ohlasy v médiích detailprof. phdr. františek dvořák

Prof. PhDr. František Dvořák

Chartres je po staletí inspirací (zamyšlení nad knihou)

Právo Salon - 22. 3. 2007

Královnou mezi katedrálami, uctívanou umělci i opěvovanou básníky, je katedrála Panny Marie v Chartres, kterou lze spatřit už od poloviny cesty z Paříže směrem na jihozápad, jak v podobě „královské koruny" ovládla okolní krajinu.

Zásluhou obsáhlé knihy historika umění Petera Kováče vstupuje nyní tato úžasná stavba do naší kultury jako uměleckohistorický objekt, zkoumaný se specifickou odborností, ale se zaměřením k výkladu jejích hodnot i historie a se zkušenostmi autora vstřícného vůči čtenářům.

Proč si ale vybral právě Chartres, když historicky významnější je korunovační katedrála v Remeši a popularitou je nejvíc ozdoben Chrám Matky Boží v Paříži, Victorem Hugem navíc zvěčnělý slavným románem?

Katedrála v Chartres proti nim zůstala do naší doby uchráněna ran dějin Francie, nezasáhla ji žádná revoluce ani drancování a navíc ji nepostihla ani péče památkářů 19. století, aby se zaskvěla ve své ideální podobě. Její dnešní působivost zůstala jako zázrakem nikým z vnějšku nenarušena a jenom čas se zapsal do neuvěřitelných 1800 soch spojených s katedrálou i s jejími jedinečně zachovanými 152 rozměrnými malovanými okny.

Peter Kováč v příloze komentuje na 130 knih tematicky zaměřených k poznání této stavby. Jeden z prvních autorů, kteří se pokusili popsat její konstrukci a zhodnotit její sklomalby, byl známý architekt ViolletleDuc proslulý svými odvážnými rekonstrukcemi gotických staveb. Z následovníků jeho dokumentačního díla snad největší obdiv vyvolal podrobný popis všech složek katedrály, které vytvořil obyčejný a skromný kostelník katedrály Étienne Houvet. Za práci věnovanou tomuto monumentu byl dokonce pozván na kongres historiků umění, uskutečněný za účasti nejvýznamnějších univerzitních profesorů. Ocenění jeho práce v Čechách svým žákům zprostředkoval i profesor Josef Cibulka.

Rodnou zemí katedrál je Francie 12. století, kde v kraji ohraničeném čtyřmi řekami, a proto zvaném Ile-de-France (Ostrov Francie), se sloučily všechny síly, jež vyzrály k položení základů kulturní velikosti národa, ovšem za silného uplatnění duchovní orientace lidu. Peter Kováč cituje jednoho opata, jak barvitě vylíčil „nadšení prostých věřících, kteří se sami zapřahali do vozů a s pokorou sváželi ze širokého okolí materiál k výstavbě nových věží Chartres". Z oblasti Ile-de-France vzešla tedy myšlenka sjednocení země zesilováním královské moci, souběžně se projevující stavbami monumentů zviditelňujících jedinečnost Francie před okolním světem. Vznikly tak velké gotické katedrály inspirující a fascinující lidi po celá staletí.

Snad nejvíc poctil jejich velkolepost vyjádřením svého osobního vztahu k nim sochař Auguste Rodin. Světový ohlas jeho díla i přínosu jeho tvorby k formování názoru na moderní pojetí plastiky způsobil, že jeho kniha o katedrálách z roku 1914 se zařadila mezi nejzávažnější teoretická díla výtvarných umělců všech dob. Máme ji přeloženou i do češtiny. Rodin katedrály pojímal jako živý organismus, sledoval jejich účinek souběžně s působením světla v jejich prostorách, dokonce vícekrát zůstával v katedrále i přes noc, aby viděl, jak se hrouží navečer do tmy a jak se ráno probouzí ke svému životu.

O té v Chartres tvrdil, že je nejkrásnější ze všech. Napsal: „Soulad a vyváženost stavby přesně odpovídá řádu přírody, vyplývají z obecně platných zákonů... Chtěl bych naučit lidi lásce k tomuto velkolepému umění, chtěl bych přispět k záchraně toho, co z něho zůstalo nepoškozeno, chtěl bych ochránit pro příští generace velké poučení minulostí, kterou přítomná doba neuznává."

Katedrála v Chartres se zapsala i do životopisů řady českých umělců a jejich teoretiků. Například profesor V. V. Štech v memoárech popisuje: „Vzpomínám si, jak jsme po letech jeli s Emilem Fillou vlakem do Chartres... Se soustředěným zájmem prohlížel okna a plastiky, rozebíral je moudře a jeho postřehy a pochopení jejich výtvarných příčin byly hluboké, hledal v nich podněty ke své práci..."

Podobně také Jan Bauch rád vzpomínal, jak ho malíř František Kupka vzal jednou společně s několika jinými českými studenty do Chartres, že si musejí důkladně prostudovat katedrálu a její výtvarná díla jako základ evropského umění. Později Jan Bauch napsal, co mu tenkrát katedrála vyprávěla o přísném smyslu gotických stavitelů pro poselství lidského řádu.

Kniha Petra Kováče o katedrále v Chartres tak logicky zapadá do mozaiky zájmu českých výtvarníků a historiků umění o tuto velkolepou stavbu francouzské gotiky.

Vznikla z autorova dlouholetého, specificky ke středověké kultuře zaměřeného studia, což také rozhodlo o tom, že jako jediný ze současných českých uměnovědců dostal i mimořádné povolení k výstupu do nepřístupných míst katedrály a k její fotografické dokumentaci také z vysokých ochozů a střechy.

Text je přitažlivý i tím, že je zjevným výsledkem víc než jen odborného studia, ale především autorova osobního zanícení pro tuto práci. Obrovským přínosem knihy je i překlad traktátů středověkých teologů o symbolice katedrály a zařazené eseje, které Petru Kováčovi ochotně poskytli nejrenomovanější mezinárodní znalci Chartres jako doplněk jeho vlastního textu.

 

Peter Kováč: Katedrála v Chartres Francouzské umění rané a vrcholné gotiky Stavitelé katedrál 1 S eseji předních evropských historiků umění Henryho Adamse, André Chédevilla a Johna Jamese a překlady středověkých traktátů o symbolice katedrály od Pierra de Roissy, Jakuba de Voragine a Guillauma Duranta. Eminent 2007 355 stran, 350 reprodukcí Doporučená cena 299 Kč

 


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru