knižní novinky detailpraha: životopis české královny žofie bavorské (vyšehrad)

Praha: Životopis české královny Žofie Bavorské (Vyšehrad)

Nakladatelství Vyšehrad vydalo jako šestadvacátý svazek své řady Velké postavy českých dějin životopis Žofie Bavorské, druhé manželky římského a českého krále Václava IV. z rodu Lucemburků. Autorkou biografie nazvané „Česká královna Žofie. Ve znamení kalicha a kříže“ je Božena Kopičková, která pro stejnou edici napsala již dříve životopis české královny Elišky Přemyslovny (Eliška Přemyslovna. Královna česká, 2003, 2. vydání 2008).

Zcela poprvé je v české historiografii věnována větší pozornost životu a působení české královny Žofie Bavorské (1376-1428), jejíž jméno bylo a je občas zmiňováno jen v souvislostech s jejím manželem, králem Václavem IV. Dá se dokonce konstatovat, že Žofie z rodu bavorských Wittelsbachů byla téměř zapomenuta. V české historiografii jí byla věnována minimální pozornost, v bavorské pak upadla zcela do zapomnění. Žofii „objevil“ pro naši historiografii až F. M. Bartoš ve 30. letech minulého století, kdy narazil na její dopisy z let 1422-1427, které si vyměňovala se svými bratry, vévody Arnoštem a Vilémem. Právě na jejich základě „zrekonstruovala“ autorka poslední roky královnina života, které byly plné smutku a relativní chudoby.

Autorka líčí Žofiin život chronologicky a na základě posledních výsledků bádání. Druhá manželka Václava IV. byla dcerou bavorského vévody Jana II. a Kateřiny Gorické a mimo jiné byla neteří Václavovy první manželky Johany Bavorské. Král si vybral svou nastávající pravděpodobně podle jejího vzhledu, prý byla velice krásná, takže můžeme zcela vyloučit, že by se jednalo o politicky motivovaný sňatek.

Božena Kopičková ukazuje, že vztah krále a královny byl, minimálně po jistou dobu, velice pevný a šťastný. Žofie byla králi velkou oporou a zůstala při něm i v nejtěžších chvílích, např. v dobách jeho zajetí. Je více než zřejmé, že ji Václav miloval a velice si jí vážil. Bylo to dáno i tím, že měli společné duchovní i umělecké zájmy, a oba se rádi obklopovali luxusem. Oba byli ještě navíc velice vzdělaní, což se rovněž odráželo v jejich vztahu. Bohužel jejich manželství zůstalo bezdětné.

I když je období Václavovy vlády často srovnáváno s obdobím Karla IV. a prezentováno jako doba úpadku, je pravdou, že Václav IV. navazoval hlavně v oblasti kultury a umění na svého otce, jen k tomu užíval jiných prostředků. Královna Žofie mu pak byla velice nápomocna.

Na přelomu 14. a 15. století došlo k mnoha dramatickým událostem, které ovlivnily nejen králův, ale i Žofiin život, který se po Václavově boku začal postupně proměňovat. Král stíhán politickými neúspěchy, chorobami i láskou k alkoholu se začal královně pomalu vzdalovat.

Pro neshody s pražským arcibiskupem Janem z Jenštejna, nemohla být hned po sňatku v roce 1389 korunována českou královnou, a proto k její korunovaci došlo až v roce 1400. Zúčastnili se jí téměř všichni žijící Lucemburkové, české panstvo i zástupci pražských měst. Jediný, kdo z Lucemburků chyběl, byl její manžel Václav IV., jenž v té době prožíval hlubokou politickou krizi. Královna se následně ujala věnných statků a stala se mecenášskou četných staveb, které nechávala budovat hlavně ve svých městech.

Žofie Bavorská, která si sama nechala říkat Eufemia, proslula jako obdivovatelka mistra Jana Husa, na jehož kázání chodila od roku 1402 do Betlémské kaple. Stala se nejen jeho podporovatelkou, ale i zastánkyní celého reformního hnutí, což se odrazilo mimo jiné i v Husových listech z Kostnice. Právě jejímu vztahu k husitství je zasvěcena část nazvaná „Královna mezi křížem a kalichem“.

