Řezno (Regensburg): Druhý svazek velkolepého projektu Der Dom zu Regensburg

O první knize pěti svazkového projektu o katedrále v Řezně Der Dom zu Regensburg jsme napsali, že jde o imponující dílo shrnující mnohaleté interdisciplinární bádání, které bylo podniknuto s německou pečlivostí a důsledností. Koncem roku 2014 vyšel 2. textový díl a o něm lze hovořit jen v superlativech.

V knize mající 632 stran se spojují dva přístupy. Sbírkový katalog a speciální studie, které významná díla spojená s katedrálou v Řezně propojují s osudy výtvarného umění a architektury pozdního středověku střední i západní Evropy.

Katalog se ve 2. díle týká zejména chrámového pokladu a sklomaleb. Chrámový poklad je pro Čechy zajímavý tím, že se v něm nachází i vzácný kříž Přemysla Otakara II., cenné zlatnické dílo 13. století. Kříž má v knize podrobný popis i identifikaci vzácných kamenů a velká pozornost je věnována technologii, historii a pravděpodobnému místu zrodu díla.

Autor hesla Achim Hubel vycházel také z českého bádání, zejména z historických souvislostí, které mj. rozkryla Helena Soukupová. Jako sídlo zlatnické dílny, kde kříž vznikl, uvádí s otazníkem Paříž nebo Prahu. V podstatě to odpovídá představě významného badatele Roberta Suckaleho, který v roce 2003 uvedl, že kříž má nejbližší stylové analogie ve francouzském dvorském umění, ale považoval ho za práci pražské dílny.

Ke kříži Přemysla Otakara II. je v knize dvanáctistránkové heslo (prakticky samostatná studie) s vyčerpávající bibliografií, kde nechybí články a knihy českých historiků umění Jaromíra Homolky, Emanuela Pocheho, Heleny Soukupové a Dany Stehlíkové.

Nesporně zajímavé pro jihozápadní Čechy je v rámci katalogu pokladnice heslo o stříbrné sošce sv. Šebestiána z poslední čtvrtiny 15. století, která je podle mého soudu těsně spjata s dílem Mistra kašperskohorské archy.

Druhým soupisový katalog se týká sklomaleb, které jsou zpracovány také Achimem Hubelem z hlediska stylového vývoje a ikonografie, k tomu jsou dodána katalogová hesla a kompletní přehled archivních pramenů k opravám a rekonstrukci katedrálních oken.

Největší část více než šesti set stánkové knihy však tvoří uměleckohistorické studie. Úvod navazuje plynule na 1. díl a je věnována architektuře – podobě staré románské katedrály (Karl Schnieringer) a dalšímu vývoji stavby až do roku 1500 (Manfred Schuller).

Velmi zajímavá je tam stať Petera Kurmanna týkající se vztahu řezenské katedrály k francouzské rayonantní gotice. To je důkladná studie, která bude důležitá pro každého, kdo se bude zabývat vlivem francouzské katedrální gotiky 13. století na střední Evropu. Významnou roli prostředníka nových ideí podle Kurmanna sehrál malý architektonický skvost – „papežský“ chrám Saint-Urban v městě Troyes. Kurmannovi komparace jsou bohatě doloženy fotografickou dokumentací.

Pro badatele parléřovského umění a jeho ohlasu se stane nezbytné seznámit se s dalšími dvěma obsáhlými studiemi, které se týkají architektury a sochařství v řezenské katedrále ve 14. a 15. století. Markus T. Huber mapuje „stilgeschichte“ architektury katedrály v Řezně od roku 1340 a dokládá tam na mnoha případech úzkou vazbu na stavební huť, která budovala v Praze chrám sv. Víta a na tvorbu přímo spjatou s Petrem Parléřem a jeho syny.

Rozsahem největší je pak speciální část Achima Hubela o sochařství v řezenské katedrále, což je fakticky studie o podunajském sochařství od konce 13. do konce 15. století.

Opět bohatá fotodokumentace dokládá téze o tom, jak kameníci v katedrální huti v Řezně přijímali nejrůznější tvůrčí podněty, z nichž velká část pocházela v 2. polovina 14. a první třetině 15. století z Čech.

Sochy spojené s hutí Petra Parléře v Praze i s krásným stylem Plzeňské madony a sv. Petra ze Slivice výrazně zapůsobily na řezenské umění. Hubel klade Plzeňskou madonu do doby kolem roku 1384 a Petra ze Slivice do doby kolem roku 1385 a jejich vliv na sochy západního portálu katedrály v Řezně mj. vysvětluje také návštěvou pražského arcibiskupa a papežského legáta Jana z Jenštejna, který v Řezně prováděl vizitaci.

V závěru knihy se Jürgen Michler, který proslul jako odborník, jenž rekonstruoval původní barevnou výzdobu interiéru katedrály v Chartres, se pustil do rozboru polychromie článku v katedrále v Řezně a pečlivě rekonstruoval její původní výmalbu s četnými analogiemi ve Francii.

Nakladatelství Pustet (Verlag Friedrich Pustet) chystá celkem pět svazků nazvaných Der Dom zu Regensburg, které zmapují jednu z nejvýznamnějších památek 13. – 16. století ve střední Evropě. Zatím byly vydány tři díly. První a druhý díl – textový a pátý díl, který je souborem architektonických kreseb a rekonstrukčních kreseb.

Celý projekt vede prof. Achim Hubel a prof. Manfred Schuller. Lze jen zopakovat, to co bylo uvedeno v první recenzi: kéž by se podobné pozornosti někdy dostalo i katedrále sv. Víta na Pražském hradě.

Peter Kováč

Achim Hubel, Manfred Schuller (Hrsg.), Der Dom zu Regensburg, Teil 2 - Textband 2, aus der Reihe: Die Kunstdenkmäler von Bayern, Seitenzahl: 632, Format: 297 x 210 mm, cena 64 eur

Internet:

http://www.verlag-pustet.de/suche.html

Autoři projektu:

Prof. Dr. Achim Hubel, Kunsthistoriker, 1974-81 Diözesankonservator in Regensburg, 1981-2011 Professor für Denkmalpflege am Institut für Archäologie, Denkmalkunde und Kunstgeschichte der Otto-Friedrich-Universität Bamberg.

Prof. Dr. Ing. Manfred Schuller, 1986-2006 Professor für Bauforschung und Baugeschichte an der Universität Bamberg. Seit 2006 Lehrstuhl für Baugeschichte, historische Bauforschung und Denkmalpflege an der Fakultät für Architektur der TU München.

Anotace vydavatele:

Mit dieser Publikation liegt der vierte von insgesamt fünf Bänden über den Dom zu Regensburg vor. In dem einmaligen interdisziplinären Forschungsprojekt wurde der Dom 25 Jahre lang als Modellfall einer gotischen Kathedrale untersucht. Textband 2 widmet sich den Ergebnissen der Bauforschung, der Bau- und Architekturgeschichte sowie der Kunstgeschichte. Minutiös werden die vielen Bauabschnitte beschrieben, datiert und durch zahlreiche Befunde belegt. Die bau- und architekturgeschichtlichen Beiträge behandeln auch den romanischen Dom, vor allem aber den gotischen Neubau mit Analysen der künstlerischen Prinzipien und allen stilgeschichtlichen Vergleichen. Kunstgeschichtliche Aufsätze beschäftigen sich mit der Skulptur und Bauplastik des Doms, seiner mittelalterlichen Ausstattung, den Glasmalereien und dem Domschatz. Der Band liefert damit eine umfassende Darstellung zentraler Bereiche des Forschungsobjekts.