knižní novinky detailřezno (regensburg): katalog výstavy ludwig der bayer – wir sind kaiser!

Řezno (Regensburg): Katalog výstavy Ludwig der Bayer – Wir sind Kaiser!

Letos uplynulo sedm set let od volby Ludvíka Bavora (vládl v letech 1314-1347) římsko-německým králem a právě tomuto výročí je věnována bavorská zemská výstava nazvaná „Ludwig der Bayer – Wir sind Kaiser!“, která se koná v Řeznu. Hlavním cílem výstavy je představit široké veřejnosti panovníka, který byl doposud spíše opomíjen, jak na to již před dvaceti lety upozornil ve své jedinečné práci nazvané „Die Hofkunst Kaiser Ludwigs des Bayern“ Robert Suckale (Mnichov, 1993).

Ludvík Bavor byl prvním Wittelsbachem, který se stal císařem, korunován byl roku 1328. Vytrvale bojoval proti papežským mocenským nárokům a také proti konkurujícím dynastiím (Habsburkové a Lucemburkové) a duchovním kurfiřtům. Používal ve své době docela neobvyklých prostředků, kupř. ve svém boji proti papežství využíval nepřátelství radikálních minoritů, aby byl schopen odporovat Avignonu i po stránce teologické a právní. Papež jej uvrhl do klatby, nad všemi jeho zeměmi vyhlásil interdikt a dokonce jej zbavil trůnu, přesto byla všechna tato opatření bez účinku.

Papežská strana hledala vhodného kandidáta na protikrále a nakonec jej našla v Karlu Lucemburském, který byl zvolen římsko-německým králem roku 1346. Vládu v Říši si měl vybojovat, ale přálo mu štěstí. Na podzim 1347 zemřel Ludvík Bavor na mrtvici při lovu na medvěda. Postupně se Ludvík dostal do úplného stínu protikrále a svého nástupce Karla IV. Mnohé, čím se později proslavil římský císař a český král Karel IV., je však spjato již s vládou Ludvíka IV.

K výstavě, která je v Řeznu k vidění až do 2. listopadu 2014, byl vydán pěkný katalog a navíc ještě kapesní průvodce. Úvodní část katalogu tvoří jedenáct esejů historiků, historiků umění a literárních historiků, kteří se snaží z několika různých úhlů přiblížit osobnost a dobu Ludvíka Bavora.

Hlavní důraz je samozřejmě kladen na osobnost samotného vladaře, jeho vládu, úspěšnou teritoriální politiku a zejména pak více než dvě desetiletí trvající boj s papežstvím. Ve své době byl jedněmi (hlavně papežskou stranou) velice kritizován a zatracován, druzí, kterých ale bylo méně, jej obdivovali a podporovali. Během své dlouhé vlády tak musel řešit především řadu různých konfliktů a problémů.

O Ludvíkovi se často dokonce hovoří jako o posledním skutečném středověkém císaři, jehož vládou skončila éra vycházející ze „starých“ tradic.

V esejích je velká pozornost věnována také městu Řeznu, které za Ludvíkovy vlády zaznamenalo velký rozkvět, o čemž svědčí kupř. dochované stavební památky. Samotné Bavorsko se stalo v první polovině 14. věku jedním z významných evropských center. Vztah Ludvíka Bavora k městu byl však velice napjatý, zejména pak po jeho královské volbě. Zajímavým a hodně vypovídajícím faktem je i to, že to bylo právě Řezno, které jako první město Říše uznalo Karla IV. Lucemburského za krále.