Po upálení mistra Jana Husa a Jeronýma Pražského v Kostnici si katolíci stěžovali u papeže na královnu, že chce spolu s husity rozvrátit zemi. Tyto pomluvy byly spíše než útokem na Žofii útokem na samotného krále. Žofie se přikláněla k reformním myšlenkám a v zahraničí ji dokonce považovali za patronku českého kacířství. K jejímu vztahu k husitství se dokonce kriticky vyjádřil nový, v Kostnici zvolený papež Martin V. Nakonec se v roce 1419 musela podřídit výroku papežského nuncia a s husitstvím se rozejít.

Autorka přibližuje nejen královnin život, ale i její dobu. Velkou pozornost věnuje též organizaci a fungování jejího dvora. Můžeme se tak blíže seznámit s výraznými osobnostmi její doby, z nichž některé měly vliv i na samotného krále.

Po smrti svého manžela v srpnu 1419 jí její švagr Zikmund Lucemburský svěřil správu Českého království, ale po čtyřech měsících se tohoto úřadu vzdala. Po roce 1421 postupně odešla z Čech na Moravu a nakonec přesídlila do Prešpurku (Bratislavy), kde v docela nuzných podmínkách a bez jakéhokoliv politického vlivu strávila zbytek života. Až do konce svého života byla na Zikmundovi závislá. Zemřela 4. listopadu 1428 a byla pohřbena v chrámu sv. Martina.

Text je doplněn potřebným poznámkovým aparátem a černobílým obrazovým doprovodem. Součástí je i barevná obrazová příloha. Je škoda, že se nám do současnosti nedochovalo žádné dobové vyobrazení královny, o němž bychom mohli s větší jistotou prohlásit, že tak mohla Žofie Bavorská opravdu vypadat. Je tomu tak, i když máme k dispozici její vyobrazení v Bibli Václava IV. nebo údajné vypodobnění v Modlitební knize Václava IV.

Božena Kopičková napsala velice čtivou a objevnou monografii, která je svým způsobem i částečnou obhajobou římského a českého krále Václava IV., od jehož smrti uplyne v příštím roce rovných šest set let. Královnu Žofii Bavorskou pak představila jako výraznou a vlivnou osobnost, která nezůstávala jen ve stínu svého manžela, ale aktivně se podílela i na společenském a politickém dění a sehrála významnou roli v období raného husitství, kdy podporovala Jana Husa.

 

Marek Zágora

 

Božena Kopičková, Česká královna Žofie. Ve znamení kalicha a kříže, Vyšehrad, Praha 2018, 312 stran, doporučená cena 348 Kč

 

Obsah:

Úvodem

I. Princezna Žofie křtěná vodou Isaru (V kruhu blízkých příbuzných – Wittelsbachů)

II. Královna Žofie věrně po boku manžela Václava IV. na veřejnosti …

Před sňatkem

Od sňatku do korunovace

Intermezzo: Slavnost korunovace

Od korunovace do vydání tzv. Dekretu kutnohorského

Bezdětnost

… a i v soukromí

Negativní obraz krále načrtnutý v prostředí nepřátel a retušovaný jasnějšími barvami reality

Vyzařování cituplného manželského vztahu ze soukromí do veřejného prostoru

Spojeni společnými duchovními a kulturními zájmy

Václavova podpora kulturních snah manželky Žofie

Dvorská zábava Václava IV. a Žofie

III. Ve službách a v přízni královny (Dvořané královnina dvora a jeho organizace)

IV. Za horizontem Čech a zemí Koruny české

V. Od blahobytu k chudobě

VI. Královna mezi křížem a kalichem

VII. Smutný vdovský úděl české královny Žofie

První „putovní“ období v emigraci

Druhé období emigrace

Třetí období emigrace v zrcadle Žofiiny korespondence s bratry Arnoštem a Vilémem

Královna Žofie v Bratislavě ve společnosti dvořanů, přátel a přidělených pomocníků

Závěrem

 

Internet:

http://www.ivysehrad.cz/kniha/ceska-kralovna-zofie/


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru