Řezno (Regensburg): Imponující veledílo o katedrále v Řezně (Der Dom zu Regensburg aus der Reihe Die Kunstdenkmäler von Bayer)

V roce 2006 vydalo německé nakladatelství Deutscher Kunstverlag impozantní veledílo o katedrále v Sieně v rámci ambiciózního projektu Die Kirchen von Siena. Nyní je stejná pozornost německých badatelů věnována gotické katedrále v Řezně v rámci projektu Umělecké památky Bavorska (Die Kunstdenkmäler von Bayern).

Nakladatelství Pustet (Verlag Friedrich Pustet) chystá celkem pět svazků nazvaných Der Dom zu Regensburg, které detailně zmapují jednu z nejvýznamnějších památek 13. – 16. století ve střední Evropě. Zatím byly vydány dva díly. První díl – textový, věnovaný dokumentaci a pátý díl, který je souborem architektonických kreseb a rekonstrukčních kreseb.

Celý projekt vede prof. Achim Hubel a prof. Manfred Schuller a publikovány jsou výsledky mnohaletého interdisciplinárního bádání, které bylo podniknuto s obdivuhodnou německou pečlivostí a důsledností.

Pozornost věnujeme prvnímu svazku edice, který vyšel na konci roku 2013. Kniha začíná dokumenty k historii a stavbě gotické katedrály, počínaje zprávou z jara 1273 o požáru předchozí budovy a konče rokem1525. Jde celkem o 147 dokumentů v původním jazykovém znění s  německým překladem. Jejich edici připravil řezenský znalec archivů Johann Gruber.

Další část se týká středověkých stavebních účtů z let 1380 – 1550. Z tohoto období se dochovalo dvacet účetních knih a publikace nabízí jejich kritickou edici, kterou s Gruberem uspořádal Peter Morsbach.

V úvodu je vždy charakteristika pramene a podrobné archivní údaje. Pak následuje sám účetní přehled, tedy platby za práci, za stavební materiál a jeho transport, a běžné provozní náklady hutě. Celkově jde o neuvěřitelných 7491 záznamů, zabírajících v prvním díle téměř dvě stě stran. Bohatství faktů detailně osvětluje provoz katedrálních huti ve střední Evropě.

Zvláštní část je věnovaná smlouvě se stavitelem Wolfgangem Roriczerem, sepsané v červnu 1495 s podrobným komentářem k osobě stavitele a jeho činnosti. Roriczer či Roritzer pocházel z rozvětvené rodiny, která se v 15. století v Řezně výrazně podílela na řízení katedrálního staveniště.

Po účtech a dokumentech následuje soubor všech vyobrazení katedrály v éře před vznikem fotografie, jde zejména o různé grafické a malířské pohledy na interiér i exteriér – podrobný katalog 81 vyobrazení plus jejich kompletní fotodokumentace. Tuto část připravil Achim Hubel a Johann Josef Böker, autor katalogů gotické architektonické kresby, ji doplnil statí o středověkých stavebních plánech z Řezna.

Švýcarský odborník na francouzskou a středoevropskou gotiku Peter Kurmann je v knize autorem popisu architektury řezenské katedrály a charakteristiky jejích částí. Další pasáž se týká dokladů k historii a podobě románské katedrály (autor Karl Schnieringer), která vyhořela v roce 1273. Manfred Schuller poté mapuje osudy gotické katedrály v letech 1270-1500.

Závěrečná část prvního svazku je věnována kamenickým značkám, což je neméně významný dobový dokument o gotické stavební praxi. Na kamenech řezenské katedrály se dochovalo 10 tisíc středověkých značek a v téměř 800 různých podobách. Krok za krokem dokumentuje Friedrich Fuchs pracovní postup osmi set kameníků.

Všechny objevené značky jsou v knize reprodukovány, což je zejména zajímavé pro české badatele. Před dvěma roky byl v časopise Umění publikován článek Friedricha Fuchse, který značky v Řezně zpracovával, a Petra Chotěbora, jenž zmapoval část značek z katedrály sv. Víta na Pražském hradě. Jejich závěry jsou pozoruhodné:

„Některé stavební etapy katedrál sv. Víta na Pražském hradě a sv. Petra v Řezně probíhaly současně. Konkrétní zprávy o výměně kameníků mezi katedrálními hutěmi dosud chybí, vztah mezi oběma stavbami dokládá zřetelný pražský vliv na sochařskou výzdobu řezenského dómu v letech 1370–1410/1415. Z té doby pochází řezenský hlavní a severní portál a právě zde se vyskytuje většina značek srovnatelných s pražským souborem. Součástí západního průčelí je i sběrný kámen, na němž je výrazně provedena parléřovská mistrovská značka.“

Celý první díl o katedrále v Řeznu je imponující. Chybí jen rejstřík, ale předpokládám, že bude součástí posledního textového dílu. Kéž by se podobné pozornosti někdy dostalo i katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Lze se jen těšit na další díly z Řezna...

Peter Kováč

Der Dom zu Regensburg (Teil 1 - Textband 1 Die Kunstdenkmäler von Bayern 7,1), herausgegeben von Hubel, Achim / Schuller, Manfred, Beiträge von Böker, Johann Josef / Fuchs, Friedrich / Gruber, Johann / Kurmann, Peter / Morsbach, Peter / Schmidt, Isolde / Schnieringer, Karl / Wellnhofer, Angelika, 484 S., 140 s/w-Abb., 19 Farbabb. und 9 Tafeln - 29,7 x 21,0 cm, Regensburg 2013, ISBN 978-3-7917-2333-4, Preise 54,00 Eur.

Internet:

http://www.verlag-pustet.de/

Anotace nakladatelství:

Der Dom zu Regensburg

Band 1 des fünfbändigen Werkes enthält die Edition der erhaltenen Dombaurechnungen des 14.–16. Jahrhunderts, mittelalterliche Urkunden und archivalische Quellen, eine Zeittafel sowie einen Abbildungsteil mit historischen Ansichten des Doms – außen wie innen – vor dem Zeitalter der Fotografie. Dazu kommen eine Baubeschreibung und eine zusammenfassende Darstellung der Baugeschichte. Beiträge über die mittelalterlichen Fassadenpläne und die Steinmetzzeichen sowie ein ausführliches Literaturverzeichnis runden das Werk ab.

Prof. Dr. Achim Hubel, Kunsthistoriker; 1974–1981 Diözesankonservator in Regensburg; seit 1981 Professor für Denkmalpflege am Institut für Archäologie, Denkmalkunde und Kunstgeschichte der Universität Bamberg.

Prof. Dr. Ing. Manfred Schuller, Professor für Bauforschung und Baugeschichte an der Universität Bamberg 1986–2006; seit 2006 Lehrstuhl für Baugeschichte, historische Bauforschung und Denkmalpflege an der Fakultät für Architektur der TU München.