Karlu IV. je věnována poslední stať Lenky Bobkové nazvaná „Das Ende einer Herrschaft – Karl IV. als Gegenkönig und Nachfolger Ludwigs des Bayern“. Ludvík a Karel byli v mnoha ohledech zcela odlišní, přesto měli jednu věc společnou. Chtěli obnovit a upevnit Svatou říši římskou, každý však toho chtěl dosáhnout jinými prostředky. Autorka nejprve přibližuje volbu Jindřicha Lucemburského a Ludvíka Bavora římsko-německými králi a vykresluje vztahy mezi Lucemburky a Wittelsbachy v první polovině 14. století, které se postupně vyvinuly v otevřené nepřátelství. Karel IV. Lucemburský ve „svém“ boji proti Ludvíku Bavorovi nakonec uspěl a to i proto, že se poučil z úspěchů a neúspěchů svých předchůdců. Vyvrcholením jeho snah o upevnění Říše pak bylo vydání proslulé Zlaté buly.

Samotný katalog je rozdělen podle výstavních míst. Výstava se koná na celkem třech místech. První, nejrozsáhlejší část expozice je umístěna v bývalém minoritském kostele sv. Salvátora a je rozdělena do pěti úrovní, což se promítlo i do katalogu.

První část (úroveň) přibližuje cestu Ludvíka Bavora k trůnu. Druhá část představuje jeho královskou volbu v roce 1314, následnou stabilizaci vlády a bitvu u Mühldorfu (1322), kdy Ludvík drtivě porazil svého rivala Fridricha Sličného z rodu Habsburků. V ní Ludvíkovi významně pomohl i český král Jan Lucemburský. Ludvík se pak začal připravovat na římskou jízdu. V třetí části je přiblíženo jeho italské tažení (1327-1330) a císařská korunovace (1328). Ludvík nebyl korunován papežem, ale „římským lidem“. Následující část představuje Ludvíka IV. na vrcholu politické moci. V poslední části pokračuje dlouholetý císařův boj s papežstvím, vrcholí zvolením protikrále Karla Lucemburského a končí nečekanou Ludvíkovou smrtí během lovu.

Každá část je v katalogu uvozena krátkým textem, na který navazují jednotlivá katalogová hesla. Na výstavě jsou k vidění originální exponáty z Německa, Rakouska, České republiky, Itálie, Francie, Velké Británie a Švýcarska. Předměty spjaté s dobou vlády Ludvíka IV. Bavora jsou pak doplněny mladšími, novověkými výtvarnými díly se vztahem k panovníkově osobě a k událostem, k nimž za jeho života došlo.

Do katalogu jsou zahrnuty nejen vystavené historické exponáty, originály nebo kopie (archeologické nálezy, listiny, rukopisy, deskové obrazy, sochařská a zlatnická díla), ale také různé časové osy, mapy, rodokmeny, počítačové rekonstrukce, vizualizace a dokonce i doprovodná hudba. Některé exponáty jsou pak představeny formou fotografií nebo tzv. mediálních „zastávek“, které se na obdobných kulturněhistorických výstavách objevují čím dál tím častěji.

Mezi exponáty najdeme kupř. výběr z tzv. karlštejnského pokladu (s. 232-233), který tvoří stříbrné a pozlacené gotické poháry a oděvní ozdoby ze 14. století. Poklad byl objeven na konci 19. století během rekonstrukce hradu Karlštejna. Z českých sbírek pochází také prezentovaný poutní odznak s Karlem IV. a papežem (s. 148).

Druhým místem výstavy je bývalý farní kostel sv. Oldřicha (dnes Diecézní muzeum). Zde je expozice věnována Řeznu a místnímu dómu v době Ludvíkovy vlády. V katalogu tak narazíme např. na proslulý relikviářový kříž Přemysla Otakara II., který byl u nás naposledy vystaven v Anežském klášteře během výstavy „Svatá Anežka Česká. Princezna a řeholnice“ (přelom 2011/2012).

Do křížové chodby řezenského dómu je pak umístěna poslední, nejmenší část výstavy věnovaná náboženskému životu, zbožnosti a vzpomínce na mrtvé.

