Praha: Zvrhlé umění nebylo jen v nacistickém Německu, ale i u nás

Pojem zvrhlé umění je v dějinách umění 20. století spojen s nacistickou hrůzovládou v Německu. Fašisté takto označovali díla umělecké avantgardy, kterou považovali za bolševickou a židovskou. V Německu se mezi zvrhlé umělce dostali malíři, jako byli Max Beckmann, Marc Chagall, Vasilij Kandinskij, Paul Klee, Ernst Ludwig Kirchner, Oskar Kokoschka a Emil Nolde. Většinou šlo o nejvýznamnější představitele expresionismu, ale i abstrakce a surrealismu.

Aby německý národ nebyl na pochybách a věděl přesně, kdo je zdegenerovaný a co je vlastně zvrhlé umění, udělali nacisté v mnichovském Domě umění obrovskou výstavu, která měla vernisáž 19. července 1937 a otevřena měla být až do 30. srpna 1937. Pro velký zájem ji však organizátoři prodloužili o celý měsíc.

Zahájení se zúčastnil sám Adolf Hitler, který v mládí maloval realistické krajinky a neúspěšně se pokoušel dostat ve Vídni na výtvarnou akademii.

Vůdce tu prohlásil: „Díla zvrhlého umění jsou obludnými doklady nejhlubšího rozkladu našeho národa a kultury" a poté dodal: „Zvrhlé umění liberálního věku bylo židovským spiknutím proti německému duchu, proti německé krvi. Vyloučením všech rasových znaků, které povznášejí sebevědomí árijského člověka, udělalo toto umění z lidí dědičné idioty a mrzáky, a podporovalo tak bolševický útok na rodinu a zdraví lidu."

Pseudovědeckým argumentem pro taková prohlášení se staly i velmi seriózní výzkumy německých psychiatrů, kteří se zabývali uměním duševně nemocných, jež skutečně v mnohém připomnělo moderní tvorbu výtvarných profesionálů.

Na mnichovskou výstavu zvrhlého umění se celkem přišlo podívat přes dva milióny lidí, což je ohromující číslo a jde co do počtu diváků o nejnavštěvovanější výstavu v Evropě ve 20. století. Ani legendární poklady Tutanchamóna v Paříži nevidělo tolik lidí. Nikdo však nespočte, kdo do mnichovského Domu umění dorazil ze strachu a z povinnosti a kdo ze zájmu a zvědavosti.

Výstava v Mnichově nabídla přibližně 600 obrazů, soch, grafik, fotografií od 118 umělců. Vstup na ni byl volný, a pro děti byla zakázána. Výběr z exponátů pak putoval po mnoha městech celého Německa a Rakouska, od Vídně až po Hamburk.

Ředitelé říšských muzeí poté začali okamžitě odstraňovat moderní umění ze svých stálých expozic a přesunuli je do depozitáře. Na vše dohlížel ministr propagandy Joseph Goebbels. Odstraněno bylo na 16 tisíc uměleckých děl, některá byla zničena a velká část z nich byla přes Švýcarsko prodána do zahraničí.

Zajímavé však je, že pojem zvrhlé umění nevymyslel Hitler a jeho nejbližší. Dosti podobný termín sloužil už italským renesančním teoretikům k popsání doby úpadku, která nastala po antice a před zrozením renesance, a v 19. století se pak obdobný termín objevil u kritiků dekadentního umění, ale také naturalismu a symbolismu.

Mnichovská výstava Zvrhlé umění měla ohlas i v Čechách. Historik umění Pavel Kropáček, umučený později v Osvětimi, napsal do Volných směrů, že tu je zcela neprávem ostouzeno umění, které je skutečnou podstatou německého malířství. Exprese patřila k jeho tradici. Ostatně mnozí němečtí modernisté se dovolávali takových umělců, jako byl na rozhraní gotiky a renesance malíř Grünewald.

Ovšem našli se i ti, kteří u nás nadšeně podporovali nacisty v jejich nenávistné očistě kultury. V pražském týdeníku Rundschau, sympatizujícím s Konradem Henleinem, se čtenáři mohli dočíst, že výtvarné umění v Praze je celé prolezlé žido-bolševismem a že každý, kdo nestihl zajet do Mnichova na Zvrhlé umění, by se mohl podívat na výstavy spolku Mánes v Praze, aby pochopil, co je degenerované malířství.

V pražském Novém večerníku v roce 1940 vyšel článek, kde se dočteme: „Nepochybujeme o tom, že i u nás by výstava zvrhlého umění měla dostatek materiálu jako odstrašujícího příkladu. Zdravý a přirozený vkus občanstva nemůže být urážen donekonečna."

Nezůstalo jen u slovních výzev. Historik Milan Pech zcela nedávno objevil dva strojopisné seznamy, které se týkaly tzv. zvrhlých umělců v Čechách a na Moravě. Je to celkem deset stran hustě popsaných jmény i s přesnými adresami. Uveden tu je třeba Jan Bauch, Karel Černý, Emil Filla, Bohumil Kubišta, Zdeněk Kremlička, Kamil Lhoták, František Muzika, Zdeněk Sklenář, Václav Špála, Toyen, Karel Teige, František Tichý, Miroslav Troup, Adolf Zábranský či Jan Zrzavý.

Vše bylo vypracováno s německou důkladností, takže je i přesně rozčleněno, kdo je zcela zvrhlý umělec a kdo je jen částečně zvrhlý, kdo se malířství věnuje jako svému povolání a kdo má malování jen jako vedlejší pracovní činnosti.

Seznamy jsou psány německy, byly vypracovány 17. srpna 1944 a určeny pro protektorátní ministerstvo osvěty. Jeden je menší, se základním seznamem jmen, druhý je podrobnější a co do počtu výtvarníků mnohem obsáhlejší. Všichni výše uvedení tvůrci byli zařazeni mezi zvrhlé umělce, ale třeba Jiří Trnka, Ludmila Jiřincová nebo Bohumil Dvorský se dostali na seznam těch „jen" napůl zvrhlých.

V seznamech celkem figuruje více než sto výtvarníků. Milan Pech usilovně pátral po možném autorovi přehledu, ale přesně ho určit nejde. Ministerstvo využívalo jak svých úředníků, tak i externistů.
Čistka se uskutečnila na magistrátu města Prahy, kde byla z kanceláří odstraněna tzv. zvrhlá umělecká díla, a pokus o cenzuru - dodejme neúspěšný - se uskutečnil v Galerii hlavního města Prahy.

Blížil se ale konec okupace a nacistům prostě scházel čas na to, aby v české kultuře udělali ten svůj říšský pořádek. Takže zůstaly jen cáry úředních papírů, které jsou do 25. září součástí expozice výstavy Konec avantgardy?, která v Městské knihovně v Praze poprvé ve značném rozsahu mapuje české a moravské umění 40. let 20. století.

PhDr. Peter Kováč

Katalog výstavy:

Lenka Bydžovská, Vojtěch Lahoda, Milan Pech, Anna Pravdová, Hana Rousová a Lucie Zadražilová, Konec avantgardy, Od mnichovské dohody ke komunistickému převratu (České umění 1938-1948), nakladatel: Arbor vitae, Praha 2011, doporučená cena: 1490 korun.

K výstavě:

http://www.stavitele-katedral.cz/praha-konec-avantgardy-galerie-hlavniho-mesta-prahy-nabizi-unikatni-vystavu-o-ceskem-umeni-let-1938-1948/