Praha: Životní osudy Oskara Kokoschky, malíře a světoobčana (nakladatelství Academia)

Pro každého, kdo v poslední době v kině viděl rakousko-německo-švýcarsko-český film Alma a Oskar (režie: Dieter Berner), se jistě s chutí pustí do četby nevelké, ale velmi zajímavé biografie malíře Oskara Kokoschky, kterou v českém překladu Vladimíra Čadského vydalo nakladatelství Academia.

Nenapsal ji historik umění, ale literární vědec Rüdiger Görner, původem z Německa a žijící od roku 1981 v Londýně. Görner se věnuje především kultuře na přelomu 19. a 20. století.

Nejde tedy o uměleckohistorickou monografii, ale o biografii. Görner moc neřeší začlenění Kokoschkova díla do výtvarné tradice nebo mezi velikány středoevropské exprese. Výjimkou jsou jen závěrečné úvahy o moderním portrétu a zajímavé srovnání s případem „oficiálního“ portrétu Churchilla, který vytvořil anglický malíř Graham Sutherland a který rodina státníka nedlouho poté spálila.

Autora zajímá především Kokoschkův život. Malíř rád cestoval, dlouho pobýval v Drážďanech, v Praze a v Londýně. Všude tam si hledal místa, kde by města viděl z nadhledu v širokém panoramatu s řekou Vltavou, Labem a Temží. Stal se originálním autorem expresivních vedut. Panoramatické pohledy na města a moderní portrét byly Kokoschkovými stěžejními tématy.

I seriózní biografie nabízí četná pikantní místa. Malíř miloval ženy. Bez nich si nedovedl život představit. Velká pozornost je věnována v knize osudové lásce k Almě Mahlerové, vdově po hudebním skladateli Gustavu Mahlerovi. Malíř, o sedm let mladší, zahořel k Almě obrovskou láskou, která trvala dva a půl roku.

Stala se pro něj démonickým archetypem ženy. Vztah skončil tragicky. Ona ve svých pamětech tvrdila, že trpěla jeho žárlivostí a panovačností a že ji hlídal jako zajatkyni a nedovolil jí stýkat se s jinými lidmi. Navíc nenáviděl vše, co nějak souviselo s jejím zesnulým manželem. Vše skončilo, když Alma řekla své ano architektu Walteru Gropiovi, zakladateli slavného Bauhausu.

Kokoschka trvale udržoval osobní i písemný styk s několika přítelkyněmi, Görner připomíná, že v dopisech je nejednou žádal, aby mu poslaly své akty. Možná jako inspiraci.

S Almou souvisel i vznik mistrovského Kokoschkova díla Nevěsta větru, který je dnes v muzeu v Basileji. Detailní pozornost Görner věnoval loutce v životní velikosti, kterou si nechal po rozchodu s Almou vytvořit v dílně Hermíny Moosové. Měla připomínat bývalou milenku a Kokoschka s ní krátce žil téměř jako se skutečnou partnerkou.

Görner hodně využívá paměti a dopisy, které často obsáhle cituje. Ale vychází i z jiných zdrojů. Přináší svědectví i těch, o kterých se malíř ve svých textech nezmiňuje.

Pozorně sleduje vazby Kokoschky na Prahu, kde prožil několik let a kde si našel i svoji životní družku Oldu, mladou studentku práv. Oskarův dědeček Václav Kokoschka, který byl zlatníkem, vlastnil kdysi v Praze dům U Ježíška ve Spálené ulici. Scházeli se u něj Bedřich (v knize omylem František) Smetana a Antonín Dvořák.

Za pobytu v Praze, kdy jako antifašista musel opustit Rakousko, Kokoschka maloval i expresionistický portrét prezidenta Masaryka. Dělilo je od sebe 36 let, přesto našli společnou řeč. Görner zdůrazňuje, že malíř byl fascinován také českou minulostí, zejména historickou postavou Jana Amose Komenského, který byl pro něj celoživotním vzorem.

Zajímavé detaily přináší Görner k londýnskému exilu Kokoschky. Malíř se angažoval ve výstavě, která měla být odpovědí na Hitlerovu přehlídku Zvrhlé umění, kam byl nacisty jako expresionista zařazen.

Zajímavé je, že tvrdil, že „uprchlíci v Anglii mají méně práv než psi a kočky“, a ještě zajímavější je konstatování, že jeho žádost o vycestování do Spojených států americký konzul v Londýně zamítl. Za to portrétoval sovětského velvyslance. Po válce patřil k odpůrcům vyhnání sudetských Němců z Československa.

Knížka není rozsáhlá počten stran, ale nabitá mnoha fakty, z nichž některé budou pro českého čtenáře možná překvapením. Kokoschka se politicky angažoval, aniž by patřil k levici nebo pravici. Jeho programem byl humanismus a odkaz Komenského. Značné výhrady měl k abstraktnímu poválečnému umění, kde dokonce neoceňoval ani jeho dekorativní hodnoty.

Kniha je určena nejširšímu publiku. Nicméně ke knize si zájemce musí vzít k ruce i tradiční monografii Kokoschky, protože Görnerova biografie je prosta všech fotografií a uměleckých reprodukcí. Biografie pro čtenáře doplňuje katalog pražské Národní galerie Oskar Kokoschka a pražská kulturní scéna z roku 2015 a také český překlad Kokoschkovy knihy Můj život, který vyšel v roce 2000.

Peter Kováč

Görner Rüdiger, Oskar Kokoschka. Umělec století, nakladatelství Academia, 356 stran, Praha 2023, bežná cena 465 Kč, ISBN 978-80-200-3284-3

Internet:

https://www.academia.cz/oskar-kokoschka-umelec-stoleti--goerner-ruediger--academia--2023