K bavorské zemské výstavě „Ludwig der Bayer. Wir sind Kaiser!“ byl vydán katalog, jemuž samotnému předcházejí příspěvky předních odborníků přibližující osobnost a dobu Ludvíka IV. Bavora. V samotném katalogu jsou především slovem představeny všechny exponáty všech tří expozicí, škoda jen, že ne všechny mají svou fotografii. Zamrzí to hlavně u map, ale i třeba rodokmenů. Přesto můžeme považovat publikaci za hold Ludvíku Bavorovi, císaři, který stále zůstává ve stínu Karla IV.

 

Marek Zágora

 

Peter Wolf – Evamaria Brockhoff – Elisabeth Handle-Schubert – Andreas Th. Jell – Barbara Six (Hrsg.), Ludwig der Bayer. Wir sind Kaiser!, Haus der Bayerischen Geschichte, Augsburg 2014, 368 stran, cena na výstavě 18 euro

 

Internet:

http://www.hdbg.de/ludwig-der-bayer/ludwig-d-B_katalogbuch.php

 

Vydání pro knihkupectví:

Peter Wolf – Evamaria Brockhoff – Elisabeth Handle-Schubert – Andreas Th. Jell – Barbara Six (Hrsg.), Ludwig der Bayer. Wir sind Kaiser!, Schnell und Steiner, Regensburg 2014, 368 stran, cena 26,95 euro

 

Internet:

http://www.schnell-und-steiner.de/artikel_8170.ahtml

 

Průvodce v němčině a angličtině:

Ludwig der Bayer. Wir sind Kaiser! Kurzführer zur Bayerischen Landesausstellung 2014, Haus der Bayerischen Geschichte, Augsburg 2014, 80 stran, 59 obrázků, doporučená cena 5 euro

 

Internet:

https://www.hdbg.eu/shop/web/index.php/start/showProduct/ID/175

 

Obsah katalogu:

 

AUFSÄTZE

Alois Schmid, Ludwig der Bayer – Der Kaiser aus dem Haus Wittelsbach

Bernd Schneidmüller, Wir sind Kaiser – Ludwig IV. zwischen Gott und den Fürsten

Ludwig Holzfurtner, Politik auf drei Ebenen

Achim Hubel, Eine Stadt im Bauboom – Regensburg zur Zeit Kaiser Ludwigs des Bayern

Tobias Appl, Verwandschaft – Nachbarschaft – Wirtschaft. Die Handlungsspielräume Ludwigs IV. auf seinem Weg zur Königswahl

Martin Kaufhold, Religion und Politik bei Ludwig dem Bayern – Der Kampf um das päpstliche Interdikt am Beispiel des Bistums Regensburg

Johann Schmuck, Ludwig der Bayer und die innerstädtischen Konflikte Regensburgs – Zur Politik der Auer und Gumprecht und zur Rolle des Kaisers

Klaus Wolf, Literarisches Leben um Ludwig den Bayern – Literarische Gattungen zwischen Tradition und Innovation im Dienst von Netzwerken und Gegnern

Christine Grieb, Die Franziskaner in Regensburg beliebt – beschenkt - umstritten

Wolfgang Neiser, Die Minoritenkirche St. Salvator und die Bildtheologie ihrer Chorhauptfenster

Lenka Bobková, Das Ende einer Herrschaft – Karl IV. als Gegenkönig und Nachfolger Ludwigs des Bayern

 

KATALOG

Ehemalige Minoritenkirche St. Salvator

LUDWIG DER BAYER – DER HERZOG AUF DEM KAISERTHRON

Level 1 Fürst ohne Land – Held von Gammelsdorf

Level 2 Der größte Hader aller Zeiten

Level 3 Papst gegen Kaiser – Avignon gegen Rom

Level 4 Wir sind Kaiser!

Level 5 Neuer Thronstreit und plötzliches Ende

 

Ehemalige Dompfarrkirche St. Ulrich

KAISER, STADT UND DOM

Regensburg zur Zeit Kaiser Ludwigs des Bayern

 

Domkreuzgang

DEM JENSEITS GANZ NAH

Religiöses Leben und Totengedächtnis


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru