Rakousko: Vermeerova Sláva malířství zůstává ve Vídni

Ředitelka vídeňského Uměleckohistorického muzea Sabine Haagová si oddechla: její sbírky nepřijdou o vzácného Vermeera! Komise pro restituci uměleckých děl rozhodla minulý týden, že rodina Černínů nedostane zpět obraz nazývaný Ateliér neboli Sláva malířství, což je jedno z nejuctívanějších děl holandského malířství 17. století.

Obraz Jana Vermeera van Delft koupil na začátku 19. století hrabě Jan Rudolf Černín z Chudenic. Dědic rodinného majetku Jaromír Černín ho v roce 1940 prodal nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi, který malířské umění Vermeera obdivoval. Právníci rodiny Černínů tvrdili, že prodej byl vynucený a že byl učiněný pod nátlakem.

Rakouská komise po prostudování všech dokumentů (část z nich se nachází i v českých archívech) dospěla k závěru, že Černín obraz Hitlerovi nabídl dobrovolně a že za něj dostal finanční hotovost, jaká se tehdy za Vermeera běžně platila. Nejsou proto důvody, aby byl obraz vydán.

Slávy malířství, která představuje umělce v ateliéru při malování, si sám Vermeer nesmírně cenil a nikdy malbu neprodal. Zřejmě mu v domě sloužila jako ukázka dokonalosti pro potenciální zákazníky.

Po jeho předčasné smrti se vdova, ač měla značné finanční potíže, neustále zdráhala dílo prodat. Exekutoři umělcova zadluženého majetku však byli jiného názoru a v březnu 1677 byl obraz vydražen. Poté putoval různými sbírkami, až se dostal k Černínům a pak k Hitlerovi.

Od roku 1945 je ve vídeňském Uměleckohistorickém muzeu, kam se dostal poté, co ho v solných dolech v Altaussee objevila americká armáda.

Vídeňská expertní komise za 13 let existence posoudila již stovky sporných restitučních případů. Na základě jejího rozhodnutí rakouská vláda vydala oprávněné majitelce i proslulý obraz vídeňské secese Zlatá Adéla, který pak okamžitě koupil miliardář Ronald Lauder, a dnes toto dílo Gustava Klimta hrdě vystavuje ve své Nové galerii v New Yorku.

PhDr. Peter Kováč

K obrazu uvádíme náš starší článek z března 2010:

TAJEMSTVÍ VERMEEROVA ATELIÉRU SE ROZHODLI ROZLUŠTIT ODBORNÍCI SPECIÁLNÍ VÝSTAVOU

Obraz Jana Vermeera van Delft nazývaný Ateliér nebo Sláva malířství či Malířské umění patří k nejuctívanějším dílům holandského barokního umění a snad jen Rembrandtova Noční hlídka je o něco málo slavnější. Dílo zobrazuje malíře při práci ve svém domě a vypadá téměř jako fotografie, nicméně obsahuje zašifrovaná poselství a někteří odborníci věří, že je i svého druhu politickým manifestem.

Tajemství Vermeerova Ateliéru se rozhodli rozluštit rakouští odborníci speciální výstavou, jež je k vidění do 25. dubna 2010 ve vídeňském Uměleckohistorickém muzeu, kde obraz visí od roku 1945. Mnohé záhady odhalily předchozí výzkumy. Tak třeba už několik desetiletí víme, že malířova modelka je na obraze převlečena za antickou múzu Klió neboli Kleió, patronku historie. Proto drží v rukou trubku k slavnost -ním fanfárám a knihu s textem Thukydidova pojednání o dějinách Řecka, vzorovou práci pro všechny dějepisce.

Fakt, že modelka má vypadat jako Klió, ale neznamená, že by malíř byl nadšeným obdivovatelem dějepisu. Naopak múza se týkala přímo výtvarného umění.

Za nejdůležitější úkol malířství se považovalo malování „historie", což znamenalo nejen líčení biblických a mytologických vyprávění, ale i zachycení běžných příběhů. Dívka na obrazech tedy souvisela s oslavou malířství a jeho poslání jako vizuálního popisu osudu lidí, ať už antických či křesťanských hrdinů nebo malířových obyčejných současníků.

Kromě modelky upoutaly na obraze intenzívní pozornost znalců dva předměty, považované za „zašifrované" politické symboly: mapa a lustr. Mapa zobrazuje Nizozemí v době, kdy bylo celé území pod katolickou vládou Habsburků. V době Vermeera byla historická situace jiná. V roce 1581 se země rozdělila na dvě části. Jižní oblasti zůstaly v rukou katolických Habsburků, severní provincie vytvořily nový státní útvar, kde vládli protestanti. Po vestfálském míru v roce 1648 byl fakt zpečetěn i smlouvami a dodnes tak existují Belgie a Nizozemsko jako dva různé státy.

