Praha: Životopis Jana Lucemburského profesorky Lenky Bobkové (Vyšehrad)

Nakladatelství Vyšehrad vydalo jako sedmadvacátý svazek své řady Velké postavy českých dějin knihu „Jan Lucemburský. Otec slavného syna“, dlouho očekávanou biografii českého krále Jana profesorky Lenky Bobkové, která se desátým českým králem zabývala již dříve, zejména pak při psaní čtvrtého svazku „Velkých dějin zemí Koruny české“ (IV.a), který vyšel v roce 2003.

Z dostupných životopisů Jana Lucemburského mají čeští čtenáři k dispozici dvě starší práce Jiřího Spěváčka: populárněji laděnou práci „Král diplomat. Jan Lucemburský 1296-1346“ z roku 1982 a obsáhlejší životopis nazvaný „Jan Lucemburský a jeho doba (1296-1346)“ s podtitulem „K prvnímu vstupu českých zemí do svazku se západní Evropou“, který vyšel o dvanáct let později. Před nedávnem se pak všem zájemcům dostal do rukou překlad královy biografie z pera polského historika a velkého znalce českých pozdně středověkých dějin Wojciecha Iwańczaka, kterou vydalo nakladatelství Argo pod názvem „Jan Lucemburský. Dějiny bouřlivého života a hrdinné smrti českého krále a lucemburského hraběte v jednadvaceti obrazech“ (2018).

Janu Lucemburskému je v posledních pětadvaceti letech věnována mnohem větší pozornost, než tomu bylo dříve. Kupř. na přelomu let 2010 a 2011 mu byly u příležitosti sedmistého výročí nástupu Lucemburků na český trůn a Janovy korunovace věnovány hned dvě velké výstavy: „Královský sňatek. Eliška Přemyslovna a Jan Lucemburský - 1310“ v domě U Kamenného zvonu v Praze a „Král, který létal. Moravsko-slezské pomezí v kontextu středoevropského prostoru doby Jana Lucemburského“ v Ostravském muzeu. K oběma výstavám vyšly monumentální doprovodné publikace s katalogovými hesly.

Nejen výše uvedené výstavní projekty způsobily změnu pohledu na život, vládu a dobu Jana Lucemburského, který stále patří ke kontroverzním postavám českého středověku. Dlouho byl názor na prvního Lucemburka na českém trůně ovlivněn soudobými svědectvími, především pak Zbraslavskou kronikou. Již od středověku byl Jan prezentován jako král cizinec, jenž využíval České království jako zdroj financí k uskutečňování svých politických plánů a různých dobrodružství. Na tomto vnímání se dlouho nic nezměnilo. I pro historika Josefa Šustu byl Jan Lucemburský králem cizincem, pro Jiřího Spěváčka pak králem diplomatem, jenž neměl pro české zájmy příliš mnoho pochopení.

Není jednoduché napsat životopis panovníka, který je již dlouho vnímán tak kontroverzně. Autorka se pokusila představit Jana nezaujatě, s jeho silnými i slabými stránkami, jako člověka z masa a kostí. Novou kritickou biografii by si ale určitě zasloužili všichni u nás vládnoucí Lucemburkové. Lenka Bobková svou prací tak učinila první krok, který snad bude časem následován.

Autorka postupuje částečně chronologicky, částečně tematicky. Pokusila se vytvořit barvitý obraz života a vlády Jana Lucemburského, kterého bychom měli začít vnímat jako velice schopného evropského panovníka a diplomata, jenž byl významnou a vlivnou osobností své doby. Byl králem, který v mnoha ohledech položil základy budoucí vlády svého syna, římského císaře a českého krále Karla IV. Král Jan položil základy lucemburské vlády s hlavním důrazem na dynastii. Bezpochyby byl i velice ambiciózním vládcem, jenž dlouhá léta pomýšlel dokonce na korunu římského krále a císaře.

