byl rovněž velice plodným autorem, který svými erudovanými a objevnými studiemi, podnětnými knihami, ale i celkově svým kritickým a interpretačním přístupem k pramenům a objevováním nových metodických přístupů inspiroval četné historiky a historičky několika generací.

Za jeho stěžejní dílo je právem považována několikasvazková „Husitská revoluce“, která se nedávno dočkala svého třetího, přepracovaného a doplněného dvousvazkového vydání, a to nemluvím o překladu do němčiny a polštiny. Jedná se vskutku o opus magnum, v jehož stínu pak zůstávají další, větší či menší profesorovy práce. Nedávno vydal Historický ústav AV ČR „Bibliografii vědeckých prací Františka Šmahela“, která čítá jen u tištěných textů kolem 1200 položek, a to ještě mnohé teprve čekají na své vydání.

Profesor František Šmahel byl pravidelným čtenářem našich stránek Stavitelé katedrál a vždy byl mile překvapen, jaký přehled o jeho práci máme. Zároveň byl velice potěšen, že jsme většinou byli prvními recenzenty jeho knih. (SK)

PS: Jedna osobní vzpomínka na závěr. V roce 2006 jsem dostal ke kulatým narozeninám nádhernou knihu profesora Františka Šmahela „Cesta Karla IV. do Francie 1377–1378“, která je jedinečným, reprezentativním výsledkem autorovy mnohaleté práce s písemnými, obrazovými i hmotnými prameny. I proto se později dočkala překladu do angličtiny. Jedná se o knihu, která mě v době svého vydání velice ovlivnila, a to natolik, že jsem začal středověk vnímat z mnoha nových úhlů pohledu a v mnohem širších souvislostech. Jsem rád, že jsem tuto skutečnost mohl panu profesorovi sdělit osobně, když jsme se potkali v lednu 2022 v Arcibiskupském paláci v Praze na prezentaci monumentální monografie „Parléřovský mýtus. Rod Parléřů – dílo a jeho ohlas“ Jiřího Kuthana. Pane profesore, ještě jednou Vám velice děkuji.

Marek Zágora