Praha: Zrcadlo Čechů. Kosmova kronika a české dějiny – doprovodná publikace s katalogem k výstavě Kosmas 900 (Národní knihovna ČR)

V říjnu 2025 jsme si připomněli 900. výročí smrti jedné z nejvýznamnějších osobností českých dějin raného středověku, děkana pražské kapituly a kronikáře Kosmy, autora proslulé „Kroniky Čechů“, která se mimochodem u příležitosti kulatého jubilea dočkala svého nového, moderního překladu do češtiny (Kosmas, Kronika Čechů, 130. svazek edice Česká knižnice, Praha – Brno 2025). Autorem překladu je Ondřej Koupil z Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky.

Významné výročí nejvíce připomínaly akce, které připravila Národní knihovna České republiky. Ta při této příležitosti vydala kolektivní monografii „Zrcadlo Čechů. Kosmova kronika a české dějiny“, která je zároveň doprovodnou publikací s katalogem k výstavě, resp. výstavám „Kosmas 900“, které byly k vidění v Galerii Klementinum a v Zrcadlové kapli od 25. září do 23. října 2025. Širší veřejnost zaujala především výstava v Zrcadlové kapli nazvaná „Kosmas 900. Nejstarší rukopisy“, na níž byly soustředěny téměř všechny dochované středověké rukopisy Kosmovy kroniky, včetně vzácného Lipského rukopisu s jediným dochovaným vyobrazením autora.

Publikace vznikla v rámci výstavního projektu „KOSMAS 900“ a lze ji rozdělit na dvě části. První, rozsáhlejší přináší studie, které jsou jakýmsi úvodem k druhé části, kterou tvoří katalog. Jednotlivé odborné texty byly napsány v rámci autorského kolektivu jako součást hledání odpovědí na řadu otázek spojených s osobností prvního českého letopisce a jeho slavnou kronikou. Statě se následně staly východiskem pro koncepci výstav(y) a posloužily jako podklad pro zpřístupnění jejích hlavních témat návštěvníkům.

Studie, z nichž hned polovinu (čtyři) napsal profesor Martin Wihoda, autor jedné z posledních monografií věnovaných Kosmovi (Kosmas, Argo, Praha 2024), nabízejí různé pohledy na Kosmovu kroniku. Pohlížejí na ni jako na literární dílo, historický pramen, kulturní fenomén i předmět pozdější recepce. Výrazná pozornost je zaměřena na druhý život kroniky, a to od Kosmových pokračovatelů až po dobu moderní. Velký důraz je rovněž kladen na to, jak se časem měnilo nejen její čtení a interpretace, ale také její společenská role.

Velká pozornost je Kosmově kronice věnována jako historickému prameni a jejímu „vlivu“ v rámci novověké a „moderní“ historiografie. Profesor Wihoda pak pojednal o edicích a překladech „Kroniky Čechů“. Marek Fapšo zahrnul do své studie také Kosmův „odraz“ v učebnicích.

Kosmova kronika se stala velice inspirujícím dílem, což se projevilo ve větší míře např. ve výtvarném umění. Inspirace „Kronikou Čechů“ byla vskutku velká, o čemž svědčí mimo jiné také text Pavla Kordíka nazvaný „Kosmova Kronika Čechů a „devátá symfonie“ Miloslava Kabeláče“.

Pomyslnou hranici mezi úvodními texty a samotným katalogem tvoří přehled dochovaných rukopisů s textem Kosmovy kroniky. Jeho autoři – Michael Lužný a Tomáš Klimek – jej opatřili také výkladem, přesněji několika sondami do jejího rukopisného dochování.

Abych nezapomněl, také Tomáš Klimek je autorem monografie ke Kosmovu výročí. Národní knihovna ČR vloni vydala jeho práci „Živé příběhy zemřelých knížat. Kosmova kronika a ústní tradice“, v níž se autor zaměřil na vztah Kosmovy kroniky a světa mluveného slova.

Zpět ale k publikaci „Zrcadlo Čechů“. Samotný katalog prezentuje nejen „obrazové materiály“ a exponáty přímo z výstav/y, ale také další s tématem související „předměty“, jejichž prostřednictvím je Kosmovo dílo zasazeno do širšího kontextu. Katalog přináší celkem 116 hesel, která jsou tvořena základními informacemi o daném „předmětu“ a krátkým textem. Než katalogovým heslem jsou spíše „pouhým“ popiskem, který byl použit na výstavě. Je to škoda. Jednotlivé předměty by si určitě v rámci publikace zasloužily rozsáhlejší heslo s přehledem základní literatury. Alespoň že na konci publikace najdeme obsáhlý seznam pramenů a literatury.

Důležitou součástí každého hesla je samozřejmě kvalitní barevná fotografie. U nejvýznamnějších „exponátů“, především pak u dochovaných rukopisů s Kosmovým textem, jsou fotografie přes celou stranu.

Je dobře, že doprovodná publikace „Zrcadlo Čechů. Kosmova kronika a české dějiny“ vyšla. Autor slavné, latinsky psané „Kroniky Čechů“ si jak objevnou výstavu, resp. výstavy, tak i pěknou a zároveň podnětnou monografii určitě zasloužil.

Marek Zágora

Marek Fapšo – Lucie Heilandová – Tomáš Klimek – Pavel Kordík – Michael Lužný – Martin Wihoda, Zrcadlo Čechů. Kosmova kronika a české dějiny, Národní knihovna ČR, Praha 2025, 387 stran, doporučená cena 460 Kč

Obsah:

Martin Wihoda, Středověká kronika jako výklad světa

Martin Wihoda, Kosmova kronika a pojetí českých dějin

Tomáš Klimek, Kosmova kronika a ústní tradice

Martin Wihoda, Druhý život Kroniky Čechů v době předmoderní: Kosmovi pokračovatelé

Lucie Heilandová, Kosmova kronika a novověká historiografie

Martin Wihoda, Druhý život Kroniky Čechů v době moderní: Edice a překlady

Marek Fapšo, Druhý život Kosmovy kroniky v době moderní: Historiografie a učebnice

Pavel Kordík, Kosmova Kronika Čechů a „devátá symfonie“ Miloslava Kabeláče

Michael Lužný a Tomáš Klimek, Přehled dochovaných rukopisů s textem Kosmovy kroniky

Summary

Katalog

Prameny a literatura

Internet:

https://www.nkp.cz/o-knihovne/vydane-publikace/zrcadlo-cechu-kosmova-kronika-a-ceske-dejiny