Text je rozvržen do celkem osmi větších částí, které jsou pak děleny na jednotlivé kapitoly. První tři části jsou koncipovány čistě chronologicky od vstupu Lucemburků na historickou scénu až po Janovu druhou výpravu na Litvu v roce 1337. Autorka přibližuje všechny klíčově okamžiky králova života i jeho vlády.

Velice přínosné jsou tři následující tematické oddíly. Hned první z nich je zasvěcen Janově rodině a jeho dynastickým plánům, které se později odrazily i v úspěšné sňatkové politice jeho syna Karla IV. Z Janových manželek byla a je stále mnohem větší pozornost věnována jeho první choti Elišce Přemyslovně, která byla skutečnou dědičkou Českého království. Je ale dobře, že autorka věnovala větší prostor i Janově druhé manželce Beatrice Bourbonské, matce jeho třetího syna Václava Lucemburského. Část o rodině je navíc obohacena o pasáže, které přibližují život dětí na panovnickém dvoře. Největší důraz je ale kladen na Janovu sňatkovou politiku, která je spjata nejen s jeho vlastními dětmi, ale i sourozenci.

Jan je zároveň představen jako otec. Lenka Bobková si všímá především jeho vztahu ke Karlovi, o němž se již dlouho vedou diskuse. Vztahy mezi nimi byly bezpochyby napjaté, ale nikdy nepřerostly v žádný velký konflikt. Naopak v těžkých nebo důležitých okamžicích dokázali jeden podpořit druhého.

Jan Lucemburský postupně vybudoval mocné rodové teritorium, které pak mohl dále rozšířit Karel IV. Často se zapomíná, že Jan připojil Chebsko, Horní Lužici a převážnou část Slezska. Naopak se většinou zdůrazňují jeho neúspěchy, hlavně jeho italské dobrodružství z počátku 30. let 14. století. Králově převážně úspěšné mocensko-teritoriální politice je věnován samostatný oddíl.

Autorka se věnuje i fungování královského dvora a stylu Janovy vlády. Desátý český král je postupně představen v mnoha „rolích“, jako hospodář, finančník, mecenáš a zakladatel. Především jako hospodář byl kritizován již svými současníky, kterým se nelíbily jeho finanční požadavky vůči klášterům nebo jeho přístup k městům. Dnes už ale víme, že např. Janova politika vůči městům vedla časem k jejich posílení a následnému politickému vzestupu.

V první polovině 14. věku prošlo České království i výraznou kulturní proměnou, která byla spjata zejména s „příchodem“ západní kultury, která ovlivnila tehdejší českou společnost. Bohužel máme o této proměně jen částečné informace, což je dáno i tím, že se do současnosti dochoval jen fragment výtvarných a literárních děl.

Předposlední oddíl – Slepý král – je koncipován převážně chronologicky, ale částečně i tematicky, když je jedna z kapitol věnována Janově fyzické podobě. Autorka přibližuje poslední roky králova života, které strávil úplně slepý, což se určitě podepsalo i na jeho psychice. Přesto stále zůstal aktivním politikem, který nakonec podpořil i volbu svého nejstaršího syna Karla protikrálem v Říši. Vrcholem je pak podrobné vylíčení bitvy u Kresčaku, v níž uznávaný rytíř Jan Lucemburský padl.

Obsah osmého, závěrečného oddílu se ve většině životopisů klade spíše na začátek. Profesorka Bobková přibližuje přehledně, ale ne vyčerpávajícím způsobem vývoj pohledu na osobnost Jana Lucemburského od dob jeho současníků až po 21. století. Navíc zařadila i lucemburský pohled na krále, který je v zahraničí známý jako Jan Český, případně Jan Slepý. Jasně ukazuje, že „každá doba ho viděla jinak“.

Součástí erudovaného textu je bohatý černobílý obrazový doprovod, nechybí ani menší barevná obrazová příloha. Přímo pro knihu bylo vytvořeno i několik nových map.

Nejnovější životopis Jana Lucemburského představuje českého krále jako velice schopného a ve své době uznávaného vladaře, jenž pozvedl prestiž Českého království. Zároveň rozšířil území, jemuž vládl, a položil základy budoucí úspěšné vlády svého syna Karla IV. Zásluhou profesorky Bobkové pak vystupuje český král Jan alespoň na chvilku z Karlova stínu.