Vermeer žil v části, která se od Habsburků odtrhla. Použil malíř starou mapu celého Nizozemí jako nostalgii po starých časech, kdy celá země byla jednotná? Někteří odborníci tvrdili, že šlo o politický záměr, a jako důkaz používají i lustr, který je zavěšen v místnosti a jenž je zakončen ozdobou v podobě dvouhlavé habsburské orlice. Převedeno do naší současnosti: bylo by to, jako kdyby dnešní umělec vytvořil obraz oslavující české malířství a mezi symboly zařadil i pěticípou hvězdu a mapu Československé socialistické republiky. Přál si umělec návrat katolických Habsburků?

O Vermeerovi víme, že byl rodiči pokřtěn 31. října 1632 v Nieuwe Kerku, což byl kostel náležející reformované církvi, tedy protestantům. Zprvu tedy byl nepochybně protestantem. Jenže v roce 1653 se oženil a jeho manželka byla katolička a vyrostla v katolické rodině. Možná právě kvůli víře bránila budoucí tchyně Maria Thins sňatku své dcery s malířem. A součástí svatební smlouvy byla patrně i povinnost, aby Vermeer přešel ke katolictví. Se ženou pak bydlel v tzv. papežské čtvrti a namaloval i obrazy křesťanské víry, které odpovídaly tomu, jak si podobné téma představovala římská církev.

Poturčenec horší Turka - takže byla mapa v pozadí obrazu a lustr s habsburským dvouhlavým orlem skrytým vyjádřením malířova rebelství vůči protestantům? Domněnku by potvrzoval i fakt, že obraz měl Vermeer ukrytý doma. Šlo o politický manifest?

Organizátoři výstavy zjistili, že dotyčný lustr v malířově domě byl vyroben v Mechelenu a dvouhlavý orel nesouvisel s Habsburky, ale s erbem tohoto města. Každý lustr vyrobený v Mechelenu měl podobnou dekoraci a Vermeer ji jen věrně reprodukoval. Šlo o luxusní předmět, který stál 150 guldenů, což byla v Holandsku půlroční řemeslnická mzda. Vermeer se s ním chtěl určitě pochlubit: mám jako malíř na to, aby mi v pokoji visel i mechelenský lustr! S politickým přesvědčením to nemělo nic společného.

I mapa znamenala něco jiného. Obraz byl chápán jako oslava malířství. Vermeer tento pojem spojoval - stejně jako barokní historikové - s celým Nizozemím a nečinil rozdílu mezi těmi, kdo žili na jihu nebo severu rozdělené země.

Ostatně zakladatel slávy nizozemské malby Jan van Eyck, kterého Vermeer obdivoval, žil kdysi v Bruggách a Gentu, což byla města, která zůstala pod nadvládou Habsburků. Hranice navíc byly prostupné. Vermeerův otec se vyučil tkalcem hedvábí v katolických Antverpách, ale působil v protestantském Delftu. A na obou stranách rozdělené země žily spřízněné rodiny, tak jako je tomu dnes mezi Českem a Slovenskem. Sám fakt, že Vermeer byl katolíkem, se nepovažoval za manifestaci politické odlišnosti. Řada holandských malířů byla katolíky, kupříkladu Jan Steen, Jan van Goyen, Willem Heda a mnoho dalších. Jejich zákazníci byli katolíci i protestanti.

Mapa jednotné země na Vermeerově obraze měla zákazníkům doma i v cizině prostě říci: pravé centrum slávy malířství je v „našem" Nizozemí. Tady nakupujte obrazy a budete spokojenější, než když se za malíři vydáte někam do Itálie!

Obraz Ateliér je prostě barokní oslavou výtvarného umění v Nizozemí. Umělec je při malování své modelky vystrojen do drahého oblečení a místo, kde pracuje, je parádní pokoj vybavený luxusním závěsem, cenným lustrem a mramorovou podlahou.

Zákazník měl na první pohled pochopit, že malíř není nějaký podivín, ale dobře situovaný intelektuál, inspirovaný múzami a malířství samo je činností překračující hranice běžné řemeslné dovednosti. K tomu slavná malba sloužila a umělec ji ukazoval jako svůj mistrovský kus všem návštěvám ve svém domě.

PhDr. Peter Kováč