historie detailrichard lví srdce – rytíř na královském trůnu (1157–1199), část v.: odjezd na křížovou výpravu

Richard Lví srdce – rytíř na královském trůnu (1157–1199), část V.: Odjezd na křížovou výpravu

Richard se po své korunovaci zdržel v Anglii do 12. prosince 1189. Během této doby se snažil prodejem četných úřadů a privilegií získat peníze na křížové tažení, které považoval za svoji prvořadou povinnost. Po přeplavení na kontinent se 30. prosince setkal s Filipem II. v Gué St. Rémi poblíž Nonancourtu.

Panovníci se vzájemně zavázali bránit území toho druhého, pokud by bylo napadeno nepřítelem. Šlechta na obou stranách přísahala, že zachová mír po dobu účasti obou králů na křížové výpravě. Richard a Filip současně vyzvali poddané, aby byli připraveni odjet do Svaté země z Vézelay po Velikonocích následujícího roku. V polovině ledna se tento termín ukázal jako neúnosný a byl opakovaně odložen na léto. Anglický král poté objížděl své kontinentální državy a na 2. února 1190 svolal shromáždění do akvitánského La Réole. Při této příležitosti pravděpodobně zahájil tajná jednání o svém sňatku s navarrskou princeznou Berengarií.

V březnu 1190 na dvorském shromáždění v Normandii Richard uvedl do konečné podoby opatření, která měla během jeho nepřítomnosti zabezpečit klid v ostrovním království. Původně ho měl zastupovat nový anglický justiciár Hugo de Puiset, biskup z Durhamu, který si v rámci financování křížové výpravy koupil úřad šerifa v Northumberlandu a zproštění účasti na tažení do Svaté země.

Jelikož soustředění těchto funkcí učinilo z Huga de Puiset nejmocnějšího muže v severní Anglii, Richard jmenoval pro jistotu i jeho kolegu, jímž se stal Vilém de Mandeville. Ten však již v listopadu 1189 zemřel, a proto byl na shromáždění v Normandii v březnu 1190 jmenován druhým justiciárem Vilém Longchamp, královský kancléř a biskup z Ely. Richard současně přiměl přísahat svého bratra Jana a nevlastního bratra Geoffreye, arcibiskupa z Yorku, že po tři roky nevstoupí na anglickou půdu bez jeho svolení. Jednání se zúčastnily i Eleonora Akvitánská a Alice, nicméně ohledně probírání rodinné politiky se žádné svědectví nezachovalo.

Na jaře 1190 vydal Richard v Chinonu nařízení k udržování disciplíny na palubě své válečné flotily a poté odjel do Toursu, kde obdržel poutnickou mošnu a hůl. Počátkem července se setkal s Filipem ve Vézelay, kde byla učiněna poslední opatření k zahájení křížového tažení. Oba králové mimo jiné přísahali, že si loajálně rozdělí veškeré společné zisky a že ten, který první dosáhne Messiny, tam počká na druhého. Strávili spolu ve Vézelay dva dny a 4. července se vydali na cestu do Svaté země. Rozloučili se v Lyonu, odkud se Filip odebral do Janova a tam si najal loďstvo. Richard dorazil 31. července do Marseille, zatímco jeho flotila dosud obeplouvala Pyrenejský poloostrov. Poté jel přes italské území, 22. září překročil Messinskou úžinu a stanul na sicilské půdě, kde byl nucen zaujmout stanovisko k tamější politické situaci.

Sicilský král Vilém II., který měl za manželku Richardovu sestru Janu, zemřel bezdětný v listopadu roku 1189. Dědičkou trůnu se stala jeho teta Konstancie, provdaná za římského krále Jindřicha VI. Pro většinu místní šlechty bylo nepřijatelné, aby na trůn dosedli Štaufové, a proto se přiklonila na stranu Tankréda z Lecce. Tento nelegitimní příslušník sicilské normanské dynastie se v lednu 1190 nechal v Palermu korunovat králem a držel ve vězení Janu. Richard požadoval nejen vydání své sestry, ale také jejího vdovského věna a dalšího bohatství, které sliboval Vilém II. jeho otci Jindřichovi II. jako příspěvek na plánované křížové tažení.

Anglický král připlul do přístavu v Messině již v čele své kompletní flotily a jeho příjezd na Tankréda zřejmě zapůsobil, neboť Jana byla krátce nato propuštěna. V Messině se však dlouho nezdržela, protože Filip II. byl nadšen jejími půvaby, začal se jí dvořit a proslýchalo se, že se s ní určitě ožení. Richard tuto skutečnost nelibě nesl a raději poslal sestru do kláštera Bagnara na kalábrijské straně Messinské úžiny. Další důvod k Filipově nespokojenosti se dostavil, když nesrovnalosti anglických křižáků s místním obyvatelstvem vyústily v dobytí Messiny Richardem. Nad městem poté zavlály korouhve anglického krále, což jeho francouzský suverén odmítal akceptovat a odvolával se na ustanovení o rovném dělení zisků podle červencové dohody z Vézelay.

