Regensburg: Sigmund Haffner und der Hochaltar zu Rabenden (Schnell & Steiner ) - studie k pozdní gotice v Bavorsku

Nakladatelství Schnell & Steiner v Řezně v edici Regensburger Studien zur Kunstgeschichte vydalo knihu Daniela Rimsla Sigmund Haffner und der Hochaltar zu Rabenden (Bildschnitzerei zwischen Spätgotik und Renaissance). Rimsl (ročník 1986) vystudoval dějiny umění na univerzitě v Řezně a mimo jiné nedávno přispěl do sborníku o Albrechtu Altdorferovi studií Der Sebastiansaltar in St. Florian (Christoph Wagner a Oliver Jehle ed., Albrecht Altdorfer, Schnell & Steiner, Regensburg, 2012)

Současná Rimslova kniha je především monografií hlavního oltáře z Rabendenu, významného řezbářského díla, v jehož skříni se nachází postava sv. Jakuba jako poutníka s dvěma asistenčními figurami sv. Judy Tadeáše a sv. Šimona.

Rabenden leží v jihovýchodním Bavorsku, na bývalých hranicích se salzburským biskupstvím, takže se kdysi předpokládala činnosti řezbáře v samotném Salzburku. Od 70. let 20. století se však v německé literatuře prosadil názor, že řezbář by mohl sídlit v Mnichově a být totožný se Sigmundem Haffnerem, známým z poměrně četných archivních dokladů. Měl větší a ve své době úspěšnou dílnu a byl mimo jiné v kontaktu i s bavorskými vévody, jak dokládá třeba záznam z roku 1514.

Daniel Rimsl na tato bádání navazuje a snaží se dílo Sigmunda Haffnera představit v dobových uměleckých souvislostech první třetiny 16. století. Byl vedle Hanse Leinbergera a Erasma Grassera významnou osobností pozdně gotického umění v Bavorsku. Nepatřil sice k objevitelům a novátorům jako Leinberger, ale zručně a na úrovni čerpal z uměleckých výdobytků své doby.

Hlavní oltář z kostela sv. Jakuba v Rabendenu vznikl v letech 1510 – 1515. Rimsl se podrobně věnuje místu, stavbě kostela, jeho původnímu vybavení a donátorům. Hlavní část je věnována vlastnímu oltáři, jeho restaurování a technických údajům, tvaru retabula, ikonografii, stylovému zázemí. Autor se snaží nejen podpořit identifikaci autora oltáře s Haffner, ale také tohoto tvůrce představit jako konkrétní uměleckou osobnost i se stylovým profilem, vyvíjejícím se od počátků kolem roku 1500 až do doby řezbářova úmrtí kolem roku 1529. Závěry jsou spolehlivé a je možné se o ně opřít.

Bavorská tvorba tohoto období je zajímavá i pro české badatele, zejména ty, kteří se zabývají pozdní gotikou v jihozápadních Čechách. Zdejší aristokraté, kteří ovládali i vysokou politiku v Praze, tedy Švihovští z Rýzmberka a Rožmitálští na Blatné, náleželi mezi důležité donátory v této oblasti, což se týká zejména řezbářství a malířství od Rábí a Švihova až po Blatnou. Politicky se orientovali přímo na bavorské vévody a jejich dvůr. A s tím nepochybně souvisely i vazby umělecké.

Víme, že důležitou roli pro ně hrál Pasov a tvorba Monogramisty IP. Zdeněk Lev z Rožmitálu byl dokonce jeho hlavní český mecenáš. Pokud je však raným dílem Sigmunda Haffnera skutečně plastika sv. Sixta ze Schliersee (v knize Daniela Rimsla obr na str. 58), pak autor plastik Krista a Boha Otce (původně sv. Trojice) z hradní kaple na Rabí, měl podobné stylové východisko jako Haffner.

Jako bavorské dílo se i z hlediska stylových analogii a paralel k Haffnerovi jeví i zajímavá socha sv. Petra z Petrovic v jihozápadních Čechách, která v tomto regionu působí dosti osamoceně (reprodukce v: Obrazy krásy a spásy – Gotika v jihozápadních Čechách, ed. Petra Jindra a Michaela Ottová, Praha 2013, s. 279). Detailnější bádání ohledně Bavorska tak přináší zajímavé podněty i pro bádání v Čechách.

Peter Kováč

Daniel Rimsl, Sigmund Haffner und der Hochaltar zu Rabenden (Bildschnitzerei zwischen Gotik und Renaissance), Regensburger Studien zur Kunstgeschichte 23, Regensburg: Schnell & Steiner, 2015, 126 + 16 stran, ISBN 978-3-7954-2890-7 , cena 39.95 EUR

Internet:

http://www.schnell-und-steiner.de/artikel_8255.ahtml?NKLN=28_RSA

Anotace německého nakladatelství:

Daniel Rimsl entfaltet neue Perspektiven auf das um 1510 entstandene Hochaltarretabel von Rabenden im Chiemgau, das zu den qualitätvollsten Schnitzwerken im Übergang von Spätgotik und Renaissance in Bayern gehört.

Der Meister von Rabenden ist einer der großen Unbekannten unter den spätgotischen Bildschnitzern. Vieles spricht dafür, dass dieser Meister mit dem Bildschnitzer Sigmund Haffner identisch ist, der um 1500 in München eine angesehene Werkstatt unterhielt. Das bedeutendste Werk aus seiner Werkstatt ist das Rabendener Retabel.

Den hohen künstlerischen Rang Sigmund Haffners belegen nicht nur die Skulpturen mit ihren subtil komponierten Gewändern und der sorgfältigen physiognomischen Durchbildung, sondern auch die Malereien, die in der Publikation erstmals wissenschaftlich erschlossen werden.