 

Marek Zágora

 

Lenka Bobková, Jan Lucemburský. Otec slavného syna, Vyšehrad, Praha 2018, 600 stran, doporučená cena 599 Kč

 

Obsah:

Několik slov úvodem

I. Kdo je hoden českého trůnu?

Léta hledání, nerozhodnosti a sporů

Cesta lucemburských hrabat k moci a slávě

Narození Jana Lucemburského

Svatá říše římská a Francouzské království na počátku 14. století

Lucemburský hrabě Jindřich VII. římským králem

Cesta mladého lucemburského hraběte k českému trůnu

Svatba

Římská jízda Jindřicha VII.

II. Mladý král na českém trůně

Vstříc českým hranicím

Inaugurační diplomy

Národ, jazyk, země

Korunovace Jana a Elišky

Počátky Janovy vlády

Dvojí volba v roce 1314

Odměna pro Jana Lucemburského

Osamocený král v neklidném království

Domažlické smlouvy a jejich důsledky

Dohra a důsledky

Pražské biskupství bez biskupa

Dospělý král

III. Jan Lucemburský ve víru evropské politiky

Na jedné lodi s Ludvíkem Bavorem (1314-1322)

Pod křídly Francie (1323-13330)

Ludvík Bavor císařem

Janův italský sen

Diplomatická mezihra

Rozpad italské signorie

Král Jan v Lucembursku a kralevic Karel v Čechách

Mezi císařem a francouzským králem

Korutansko-tyrolské dědictví

Okolnosti lenní přísahy krále Jana císaři Ludvíkovi

Jan Lucemburský a papežská kurie

Křížové výpravy krále Jana na Litvu ve spektru jeho polské politiky

Panovnické kongresy v Trenčíně a Visegrádu

Kazimírova ratifikace práv českého krále na Slezsko a druhá Janova litevská výprava

IV. Rodina a dynastické plány krále Jana

Dvě manželství krále Jana

Hrdá, milující i trpící královna Eliška Přemyslovna

Beatrice Bourbonská, nechtěná cizinka na pražském dvoře

Dítě na panovnickém dvoře

Zásnuby a sňatky lucemburských princezen

Nevěsty pro syny Jana Lucemburského

Václav Lucemburský

Jan a Karel, spolu i proti sobě

V. Mocensko-teritoriální ambice krále Jana

Chebsko a klášter Waldsassen

Plavensko

Budyšínsko a Zhořelecko

Slezská knížectví v zorném úhlu českých králů

Spor krále Jana s vratislavským biskupem Nankerem

Cesta k namyslovskému míru

Upevnění a rozšíření držav lucemburského hraběte

VI. Vládní styl a reprezentace Jana Lucemburského

Dvě domény krále Jana a jeho dvůr

Král ve svých rezidencích i na cestách

Špatný hospodář v Českém království?

Jan Lucemburský a města Českého království

Janova finanční politika v lucemburském hrabství

Jan jako mecenáš církve v Českém království

Janovy donace v Lucembursku

Kulturní proměny v Českém království v 1. polovině 14. století

VII. Slepý král

Nešťastný rok 1340

Podoba krále Jana

Závěť krále Jana

Váhání a hledání cesty k volbě protikrále v říši

Třetí křížová výprava krále Jana, prolog k boji Lucemburků o říšský trůn

Volba

Poslední rytířský boj českého krále Jana

Pouť ostatků krále Jana

VIII. Mezi hrdinou a lehkomyslným králem

Král rytíř i cizinec v dobové literatuře

Král Jan v české humanistické historiografii

Dva příklady z pobělohorského barokního dějepisectví

Král Jan v první monografii o Karlu IV.

Král Jan v české národní historiografii 19. století

Lucemburkové v českém dějepisectví 20. století

Lucemburský pohled

Závěr: ztracený příběh

 

Internet:

http://www.ivysehrad.cz/kniha/jan-lucembursky/