Tato demonstrace síly přiměla ke smířlivému postoji Takréda z Lecce, který během října a listopadu 1190 uzavřel s Richardem kompromisní dohodu. Sicilský král si ponechal Janiny věnné země výměnou za 20 000 uncí zlata a stejnou částku se místo odkazu Viléma II. zavázal dát věnem jedné ze svých dcer. Tato princezna se měla provdat za Artura Bretaňského, syna Richardova bratra Geoffreye, který se narodil až po otcově smrti.

Anglický král současně jmenoval Artura dědicem trůnu pro případ, že by sám zemřel bez potomků. Navíc se zavázal pomoci Tankrédovi bránit království, pokud by bylo po dobu jeho přítomnosti na Sicílii napadeno. Tento článek dohody byl namířen proti Jindřichovi VI., jenž se chystal uplatňovat dědická práva své ženy Konstancie. Vojenské tažení římského krále uprostřed zimy však nebylo pravděpodobné a Richard patrně předpokládal, že až k němu dojde, bude sám pryč.

Pravděpodobně před Vánoci roku 1190 se odehrála zvláštní příhoda, kdy Richarda trápily výčitky svědomí nad nepravostmi, jichž se dříve dopustil, a rozhodl se učinit veřejné pokání. Svolal všechny přítomné biskupy a arcibiskupy a nahý se jim vrhl k nohám se třemi svazky prutů. S náležitou pokorou a lítostí se vyznal ze svých dosavadních ohavných hříchů a zavázal se, že se jich už vystříhá. Přijal od biskupů trest a pak se ke svým nepravostem už nevrátil. Tyto nepravosti jsou často ztotožňovány s hříchem sodomie a podporují domněnky o panovníkově homosexualitě.

Během svého pobytu na Sicílii se Richard setkal s cisterciáckým opatem Jáchymem z Fiore, který proslul jako vizionář. Křížová výprava měla být v jeho očích úspěšná. Předpověděl, že sultán Saladin bude brzy vyhnán z jeruzalémského království a zabit, stejný osud stihne i další nevěřící a Svatou zemi znovu opanují křesťané. Tohoto slavného vítězství měl dosáhnout z boží vůle právě anglický král. Jáchym označil Saladina za šestého ze sedmi velkých pronásledovatelů církve v druhém období dějin lidstva. Po něm měl přijít ještě Antikrist, který bude vládnout tři a půl roku, narodil se v Římě, bylo mu tehdy patnáct let a bude zvolen papežem. Richard s Jáchymem polemizoval v tom, že Antikrist se narodí v Egyptě nebo Antiochii a bude vládnout Svaté zemi. Ačkoli se na totožnosti Antikrista nedohodli, můžeme se domnívat, že předpověď výsledku křížové výpravy anglickému králi lichotila.

Koncem února 1191 dorazila do Neapole Eleonora Akvitánská doprovázející na Sicílii navarrskou princeznu Berengarii, která se měla stát nevěstou anglického krále. S velkou nelibostí to sledoval Filip II., stále doufající, že se Richard konečně ožení s jeho sestrou Alicí. Francouzský král se sice pokusil zabránit příjezdu Berengarie do Messiny, ale nakonec se sám stal obětí svých intrik. Richard mu při vhodné příležitosti sdělil, že svou dosavadní snoubenku nechce zavrhnout, ale ve sňatku mu brání skutečnost, že Alice byla milenkou jeho otce Jindřicha II. a porodila mu syna. Když doplnil, že to může dosvědčit hodně lidí, Filip raději ustoupil a zprostil Richarda zásnubního slibu výměnou za 10 000 hřiven stříbra.

Francouzský král se i tak cítil uražen a několik hodin před příjezdem Eleonory a Berengarie 30. března 1191 demonstrativně odplul z Messiny. Richardova matka se krátce po příjezdu vydala na zpáteční cestu, zatímco navarrská princezna byla svěřena do péče královny Jany. Nicméně anglický král se 10. dubna vydal vstříc Svaté zemi stále svobodný, poněvadž uzavření sňatku bránila postní doba.

 

Helena Krischke

 

Repro: Setkání anglického krále Richarda s francouzským králem Filipem II., iluminace ze 13. století. Repro z knihy Richard Löwenherz: König - Ritter – Gefangener, Speyer 2018, katalog výstavy.

 

Předchozí část:

http://www.stavitele-katedral.cz/richard-lvi-srdce-%E2%80%93-rytir-na-kralovskem-trunu-1157%E2%80%931199-cast-iv-nastup-na-anglicky-trun/


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru